Na rozšíření studia chybějí fakultám peníze
Profesní komory mají ze zákona povinnost vést registr svých členů. V případě České stomatologické komory existuje pečlivě zpracovaný a vedený informační systém, díky němuž je ČSK schopna každoročně předávat přesné statistiky o počtu, věkové struktuře, kvalifikaci,způsobu výkonu povolání zubních lékařů a další informace, které jsou o nich vedeny. Tyto údaje jsou nutné např. pro rozhodování ministerstev školství a zdravotnictví. Ze statistik vyplývá, že v roce 2004 měla Česká stomatologická komora 7 855 členů. Po odečtení členek na mateřské dovolené, nepracujících důchodců a ostatních se dostaneme k počtu 6 953 aktivních zubních lékařů (včetně 395 absolventů), přičemž ve věku nad 45 let je jich více než dvakrát tolik než ostatních (viz grafy). A právě zubních lékařů ve starších věkových kategoriích stále přibývá. Nepříznivé je také rozložení výkonu povolání podle pohlaví – dvě třetiny tvoří ženy. V ostatních evropských zemích je tomu většinou naopak. „Hovoří-li se o nedostatku zubních lékařů, je třeba problém rozdělit na to, jak situace vypadá teď a co hrozí v horizontu pěti a více let,“ říká prezident ČSK Jiří Pekárek. Na jednoho zubního lékaře v ČR připadá v současnosti v průměru přibližně 1 600 pacientů, což není počet nijak dramaticky nízký. Například v Rakousku je to 2 000 pacientů, jsme však na tom poněkud hůř než v Německu a zaostáváme v porovnání se severskými státy, kde se většinou počty pacientů na jednoho lékaře pohybují kolem tisíce. Důležitější je však podle J. Pekárka srovnání věkové struktury a poměr mužů a žen u zubních lékařů. Není-li tento poměr alespoň jedna ku jedné a jsou-li nejvíce obsazeny nejvyšší věkové kategorie, pak výkonnost zubních lékařů pracujících na území ČR je ve srovnání se zeměmi EU nižší. „Říkám s určitou nadsázkou, že typickým představitelem je 54letá zubní lékařka,“ říká s humorem prezident ČSK a dodává: „Zubní lékař by měl být mladší a neměli bychom se zabývat tím, zda je to muž nebo žena.“
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2005, strana 26
Zdroj: