Na špičce výzkumu už pčed promocí
Nestává se často, aby se velkých mezinárodních kongresů aktivně zúčastňovali pregraduální studenti. Marek Mráz z brněnské lékařské fakulty přijel na výroční zasedání Evropské hematologické společnosti (EHA) v Kodani s posterem o úloze microRNA u chronické B lymfatické leukémie. Touto tematikou se dva roky zabývá v Centru molekulární biologie a genové terapie Interní hematoonkologické kliniky FN Brno pod vedením prof. Jiřího Mayera a RNDr. Šárky Pospíšilové.
MicroRNA představují revoluci ve studiu nádorové biologie. Jde o RNA molekuly s velmi krátkým řetězcem, které mají zásadní význam pro regulaci exprese genů. Jejich cílem je regulace translace velkých molekul mediátorových RNA (mRNA), podle jejichž sekvence buňky sestavují bílkoviny. Ačkoli byly microRNA objeveny teprve nedávno, je jich v lidském genomu identifikováno již na osm set. Intenzivně se o ně zajímá i Marek Mráz, student Masarykovy univerzity v Brně. Letos s prací na toto téma zvítězil na Lékařské fakultě MU ve školním kole studentské vědecké odborné činnosti a také v celorepublikové soutěži Cena za lékařství 2008, kterou spolupořádá francouzské velvyslanectví a lékařské fakulty v ČR. První cena představuje dvouměsíční studijní pobyt na některém z předních francouzských výzkumných pracovišť. Kromě vlastní vědecké činnosti a studia medicíny Marek Mráz současně studuje molekulární biologii na Přírodovědecké fakultě MU. Letos by měl absolvovat státní zkoušky na Přírodovědecké fakultě, příští rok na fakultě lékařské.
Mezi hlavní výzkumná témata v Centru molekulární biologie a genové terapie Interní hematoonkologické kliniky FN Brno patří chronická B lymfatická leukémie, nejčastější leukémie v dospělém věku. Prognóza nemocných s tímto onemocněním se výrazně liší podle toho, zda mají, nebo nemají mutace v genu pro variabilní část těžkého řetězce imunoglobulinu (IgVH). Významným prognostickým faktorem je také delece nebo mutace nejvýznamnějšího antionkogenu p53. Právě na vztah těchto faktorů a úroveň exprese některých microRNA se Marek Mráz zaměřil. „Na základě literárních údajů a pomocí softwarových nástrojů jsme vybrali skupinu kandidátních microRNA, kterou jsme studovali u třiceti pacientů s chronickou B lymfatickou leukémií. Pozorovali jsme určité rozdíly v expresi těchto molekul. Asi nejvýznamnější byly rozdíly u microRNA označované jako miRNA-34a. Když se řekne jen toto označení, zní to fádně. Jde ale o microRNA, o které vyšel minulý rok článek v prestižním časopisu Nature, který ukázal, že tato molekula je aktivována genem p53 a podílí se na řízení apoptózy a buněčného cyklu. Zjistili jsme, že exprese této microRNA je u nemocných s mutací nebo delecí genu p53 výrazně snížena. Naše práce je první, která potvrzuje regulaci microRNA antionkogenem p53 přímo na pacientech, neboť ve zmíněném článku šlo o výzkum in vitro na buněčných liniích. Rozdíl v expresi této microRNA mezi pacienty, kteří mají a nemají aberaci či mutaci antionkogenu p53, byl asi desetinásobný. Získaná data také spojují zvýšenou expresi genu Bcl-2, který má podíl na vzniku mnoha lymfoproliferativních onemocnění, a sníženou hladinu miRNA-34a, která řídí expresi tohoto proteinu.“
Podobné, ale už ne tak výrazné změny zaznamenal i u dalších microRNA. „Neposkytuje to zatím ještě zcela konzistentní obraz, ale jde o náhled, jak by se mohly microRNA podílet na deregulaci buněčného cyklu u tohoto typu leukémie,“ uvádí M. Mráz.
V této práci hodlá pokračovat. „Chtěli bychom využít další metody, především detekci pomocí DNA čipů, což je přístup, kterému se naše laboratoř dlouhodobě věnuje. Na konferenci EHA jsme prezentovali data získaná pomocí Real-Time PCR,“ uvádí.
Po státních zkouškách by se Marek Mráz chtěl věnovat i klinické medicíně. „Rád bych byl plně kvalifikovaným hematoonkologem. O kontakt s výzkumem bych už ale nechtěl přijít,“ říká. To, co plánuje, není příliš prošlapaná cesta. „Je těžké si představit, že někdo přes den pracuje s pacienty na klinice a zároveň odpoledne a po večerech v laboratoři dělá špičkovou vědu. Marek ale má i díky svému vzdělání všechny předpoklady pro to, aby to zvládnul,“ říká vedoucí Centra molekulární biologie a genové terapie RNDr. Šárka Pospíšilová, Ph.D.
Zdroj: