Naděje pro pacienty s astmatem
Po několika letech, kdy astma na kongresu Evropské respirační společnosti bylo poněkud zastíněno jinými tématy, se letos opět dostalo do centra pozornosti. Svým dílem k tomu jistě přispělo i satelitní symposium firmy Novartis, které bylo věnováno terapii obtížně léčitelného alergického astmatu prostřednictvím ovlivnění IgE protilátek. Dosavadní léčebné postupy byly zacíleny především na již vzniklý zánět a zmírnění příznaků, anti IgE terapie nabízí možnost zasáhnout patofyziologický proces přímo v jeho podstatě. Zatím jedinou klinicky použitelnou látkou, která takto potlačuje rozvoj alergické kaskády a tím vznik alergického zánětu již na samém začátku, je omalizumab (Xolair). Jde o rekombinantní humanizovanou monoklonální anti IgE protilátku, kterou společnost Novartis vyvinula ve spolupráci s biotechnologickými firmami Genentech a Tanox. IgE protilátky jako ideální cíl
Moderátorem symposia byl prof. Stephen Holgate ze Southampton General Hospital ve Velké Británii. Kromě toho, že jde o předního odborníka na tuto problematiku, má tato volba i svůj symbolický význam. Ostrovní království totiž vede evropský žebříček prevalence astmatu – ta zde dosahuje 14 procent. „Pokud jde o počet pacientů s těžkým astmatem, máme k dispozici jen ne zcela přesné odhady. V Evropě přibližně 20 % pacientů s astmatem má těžké astma, u pětiny z nich se přes veškeré úsilí nepodaří dosáhnout dostatečné kontroly nemoci. To znamená, že existují přibližně 4 % pacientů s těžkým astmatem, kde se ani maximální dostupnou léčbou nedaří jejich nemoc uspokojivě kontrolovat (pozn. red.: tzv. obtížně léčitelné astma – OLA). Z těchto čtyř procent asi polovina má astma na alergickém základě – a právě tito nemocní jsou kandidáty nové léčby. IgE protilátky u těchto pacientů představují ideální cíl pro tuto v mnohém převratnou terapii,“ uvedl Stephen Holgate. Eckard Hamelmann z berlínské nemocnice Charité seznámil početné auditorium s molekulárními principy účinnosti omalizumabu. „Svým komplexním působením snižuje jak následné – IgE mediované – uvolňování jednotlivých zánětlivých mediátorů, tak produkci samotných IgE protilátek,“ řekl. O účincích léku se lze podle něj přesvědčit i vyšetřením sputa astmatiků – u pacientů léčených omalizumabem dochází ve sputu k signifikantní redukci eosinofilních leukocytů. Martyn R. Partridge z londýnské Imperial College hovořil o základním léčebném algoritmu astmatu, který zpracovala Světová iniciativa pro astma (GINA). V tomto schématu jsou nemocní rozděleni do čtyř kategorií podle závažnosti onemocnění. „Od roku 2005 je léčba omalizumabem v doporučeních GINA uváděna jako doplňková terapie u čtvrté skupiny, tedy u pacientů s těžkým, persistujícím astmatem,“ uvedl M. Partridge. Stejně jako na jiných podobných akcích, i zde mohli posluchači vyjádřit svůj názor pomocí hlasovacího zařízení. Zvláště zajímavý byl jejich zcela nejednotný postoj k tomu, zda by terapii omalizumabem měla předcházet jako poslední krok léčba systémově podávanými kortikosteroidy. Podstatná část symposia byla věnována tomu, jak identifikovat pacienty, kteří mají z léčby omalizumabem největší prospěch. S příspěvkem na toto téma vystoupil Kai‑Michael Beeh z Výzkumného ústavu respiračních chorob ve Wiesbadenu.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 31/2006, strana 11
Zdroj: