Přeskočit na obsah

Najdou noví poslanci řešení letitých problémů zdravotnictví?

Volby změnily poměr sil také ve zdravotním výboru PSP ČR. Nové tváře čeká resort zmítaný řadou problémů a s dluhem v tvorbě zákonů. Doporučení výboru plénum málokdy vyslyšelo, do úspěšného konce dotáhli poslanci pár norem, jako jsou „protikuřácký“ zákon či novela omezující reexporty. Zdravotnictví dostalo v končícím volebním období rekordní balík peněz, přesto je bez rezerv. Nepodařilo se odstranit systémové příčiny nedostatku lékařů a sester. Platy sice rostly, samotné platy ale hlavní příčinou nedostatku personálu nejsou, jsou to i překážky vstupu do oboru, atestační požadavky, prostupnost specializací. Neřešeny jsou role a pravomoci pojišťoven, systém úhrad, přebujelá administrativa. Oslovili jsme nově zvolené zákonodárce‑zdravotníky s otázkou: Pokud budete zařazen do zdravotního výboru, jaké budou vaše priority, co budete chtít v tomto volebním období ve zdravotnictví ovlivnit?




  • MUDr. Milan Brázdil (ANO),

 

bude usilovat o předsednictví výboru pro zdravotnictví, jehož byl členem, Letecká záchranná služba Olomouc

Obecně hlavním cílem pro mne bude snažit se najít smír všech zdravotníků, pokusit se najít ty společné základní kameny našeho zdravotnictví a na nich dál stavět, dobře platit všem těm, kteří zatím drží naše zdravotnictví nad vodou, a tím vším zastavit personální devastaci našeho zdravotnictví. Konkrétně bych chtěl usilovat o dokončení transformace záchranné služby tak, abychom tu měli jednotnou, kvalitní a dobře vybavenou, státem zřizovanou a garantovanou pozemní i leteckou záchranku, podobně jako tu máme policii a hasiče.


 

  • Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc. (nezávislá na kandidátce ANO),

 

přednosta Pracoviště preventivní kardiologie, IKEM

Naše zdravotnictví se potýká s celou řadou problémů, i když se stále daří je udržet odborně na vysoké úrovni, srovnatelné s dalšími rozvinutými zeměmi, v některých oborech naprosto špičkové. Nic nemusí trvat věčně, nebudeme‑li se o obor starat. Je třeba definovat poskytovanou zdravotní péči z veřejného zdravotního pojištění, analyzovat naprosto věcně (padni komu padni) toky, spotřebu a rentabilnost finančních toků vzhledem k diagnostice, léčbě a efektivitě péče. Stanovit parametry a provádět hodnocení kvality, na základě výsledků těchto analýz určit trendy rozvoje oborů. Odstranit nejasnosti a chaos v postgraduálním (v některých oborech i pregraduálním) vzdělávání zdravotnických pracovníků, určit kompetence jednotlivých skupin.

Zkráceně:

 

  • Pacient musí vědět – na co má nárok, jak si zjistí informace o péči a kam může jít, jak může kontrolovat poskytovanou péči.

 

 

  • Zdravotnický pracovník musí vědět – jaký je vývoj oboru, jaké jsou jeho povinnosti/ práva, jaký může být jeho profesní růst a za jakých podmínek.

 

 

  • Stát musí – definovat poskytovanou péči (ze zdravotního pojištění), vědět, kam jdou poskytované finance a jak jsou využity, jaká je spotřeba zdravotní péče pacienty a zda je čerpána správně.

 

 


 

  • MUDr. Jiří Mašek (ANO),

 

ředitel Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje

Dlouhodobě se zabývám organizací přednemocniční neodkladné péče, konkrétně nastavením lékařských pohotovostních služeb, nastavením RV systému na záchrance, problematikou letecké záchranné služby, zaváděním urgentních příjmů. V Královéhradeckém kraji máme odzkoušený a funkční model akutní primární péče, který lze uplatňovat v celé republice. Nestydím se za to, že dosud řídím „svou záchranku“ (příspěvkovou organizaci kraje) jako firmu. Jde sice o deficitní financování již z principu samotného nastavení, ale při porovnání za stejných podmínek lze výši deficitu a jeho případné snížení posuzovat jako míru zisku firmy pracující ve standardním ekonomickém prostředí. Je třeba změnit financování zdravotní péče, nebát se nastavení tak, že zdravotnická zařízení budou produkovat přiměřený zisk a ten vracet zpět do rozvoje zdravotnických zařízení a mezd zdravotnických pracovníků.

Budu prosazovat možnost spoluúčasti formou „hrazené alternativy“, ať jde o léky, zdravotnické prostředky, vyšetření primářem, výběr operatéra, výběr lepšího ubytování či stravy apod. Musí být však zcela zachována dostupnost plnohodnotné péče hrazené zdravotními pojišťovnami. Jednání o standardech a nadstandardech bylo špatné a zavedlo nás přechodně do slepé uličky. Jsem připraven zapojit se i v bezpečnostním výboru, kde mě zajímá problematika integrovaného záchranného systému, které se také věnuji téměř celý profesní život.


 

  • MUDr. Kamal Farhan (ANO),

 

náměstek ministra zdravotnictví, na funkci rezignoval

Jsem lékař. V Poslanecké sněmovně bych tedy rád pracoval ve Výboru pro zdravotnictví. Člověk by se měl zabývat tím, čemu rozumí a co ho baví. Vnímám nutnost propojení zdravotní a sociální oblasti, aby pacienti nedopláceli na současný stav, kdy tyto dvě oblasti propojeny nejsou. Nemohu být spokojen, když člověk, který potřebuje pomoc, se musí pohybovat mezi nekomunikujícími úřady. Vnímám to velmi silně proto, že se zabývám dětskou paliativní a hospicovou péčí.

Dále bych podporoval posilování úlohy praktických lékařů v systému zdravotnictví. Nemělo by docházet k protestům, jako byl i ten 10. a 18. října. Je třeba komunikovat a dodržovat závazky.

Dalším tématem je pro mě léková politika a zdravotní pojištění. Společnost je tak silná, jak pečuje o své nejslabší.


 

  • Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch (ANO),

 

do 31. 10. ministerstvo financí

Budu se chtít věnovat nové právní úpravě regulace úhrad zdravotnických prostředků, která musí být přijata do konce roku 2018. Stejně tak se domnívám, že by mělo dojít k revizi části šesté zákona o veřejném zdravotním pojištění, tedy regulace cen a úhrad léčivých přípravků, kde by bylo namístě po deseti letech učinit parametrické změny vycházející z problémů, které se v praxi objevují. Dále bych rád prosadil zcela nový zákon o zdravotních pojišťovnách, který nastaví pro všechny zdravotní pojišťovny stejná pravidla, stejnou strukturu orgánů a odpovědnost a zefektivní jejich kontrolu. Dále se domnívám, že by mělo dojít ke zpřesnění definice nároku pojištěnce a vytvoření prostoru pro úhradu rozdílu mezi hrazenou a nehrazenou variantou zdravotnického prostředku, případně dalších služeb v intencích nálezů Ústavního soudu k této problematice. Rovněž bych chtěl přijmout právní úpravu pro elektronizaci zdravotnictví, která nastaví jasné datové standardy. Bude nutné urychleně právně upravit i elektronický recept tak, aby umožňoval zavedení tzv. lékového záznamu pacienta. Rád bych rovněž umožnil vytvoření dvousložkového pojistného pro zvýšení možnosti konkurence zdravotních pojišťoven. V neposlední řadě bych rád zákonem nastavil pravidla pro měření kvality zdravotní péče. Pokud jde o nelegislativní otázky, tak se hodlám pečlivě věnovat reformě psychiatrické péče.

 

  • MUDr. Pavel Plzák (ANO)

 

Mým cílem je prosadit možnost dobrovolné finanční spoluúčasti pro pacienty, definovat státem garantovanou péči a na to navázat jednání o proplácení této péče přes jednu pojišťovnu s umožněním komerčního připojištění u dalších pojišťoven, dále zabránit snížení dostupnosti zdravotní péče, uvést systém DRG restart do praxe, aby byla stejně provedená zdravotní péče také stejně proplácena jednotlivým zdravotnickým zařízením, rovněž zlepšit honorování lékařů a sester, zabránit odchodům zdravotnických pracovníků do zahraničí a prosadit centrální nákupy pro skupiny nemocnic.

 

 

  • MUDr. Věra Procházková (ANO),

 

předsedkyně zdravotního výboru Karlovarského kraje a dozorčí rady Karlovarské krajské nemocnice a. s.

Mým cílem je zamezit zneužívání zdravotnické záchranné služby, zvýšit dostupnost primární péče v regionech – systém poliklinik s ambulancemi, koncentrovat akutní péči, zvýšit dostupnost letecké záchranné služby. Další prioritou je dokončení projektu financování mobilních hospiců. Chci podpořit transparentnost nákupů materiálu, služeb a přístrojového vybavení zdravotnických zařízení, dát pacientovi možnost výběru – jak služeb, tak i připojištění a kvality materiálu, bonifikace za péči o vlastní zdraví. K dalším bodům patří revize sazebníku výkonů, rovněž prevence a poučený pacient.


 

  • Andrea Babišová (ANO),

 

zdravotní sestra představila své plány na webu Moravskoslezského kraje

Vnímám celorepublikový nedostatek personálu ve zdravotnických zařízeních, nedostatečné finanční ohodnocení jeho práce. Chci přispět ke změnám v legislativě týkajícím se činnosti zdravotních pojišťoven, lékařského a sesterského vzdělávání, a především plošného navýšení mezd a platů pracovníků ve zdravotních a sociálních službách.


 

  • Doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D. (ODS),

 

děkanka Fakulty zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni

Budu aktivně prosazovat vznik Komory všeobecných sester a porodních asistentek, kterou se snaží Česká asociace sester ukotvit v legislativě. Bylo vyvinuto velké úsilí prosadit do zákona č. 96/2004 Sb. povinné členství v komoře, podobně jako mají lékaři a zubní lékaři. Zatím byla tato snaha neúspěšná. Přitom pro Českou republiku má vznik této komory i významný mezinárodní přesah. Podpořím rovněž všechny zákony vedoucí ke snížení administrativy a rozvoji nových technologií, které by ulehčily práci sestrám i dalším zdravotnickým pracovníkům, aby se mohli více věnovat pacientům. V neposlední řadě budu podporovat takové změny ve vzdělávání sester, které budou odrážet strukturu poskytované péče ve vazbě na odpovídající kompetence pro všeobecné sestry.


 

  • MUDr. Zdeněk Hřib (Česká pirátská strana),

 

garant zdravotnictví

Z pozice nekandidujícího garanta zdravotnictví za Piráty konstatuji, že naše veřejná povolební strategie obsahuje dvě priority v oblasti zdravotnictví. Především chceme umožnit pojištěncům volit si své zástupce do správní a dozorčí rady zdravotní pojišťovny a zajistit, aby mohli spolurozhodovat o úhradách. To je zásadní prvek naší reformy zdravotnictví, založené na umožnění vzniku neziskových samosprávných zdravotních pojišťoven. Druhým bodem je skutečná dostupnost konopí pro léčbu vážně nemocných a regulovaná legalizace léčebného i rekreačního pěstování pro osobní potřebu, které se věnuje náš poslanec Tomáš Vymazal. Budeme se také věnovat tématu elektronizace zdravotnictví, včetně ochrany soukromí pacientů, na což máme řadu odborníků.


 

  • Olga Richterová (Česká pirátská strana)

 

Za Piráty se chci věnovat tomu, co považujeme za nejdůležitější: umožnění vzniku samosprávných pojišťoven a zvýšení transparentnosti ve zdravotnictví (zejména u nákupu léků). Naší prioritou je také svoboda volby – chceme umožnit příplatky za nadstandard a praktické zpřístupnění řady v jiných zemích osvědčených služeb (např. porodních asistentek). Propojení zdravotní a sociální péče, zejména u dlouhodobě nemocných, je dalším důležitým bodem – a konečně chceme také regulovanou legalizaci konopí pro léčebné i rekreační užívání. Já osobně mám za prioritu právě oblast českého porodnictví a to, aby se digitalizace nezneužívala k šikaně – např. eRecept nesmí být povinný.


 

  • Monika Jarošová (SPD),

 

zdravotní sestra, Neurologické oddělení Nemocnice Litoměřice

V případě, že bych se stala členkou zdravotního výboru PSP ČR, spatřovala bych svoji hlavní prioritu v ošetření nákupů pro zdravotnická zařízení. Jistě by stálo za zvážení realizovat nákupy centrálně, čímž by se značně eliminovaly celkové náklady, z nichž velká část končí v kapsách prostředníků, nebála bych se je nazvat překupníky. Tyto peníze pak nutně chybějí v oblastech, pro které byly primárně určeny. Při řešení tohoto problému jsem připravena spolupracovat i s ostatními kolegy napříč politickým spektrem.

Další věcí, která stojí za zvážení, je současný, dle mého názoru vysoký počet zdravotních pojišťoven. Myslím si, že i toto téma je vhodné k odborné diskusi.

V neposlední řadě je třeba se blíže podívat na financování středního a nižšího zdravotnického personálu. Zde máme, myslím si, velký dluh. A podhodnocení těchto pracovníků je mimo veškerou pochybnost.


 

  • Karla Maříková (SPD),

 

zdravotní sestra, Léčebné lázně Jáchymov

Jaké jsou priority? Zcela jistě nedostatek zdravotních sester, za kterým stojí nízké ohodnocení a změna vzdělávání nelékařských pracovníků, která vznikla kvůli našemu vstupu do EU, aby došlo k sjednocení vzdělávání a ze sester se staly vysokoškolačky. Je nutné znovu upravit systém vzdělávání zdravotních sester a řešit vzdělávání lékařů s ohledem na návrhy České lékařské komory. Je také nutné sjednotit odměňování v jednotlivých nemocnicích, které se liší podle toho, zda sestra pracuje v příspěvkové organizaci, nebo obchodní společnosti. Důležité je zvýšit odměňování lékařů a středního zdravotnického personálu a rozšířit kompetence praktických lékařů v oblasti řízené péče.


 

  • PaedDr. Alena Gajdůšková (ČSSD),

 

1. viceprezidentka Svazu pacientů ČR, pacientská ombudsmanka, poradkyně premiéra

Do voleb jsem šla s tím, že nelze dopustit navyšování spoluúčasti pacientů a další zpoplatňování zdravotní péče a je třeba řešit problémy chronicky nemocných pacientů a integrované péče. Zasadím se o větší podíl prevence v rámci financování zdravotnictví, včetně screeningových programů. Chci začít jednat o návrhu zákona o právech a povinnostech pacientů a zdravotníků, který jsme již v minulosti připravovali i s ČLK.

Zdravotní péče je klíčovou částí veřejných služeb se specifickou úhradou prostřednictvím zdravotního pojištění. Její rozsah, dostupnost, kvalita je v podstatě jakousi společenskou smlouvou. Mnohé otázky v medicíně už nyní nejsou, a hlavně nebudou o tom, co medicína umí, ale co může a má dělat. To je etická debata, která musí vést ke shodě, co a jak dál financovat. Diskusi je třeba vést mezi lékaři, ale také filosofy, právníky, ekonomy, zástupci pacientů, představiteli veřejné správy i politiky. Zdravotní výbory Poslanecké sněmovny a Senátu jsou podle mne k tomu ideální prostor.


 

  • Prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR (TOP 09),

 

náměstek ředitele a přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny FN Brno

Byť je kvalita zdravotní péče v naší republice na velmi vysoké úrovni, stávající stav je bohužel dlouhodobě neudržitelný. Zdravotnictví je podfinancované a nestabilita systému vzdělávání vede k tomu, že zdravotníci odcházejí do zahraničí či mimo obor. Rychlé a jednoduché řešení je chiméra. Například zvýšení počtu studentů přijatých na lékařské fakulty se odrazí ve zvýšení počtů atestovaných lékařů v daném oboru nejdříve za jedenáct let. Koncepce pregraduálního a postgraduálního vzdělávání musí být dlouhodobě stabilní. Rád bych proto podpořil cílené financování nejen studentů, ale i rezidentů. Mezi mými prioritami bude nejen z těchto důvodů rozhodně zákon o univerzitních nemocnicích. Dále bych chtěl otevřít otázku definice standardů zdravotní péče. Každý občan má právo vědět, co mu vlastně je ze zdravotního pojištění hrazeno, v jakém rozsahu a v jaké kvalitě. Důležitá, ale trochu opomíjená je role farmaceutů. Tady bych rád inicioval intenzivnější spolupráci s Českou lékárnickou komorou. Platy zdravotníků, problematika absolventů a odchody mladých zdravotníků do zahraničí jsou samozřejmě též zásadní témata.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…