Náklady na KV onemocnění v EU odpovídají dvěma procentům HDP Unie

Kardiovaskulární (KV) onemocnění v Evropské unii stála společnost v roce 2021 odhadem 282 miliard eur. To je ekvivalent dvou procent celého HDP EU. Ukázal to nejnovější výzkum prezentovaný na kongresu ESC 2023, unikátní svým rozsahem.

V jednotlivých členských zemích se náklady na kardiovaskulární onemocnění významně liší. Celkové náklady byly 630 eur na občana EU, v jednotlivých státech se pohybovaly v rozmezí od 381 eur na občana na Kypru do 903 eur na osobu v Německu.

Náklady zdravotních systémů na kardiovaskulární onemocnění tvoří v EU 11 procent celkových zdravotních výdajů, nejméně v Dánsku (6 %) a nejvíce v Maďarsku (19 %).

Jeden z autorů studie, Dr. Ramon Luengo‑Fernandez z Oxfordské univerzity, připomněl, že KV onemocnění jsou hlavní příčinou morbidity a mortality v EU a představují také významnou ekonomickou zátěž. A to nejen v přímých nákladech na zdravotní a sociální péči, ale i v podobě předčasných důchodů nebo ztráty pracovní produktivity, další skupinu nákladů představuje neformální neplacená péče blízkých. Společný projekt ESC a Oxfordské univerzity zkoumal všechny zmíněné náklady. V každém jednotlivém členském státě je výzkumníci sečetli v tamních cenách.

Jedná se o nejkomplexnější analýzu ekonomických nákladů KV nemocí pro společnost v EU od roku 2006. Jde o první studii, která využívá celoevropské registry pacientů a průzkumy namísto toho, aby se spoléhala na předpoklady, a na rozdíl od předchozích zpráv zahrnuje náklady na dlouhodobou sociální péči. Dalšími zdroji dat byl Eurostat, OECD, Atlas kardiologie ESC, národní statistické úřady nebo publikované studie.

Konkrétní poznatky studie prezentovala prof. Aleksandra Torbicová z Univerzity Bocconi v italském Miláně. Vypíchla, že samotný zdravotní systém nese jen necelých 50 procent ekonomické zátěže na kardiovaskulární onemocnění. Pokud bychom se zaměřili jen na nemocnice a hospitalizační péči, ta představuje v průměru v EU 28 procent celkových nákladů na kardiovaskulární onemocnění. Dalších 28 procent představují náklady na neformální péči, které výzkumníci vyčíslili podle průměrných výdělků, pokud šlo o zaměstnané pečující, nebo podle minimální mzdy v dané zemi, pokud šlo o nezaměstnané pečující či penzisty. 12 procent nákladů představují ztráty kvůli předčasným úmrtím, devět procent náklady na sociální péči a pět procent ztráty produktivity způsobené nemocností.

Takový odhad nákladů na kardiovaskulární onemocnění tu dlouho chyběl, dodala Torbicová. Politikům by podle ní měl pomoci vhodně zacílit investice vzhledem k ekonomické zátěži, kterou KV onemocnění představují. Pro porovnání, ve Spojených státech byly náklady na KV onemocnění pro samotný zdravotní systém 520 eur na osobu, poznamenal prof. Victor Aboyans, člen panelu ESC a spoluautor studie z Limoges University ve Francii. Vycházel z dat amerického úřadu CDC za rok 2019 s přepočtem k cenám v roce 2021 a na euro. Zdravotnické výdaje na KV onemocnění ve Spojených státech jsou tedy porovnatelné s těmi v Německu (486 eur na osobu), ovšem o 173 eur na osobu vyšší, než činí průměr EU.

Studie má být mimo jiné výzvou pro evropské politiky, aby si uvědomili, jak významnou ekonomickou zátěž představuje léčba kardiovaskulárních onemocnění, a jak důležité tedy jsou investice do prevence a výzkumu v této oblasti, uvedl také Aboyans.

Prof. Panos Vardas, vedoucí strategie Evropské agentury pro srdce, řekl: „Je evidentní, že mezi zeměmi EU existuje značná fragmentace, pokud jde o výdaje na zdravotní péči o kardiovaskulární onemocnění. To vyžaduje přehodnocení ze strany EU jako celku a 27 zemí EU jednotlivě.“