Nález protilátek proti viru chřipky z roku 1918

Relikty devastující chřipkové pandemie, jež v roce 1918 zabila desítky milionů lidí, byly překvapivě nalezeny u přeživších a dosud žijících pacientů. Překvapivě proto, že podle mnohých epidemiologů nebylo po 90 letech prakticky možné přítomnost cirkulujících protilátek v krvi očekávat. Objev je důležitý z hlediska dalšího vývoje poznání v boji proti nové chřipkové pandemii, jež může v budoucnosti podle mnohých epidemiologů reálně nastat. Konkrétní typ viru ptačí chřipky již v regionu jihovýchodní Asie v posledních letech usmrtil několik lidí a vyžádal si zavedení rozsáhlých protiepidemických opatření. Epidemiologové se obávají, že tento virus by se po realizaci několika spontánních mutací mohl stát stejně vysoce virulentním jako virus z roku 1918. V současné době však virus z roku 1918 není nebezpečný, neboť se jedná o prostřednictvím genového inženýrství rekonstruovaný virus, jenž byl několika mutacemi zbaven své smrtelně nebezpečné formy.

Na počátku objevu stál rehabilitační lékař Eric Altschuler z Hospital of University of Medicine and Dentistry v New Jersey, který se inspiroval jistou televizní inscenací. Přestože jej při iniciálních konzultacích přední epidemiologové informovali, že je po tak dlouhé době přítomnost detekovatelných koncentrací protilátek nemožná, vytrvalému lékaři se posléze podařilo najít 32 pacientů, kterým v roce 1918, kdy byli hospitalizováni z důvodu tohoto fatálního onemocnění, byly tři roky až pět let. Jejich krevní vzorky byly zaslány k analýze několika imunologům a virologům, včetně Jamese Crowea z Vanderbilt University.

S pomocí nových sofistikovaných laboratorních technik byly v zaslaných vzorcích nalezeny v dostatečných koncentracích protilátky proti chřipkovému viru z roku 1918. Navíc ve velmi nízkých koncentracích byly protilátky zjištěny i u osob narozených po roce 1925.

„Zjištění protilátek naznačuje, že tyto typy virů chřipky jsou schopny vyvolat silnou imunitní reakci,“ uvedl Crowe.

Investigátoři se rozhodli v laboratorních podmínkách vyprodukovat dostatečné množství protilátek, aby zjistili, zda lze jejich aplikací dosáhnout preventivního účinku. V této aktivitě je podpořil Jeffrey Taubenberger, expert na virus chřipky z roku 1918 z National Institute of Allergy and Infectious Diseases.

Preventivní účinek protilátek úspěšně prokázán

Investigátoři nalezené protilátky otestovali v laboratořích Centers for Disease Control and Prevention na myších populacích infikovaných moderní rekonstruovanou verzí viru z roku 1918 a úspěšně prokázali jejich preventivní účinek.

„Myši ale nejsou lidé a není pravděpodobné, že by příští pandemie chřipky byla způsobena virem z roku 1918. Produkce těchto protilátek je také komplikovaná a pomalá, vakcíny jsou o něco rychlejší a jednodušší,“ namítl Taubenberger. Podle něj však může být tento poznatek základem alternativy v případě nové pandemie chřipky. Podle odborníků tento výzkum potvrzuje teorie, podle kterých je lidský imunitní systém vybaven extrémní a prakticky celoživotní pamětí. Kromě toho navíc tyto protilátky v organismu pacientů nejen přežily, ale dále signifikantní mutací získaly vyšší potenci v boji proti příslušnému infekčnímu agens. Crowe doufá, že díky novým poznatkům z výzkumu bude možné využít obdobných technik ke zvýšení potence vakcín proti kmenům viru ptačí chřipky, které mohou být v budoucnu příčinou nové chřipkové epidemie.

Zdroj: