Nápady máme, chybí uvedení do praxe
Žádná definitivní odpověď nezazněla, ale z dílčích postřehů účastníků konference vyplynulo, že jinou cestu k prosperitě než znalostní ekonomiku nemáme otevřenu. „V České republice sice dovedeme vytvořit špičkové technologie, ale hůře se daří ekonomicky je zhodnotit,“ uvedl Ing. Tomáš Prošek, ředitel pro inovaci a rozvoj tuzemské firmy ANECT. Co do inovativnosti či počtu patentů patříme mezi nejméně úspěšné země Evropy – v řadě ukazatelů jsme na posledním místě. Důvod však není v neschopnosti podnikové sféry, ale v nedostatku motivace. Hlavní problém ČR by paradoxně mohl být v tom, že se nám vede příliš dobře. „Žijeme v zóně komfortu, a to je nebezpečné,“ upozornil Ing. Jan Mühlfeit, Chairman Europe
společnosti Microsoft, a dodal: „To však nemůže trvat věčně, a pokud vláda neprosadí reformy, tak na tom bude Česká republika možná ještě sedm let dobře, ale další generace už bude platit osmdesátiprocentní daně. Nevidím totiž jiný způsob, jak do státního rozpočtu dostat peníze.“
Soukromé zdroje patří
také do zdravotnictví
Podle bývalé ministryně informatiky Ing. Dany Bérové, analytičky společnosti Gartner, je zapojení soukromého sektoru do výzkumu a vývoje klíčové i pro pokroky v oblasti medicíny. „Jedině tlak podnikatelských subjektů povede k rychlejšímu zavádění výsledků projektů do klinické praxe. Je to samozřejmě komplikované, protože vědci – speciálně v oblastech humánní medicíny – jsou velmi konzervativní a mají pocit, že jakýkoli tlak na rychlost jejich výzkumu není korektní,“ řekla MT Dana Bérová a dodala: „Zkušenosti z Velké Británie či Spojených států ale ukazují, že pokud jsou výzkumné aktivity financovány ze soukromých zdrojů, nikoli pouze od státu, získají vědečtí pracovníci na jedné straně mnohem lepší finanční ohodnocení, což je nepochybně důležitá motivace, a na straně druhé jim to umožňuje fungovat nezávisleji.“
Z panelové diskuse vyplynulo, že při podpoře inovací je zásadní také role státu. Hlavní úlohu má samozřejmě trh a volná soutěž, ale vlády a parlament se musejí zasloužit především o jasnou formulaci hospodářské politiky státu, podporu reforem a legislativních opatření. „Kromě toho stát odpovídá za rozvoj eGovernmentu, jehož podpůrná role při posilování konkurenceschopnosti znamená zjednodušení a zprůhlednění prostředí pro hospodářské aktivity,“ zdůraznil Ing. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra.
Zdroj: