Navýšení plateb o třináct procent si následná péče musí tvrdě zasloužit

Jak zdůrazňují zástupci pojišťoven, mají zdravotnická zařízení následné péče nárok na úhradu péče poskytnuté pojištěncům mj. za předpokladu, že splňují stanovené nejen personální, ale i technické podmínky. Sazba za ošetřovací den byla v Seznamu výkonů kalkulována na stanovený personální normativ; pokud by zařízení vykázalo více ošetřovatelských dnů, než na kolik je personálně vybaveno, dostávalo by zaplaceno neoprávněně. Pojišťovny by tedy hradily péči, která nebyla dostatečně a v odpovídající kvalitě poskytnuta. Úhrady těmto zařízením poskytujícím následnou péči představují kolem pěti procent celkových výdajů veřejného zdravotního pojištění, ale v mnoha případech obsazují jejich lůžka klienti z důvodů spíše sociálních.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna loni realizovala plošné šetření o oprávněnosti obsazení lůžek následné péče, z něhož vyplynulo, že 30 procent pacientů zde neleží proto, že potřebují zdravotní péči, ale především ze sociálních důvodů. V některých krajích mělo až padesát procent těchto lidí zažádáno o umístění do domova důchodců. Kde to bylo do nebe volající, přistoupili jsme i ke krácení plateb. Tyto záležitosti ještě nejsou ukončené, ale je překvapující, že jen v 65 případech podala zdravotnická zařízení proti závěrům revizních zpráv námitky,“ uvedla ředitelka VZP Jiřina Musílková. Zdůraznila, že sociální problémy se mají řešit prostředky k tomu určenými a ne ze zdravotního pojištění, a připomněla záměr zřídit zdravotně sociální lůžka, o němž politici již několik let hovoří. Zároveň se podle ní množí stížnosti pojištěnců na kvalitu poskytované péče v těchto zařízeních, s čímž se pojišťovny nehodlají smířit. Přitom kontrolu kvality poskytování péče zdravotním pojišťovnám ukládají platné právní normy.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2005, strana 20

Zdroj: