Nedostatek evidence u farmakoterapie po zástavě oběhu

O aktuálních farmakoterapeutických přístupech po zástavě oběhu mimo nemocnici na kongresu České kardiologické společnosti hovořil MUDr. Andreas Krüger, Ph.D., z Kardiovaskulárního centra Nemocnice Na Homolce, Praha. Jak připomněl, zástava oběhu v tom lepším případě začíná laickou resuscitací, následuje telefonicky navigovaná a profesionální resuscitace, ev. defibrilace. Používány jsou různé mechanické zevní masážní systémy a v této souvislosti je třeba začít zvažovat i farmakoterapii. Guidelines z roku 2015 uvádějí tři skupiny léků: vazopresory, antiarytmika a jiné speciální léky. Tato doporučení jsou z hlediska farmakoterapie velmi podobná těm předchozím z roku 2010.

K nejčastěji podávaným vazopresorům patři adrenalin, který v klinických studiích signifikantně zvýšil ROSC a přežití do hospitalizace, nicméně neprokázal žádný rozdíl v přežití po propuštění nebo v neurologickém deficitu. Je indikován při oběhové zástavě z jakýchkoli příčin. Dalším často používaným lékem je vazopresin. Ve srovnání s adrenalinem málo ovlivňuje mozkovou perfuzi, není tolik náchylný na acidózu a nezpůsobuje plicní vazokonstrikci. Amiodaron podle klinických studií u komorových arytmií, které jsou rezistentní na defibrilaci, vykazuje ve srovnání s placebem vliv na vyšší přežití. Indikací pro jeho podání je refrakterní VF/pVT nebo hemodynamicky stabilní VT.

„Zajímavou skupinou jsou betablokátory, o nichž víme, že redukují komorové arytmie, snižují riziko náhlé srdeční smrti při řadě patologií. Malá studie ukazuje, že pacienti, kteří byli resuscitováni, opakovaně defibrilováni a dostali esmolol, měli vyšší ROSC i vyšší šanci na přežití s dobrým neurologickým výsledkem. Stejně zajímavou skupinou jsou kortikosteroidy, které potencují vazokonstrikční efekt katecholaminů a snad podle zvířecích modelů mohou redukovat ischemicko‑reperfuzní poškození,“ uvedl MUDr. Krüger.

Jak uzavřel, evidence o účinnosti farmakoterapie během oběhové zástavy je malá. Některé léky sice ukázaly slibné účinky, ale pouze na zvířecích modelech. Adrenalin má důkazy o tom, že zvyšuje šanci na ROSC a snad krátkodobé přežití. Nicméně v tuto chvíli nemáme žádné důkazy zlepšeného dlouhodobého přežití s příznivým neurologickým výsledkem. Využití betablokátorů a kortikoidů při oběhové zástavě zůstává otázkou.

Zdroj: MT