Nehormonální terapie akutního klimakterického syndromu
V lékařské literatuře i v mnoha populárních článcích se často diskutuje o účinnosti různých nehormonálních látek používaných ke zmírnění nežádoucích příznaků menopauzy. Informace o těchto terapeutických alternativách jsou však omezené. Většina studií, které se tímto problémem zabývaly, byly prováděny u žen s anamnézou karcinomu prsu. Ukázalo se, že selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a venlafaxin snižují výskyt akutního klimakterického syndromu o 19 až 60 % a zároveň jsou velmi dobře tolerovány. Podle některých studií redukují výskyt klimakterického syndromu o 9 až 40 % sójové isoflavony, nicméně většina studií neprokázala rozdíl v účinku proti placebu. Účinek extraktů ploštičníku hroznatého (Cimicifuga racemosa, black cohosh) a červeného jetele je nestabilní, některé studie prokazují jejich prospěšnost, jiné naopak neprokazují žádný rozdíl proti placebu. Jak sójové isoflavony, tak i extrakty z ploštičníku a červeného jetele ženy dobře tolerují. Mezi další látky, které se používají ke zmírnění obtíží souvisejících s menopauzou, zejména návalů, patří kombinace beladonna/ergotamin tartrát/fenobarbital, extrakt z kořene anděliky čínské (Angelica sinensis), pupalkový olej, gabapentin, ženšen, mirtazapin, trazodon, vitamin E a oddenek divokých jamů (dioscorea huňatá, Dioscorea villosa). O jejich účinnosti však nebylo publikováno dostatečné množství informací. Je tedy zapotřebí dalších randomizovaných kontrolovaných studií.
Výsledky studie WHI (Women’s Health Initiative) za bývající se hormonální terapií postmenopauzálních žen, která byla publikována v roce 2002, podnítily mnoho žen i lékařů k novému zamyšlení nad používáním estrogenní a progesteronové léčby ke zmírnění akutního klimakterického syndromu v postmenopauze. Mnoho žen začalo považovat rizika spojená s užíváním hormonální terapie za neúnosná, a proto požadovaly po svých lékařích nehormonální léčbu návalů. V lékařské literatuře a médiích obecně se objevuje mnoho článků zkoumajících účinek volně dostupných preparátů i léků na předpis používaných ke zmírnění příznaků menopauzy. Tato práce přináší přehled publikovaných informací o některých z těchto látek (viz tabulku). Míra odpovědi na placebo, tj. potenciální zkreslení, se ve většině studií hodnocených v tomto přehledu pohybuje v rozmezí od 18 do 40 %. Tato čísla se podobají údajům zjištěným i ve studiích hormonálních preparátů, což ztěžuje zjišťování pravého účinku terapie užívané ke zmírnění klimakterického syndromu. SSRI a venlafaxin
Studie selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a venlafaxinu, což je inhibitor zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu, ukázaly, že absolutní snížení rizika klimakterického syndromu se u těchto látek pohybuje od 19 do 60 % v porovnání s placebem (NNT – number needed to treat = 2 až 5), především u žen s anamnézou karcinomu prsu.
...
Komentář
Autor: MUDr. Markéta Zahrádková
Příznaky akutního klimakterického syndromu vznikají někdy náhle, někdy pozvolna v období kolem menopauzy, mohou ji předcházet měsíce, vzácněji roky, nebo se objevují krátce po menopauze. Symptomy většinou ustupují do dvou let, ale asi u jedné čtvrtiny žen přetrvávají déle než pět let. Klimakterický syndrom neohrožuje vážně zdraví ženy, ovlivňuje však výrazně kvalitu života, proto je jedním z nejčastějších důvodů k zahájení hormonální nebo nehormonální terapie. Výsledky studií WHI a HERS po svém zveřejnění otřásly zavedenými terapeutickými režimy hormonální substituční terapie a rychle se staly známými mezi odbornou i laickou veřejností. Ženy trpící klimakterickými symptomy často samy vyžadují nehormonální způsoby léčby svých potíží. Autorka se ve svém článku snaží shrnout dostupné výsledky studií provedených s cílem vyhodnotit nehormonální terapii klimakterického syndromu. Tato snaha jasně souvisí s aktuální potřebou nacházet adekvátní náhradu hormonální substituční terapie.
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 3/2006, strana 39
Zdroj: