Nejčastěji neznamená nejkvalitněji

O screeningovém programu se v Česku hovoří u tří onkologických onemocnění – u karcinomu prsu, karcinomu hrdla děložního a kolorektálního karcinomu. „Z těchto tří programů se však o skutečný screening jedná jen u karcinomu prsu. Jen ten zatím skutečně funguje. Zbylé dva se mu kvalitou organizace nemohou rovnat,“ říká vědecký sekretář České onkologické společnosti prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Mamární screeningová vyšetření pojišťovny proplácejí jen 55 pracovištím, která všechna prošla náročným akreditačním řízením a která podléhají pravidelné kontrole. Všechna musejí splňovat minimální nepodkročitelný roční limit vyšetření. Všechna také pracují s jednotným počítačovým programem, který umožňuje sledovat, kolik žen, v jaké věkové kategorii a s jakým výsledkem vyšetřila. Nechybí ani přesné vymezení stadia nádoru. Tyto údaje slouží mimo jiné ke zpětné kontrole počtu falešně pozitivních i falešně negativních výsledků. Souhrn dat je pak k dispozici v datovém auditu mamárního screeningu. „To, jak se u mamárního screeningu sbírají a využívají data, je modelový příklad způsobu, jakým se ve zdravotnictví budeme bavit čím dál častěji,“ říká prof. Žaloudík. Celý systém je už stabilizován a do značné míry nezávislý.
…

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 4/2005, strana 1

Zdroj: