Nejen u nás chybějí dětské léky
Jak uvádí dětská lékařka MUDr. Hana Cabrnochová, v praxi pediatra chybějí antiemetika, lokální antimykotika, antitusika s mírným sedativním efektem a další přípravky. „V nabídce nám chybějí i některé dávkovací formy antibiotik, například amoxicilin jsme při požadované dávce nuceni podávat ve velkém objemu sirupové formy, což může často vést k použití potencovaných forem jako náhrady. Denně používáme léky, kde v SPC chybějí údaje o dávkování u dětí. Nedovedu si osobně přestavit, že by se nabídka ještě omezila. Jako pediatři bychom se dostali do nepříjemné situace.“ Příbalové informace takové používání nezakazují, ale zároveň je ani nedoporučují. Nedostatek dětských léků nezpůsobila pouze absence klinických studií u dětí. Některé léky stáhli výrobci z trhu kvůli nízkým cenám. Nepodařilo se jim totiž prosadit zvýšení maximálních cen. Jak uvádí MUDr. René Hrdlička z nemocnice v Kolíně, nemocniční pediatři postrádají například dětská antihypertenziva nebo parenterálně podávaná antibiotika. V Česku stejně jako v EU
Doktor Hrdlička se nedávno v Bruselu zúčastnil zasedání Evropské konfederace dětských specialistů a dodává: „Česká republika není sama. Na zasedání zaznělo, že s podobným problémem se potýkají všechny země Evropské unie. Výrobcům léků se dosud nevyplatilo provádět klinické studie u dětí. Je to příliš drahé, komplikované po stránce odborné i etické a návratnost investice je nejistá. Evropská unie zaostává za Spojenými státy, které již přijaly odpovídající legislativu včetně pobídek pro výrobce, kteří musejí léky u dětí testovat.“
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2005, strana 15
Zdroj: