Největší compliance mytí rukou je na JIP

O situaci s mytím rukou v českých nemocnicích jsme hovořili s MUDr. Lenkou Hobzovou, ústavní hygieničkou Fakultní nemocnice Hradec Králové.

• Paní doktorko, překvapilo mě zjištění dvou studií mapujících v českých a moravských nemocnicích mimo jiné mytí rukou. Jen čtyři z deseti zdravotníků si myjí ruce správně.

Ono je to trochu jinak. My jsme ve studiích zjišťovali compliance hygieny rukou, což je shoda se správnými postupy, která je v nemocnicích průměrně 40 procent. Není to tedy tak, že čtyři z deseti zdravotníků by to uměli správně, většinou to umějí správně všichni, ale jenom v těch 40 procentech případů to dělají ve správných okamžicích správně. A také je rozdíl mezi standardními jednotkami a jednotkami intenzivní péče. Podle našeho zjištění je na JIP adherence k hygieně rukou téměř stoprocentní. Tam zdravotníci vidí své pacienty velmi frekventně, vidí závažnost stavu a dávají si na hygienu rukou veliký pozor.

• Nejlépe tedy jsou na tom JIP?

Největší compliance hygieny rukou, tedy nejlépe se u nás dodržuje hygiena rukou na novorozeneckých a dětských odděleních. Tam nikdo o hygieně rukou nepochybuje, tam každý ví, že jednou neprovedená hygiena rukou může mít závažné následky, takže ji všichni dodržují. Co se týká těch JIP, je potřeba věnovat pozornost i návštěvám pacientů, aby dodržovaly pravidla hygieny rukou. Odpovědnost je i na nich.

• Můžete uvést další konkrétní data, upřesnit výsledky studií? Jsou rozdíly v dodržování hygieny rukou mezi velkými a malými nemocnicemi, mezi typy pracovišť? A jaké?

Takhle jednoduše se to zhodnotit nedá, záleží na konkrétních pracovištích konkrétních nemocnic. Velkou roli hraje zkušenost a dostatek personálu. Mladé zdravotníky by měl vést někdo zkušený a vštěpovat jim správné návyky včetně hygieny rukou, což je velmi těžké v situaci, kdy mám např. o třetinu lidí na pracovišti méně, než potřebuji k normálnímu chodu oddělení.

• Pokud nastanou chyby v dodržování hygieny, kde nejčastěji?

Záleží na zvyklostech pracoviště, obecně příklady (dobré i špatné) táhnou. Nejčastěji se hygiena rukou nedodržuje po kontaktu s pacientem, respektive po odchodu od pacientova lůžka. V podstatě se dá říct, že před kontaktem s pacientem si ruce dezinfikuje téměř každý, ale po odchodu od pacienta se to už tak striktně nedodržuje.

• Když je na pokoji víc pacientů, mají si lékař a sestra dezinfikovat ruce po každém pacientovi?

Jedná se o to, co s pacientem dělají. Když si jdu s pacienty jenom popovídat, bez kontaktu, tak v podstatě nemusím dělat hygienu rukou vůbec. Ale v okamžiku, kdy má dojít ke kontaktu s pacientem, tak před kontaktem musím provést hygienu rukou a po kontaktu také. A když přecházím na dalšího pacienta, nemusím krok opakovat, už jsem hygienu vlastně udělala po kontaktu s předchozím pacientem, a když mezi tím nesáhnu na nic jiného, tak se to počítá. Takže to není tak, že pacient musí vždy vidět zdravotníka, než na něj sáhne, jak si dezinfikuje ruce, to tak striktně není, už má ruce vydezinfikované po kontaktu s předchozím pacientem.

• A jak je to s rukavicemi? Někteří zdravotníci si myslí, že když mají rukavice, že to stačí…

Důležité je učit zdravotníky, aby si vždy po sundání rukavic ruce vydezinfikovali a aby nebrali rukavice jako falešnou bariéru, aby rukavice používali jenom v indikovaných případech, to znamená, aby spíš využívali hygieny rukou, a ne že si vezmou rukavice a udělají v nich všechny procedury na celém oddělení.

• Vidíte rozdíl v přístupu mezi nastupujícími zdravotníky a mezi těmi, co už jsou roky v praxi?

Určitě si ty mladé musíme ke správným postupům vychovat. Už od začátku, tak jako je učíme některé výkony, musíme je učit i správnou hygienu rukou, protože to dost často na školách chybí. Snažíme se v tuto chvíli pronikat do škol, k sestřičkám i medikům, aby se jim důležitost hygieny rukou dostala do povědomí.

Zdroj: MT