Přeskočit na obsah

Nekrolog - Odešel strážce kontinuity české kardiologie

Svůj profesní život spojil s Institutem klinické a experimentální medicíny. V roce 1951 nastoupil jako aspirant do Ústavu pro choroby oběhu krevního (ÚCHOK), tedy součástí tzv. Krčských ústavů, spojených později v roce 1971 pod hlavičku IKEM, kam ještě donedávna docházel aktivně na Kliniku kardiologie.

Jen málokterému českému lékaři se po více než půlstoletí dařilo nejen udržet kontakt se světovým děním, ale také tento vývoj aktivně ovlivňovat – a to navzdory všem nepříznivým podmínkám.

Od roku 1976 do roku 1984 byl prof. Widimský členem výboru Evropské kardiologické společnosti, jejím viceprezidentem byl v druhém funkčním období – a tuto funkci rozhodně nevykonával formálně. „Bylo to ale neskutečně komplikované. Zahraniční cestu muselo schválit deset organizací, nikdy jsem nevěděl, kde se něco zadrhne,“ popisoval před pěti lety v rozhovoru pro Medical Tribune. Sám si však nepřipouštěl, že by železná opona měla být handicap, který dělí dobrou medicínu od té horší. „Hodně mi pomáhal tehdejší prezident ESC Henri Denolin, ten vždycky říkal, že Evropa je od Portugalska až po Ural. Ostatně měli jsme na co navazovat, Česká kardiologická společnost vznikla už v roce 1929 jako třetí na světě, v roce 1933 se tu konal první světový kardiologický kongres.“

Pozoruhodná kontinuita je patrná i v rámci jeho rodiny – stejné zaujetí pro kardiologii sdílejí i jeho dva synové, Petr a Jiří, a oba už dávno vystoupili z jeho stínu. Každý po svém se dokázal vyrovnat s výší laťky, kterou otec nastavil. „Za tátou je určitě ohromná vědecká práce, ať jde o hypertenzi, plicní cirkulaci nebo srdeční selhání. Hlavně z něj ale celý život sálalo ohromné nadšení. Každý cítil, jak ho ta práce baví – a to je nakažlivé. A takto nakazil spoustu českých kardiologů a pochopitelně i nás, syny,“ popisoval v roce 2015 u příležitosti 90. narozenin svého otce jeden ze synů, prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc. A je zjevné, že nadšení pro medicínu pokračuje i v generaci vnuků.

Profesionální dráha profesora Widimského opsala přes šedesát let vývoje kardiologie. Když si měl vybrat tři věci, které za jeho života kardiologii zásadně změnily, šlo mu to snadno: „Určitě sem patří to, jak se nyní přistupuje k léčbě akutního infarktu myokardu, kdy jsou téměř všichni pacienti směřováni rovnou do kardiocenter na perkutánní koronární intervenci – já samozřejmě zažil dobu, kdy léčba spočívala hlavně v několikatýdenním klidu na lůžku. Výsledky jsou neporovnatelné a Česká republika v tom patří k nejlepším zemím na světě. Obrovský pokrok přinesl nástup statinů, to jsou léky s nepopiratelným dopadem na zlepšení prognózy nemocných, já jejich objev přirovnávám k objevu antibiotik. A pak samozřejmě vzhledem k mému užšímu zaměření sem řadím vývoj ve farmakoterapii hypertenze. Tam ale není jeden zásadní zlom, jednotlivé lékové skupiny nastupovaly postupně a postupně se zlepšovaly naše znalosti, jak je využívat a kombinovat.“

Odchodem prof. MUDr. Jiřího Widimského, DrSc., ztrácí česká kardiologie jednu ze svých významných osobností, která přispěla významnou měrou k výchově celých generací lékařů. Po dekády patřil k těm lidem, kteří jsou sami o sobě jakousi konstantou – prostě tu vždycky byli a jsou a dělají to, co dělali od nepaměti. Od 11. listopadu to již neplatí.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…