Německý pořádek a umění řídit
Pracoval jsem v soukromém kardiocentru s názvem Herzcentrum v Coswigu ve východním Německu, tedy v bývalé NDR. To, že jsou Němci od přírody pořádní a mají snahu mít všechno v pořádku a přesně udělané, není třeba připomínat. Je to vlastně vidět okamžitě po překročení státní hranice. Ale bylo pro mě udivující, že i východní Němci (trochu hanlivě označovaní „Ossis“) si udržují pořádek všude, přestože též byli 40 let „napravováni“ z Východu. Snaha mít všechno upravené je vidět opravdu všude, počínaje zahrádkami před domy a konče úpravou pacienta na lůžku. To byl jeden z prvních vizuálních dojmů, které mi hned padly do oka. Asi nejpodstatnějším rozdílem, který člověk pozná až po delší době, je však způsob řízení. Ale ani východní Němci ho ještě zcela neovládají, protože většinu soukromých klinik vedou šéfové ze Západu. Samozřejmě – přinesli kapitál, tak rozhodují; ale řídit opravdu umějí. To, co v Čechách musejí rozhodovat samotní doktoři (a mnohdy jsou to čistě ekonomické záležitosti, které nemají s medicínou nic společného), v Německu dělají vyškolení a vyučení lidé, třeba ekonomové. Samozřejmě vždy po poradě s vedoucími lékaři – a porad je poměrně dost. Ani v Německu nejsou doktoři odtrženi od ekonomické reality, zejména v poslední době, kdy není hospodářský růst právě optimální a snaha ještě více ušetřit (kromě pověstné běžné německé šetrnosti) je vidět opravdu na každém kroku. Němci si totiž žili nad poměry a nyní se musejí přizpůsobit tvrdším podmínkám, což je nám známé „utahování opasků“. Příklad z mého oboru – v Čechách je průměrná doba hospitalizace po aortokoronárním bypassu okolo sedmi dní (někde více, někde méně). Ještě v roce 2002 byl na tomto pracovišti kardiochirurgie v Německu průměr 18 dní! Nebyli tam totiž vůbec nuceni pacienta propustit, jakmile to šlo. Ale po zavedení systému DRG v roce 2003 se najednou doba hospitalizace výrazně zkrátila a takovéto „opečovávání pacienta“ poměrně rychle zmizelo.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2005, strana 5
Zdroj: