Nemocné srdce a vliv psychofarmak

Téměř každý pátý pacient se srdečním onemocněním užívá léky na duševní zdraví. Podle výzkumu zveřejněného v European Journal of Cardiovascular Nursing, časopisu Evropské kardiologické společnosti (ESC), jsou antidepresiva a další psychiatrické léky spojeny s téměř dvojnásobným rizikem předčasného úmrtí u pacientů se srdečním onemocněním.

„Naše studie ukazuje, že užívání psychofarmak je běžné u lidí se srdečním onemocněním. Téměř každý třetí pacient měl navíc příznaky úzkosti. Pacienti s onemocněním srdce by měli být systematicky vyšetřováni na duševní poruchy a měli by být dotazováni, zda užívají psychotropní léky a z jakého důvodu,“ uvedla autorka studie dr. Pernille Fevejle Cromhoutová z Kodaňské univerzitní nemocnice v Dánsku. „Je důležité si uvědomit, že předepsání psychofarmaka je známkou duševní poruchy, která sama o sobě může přispívat ke zvýšenému riziku úmrtí,“ říká dr. Cromhoutová s tím, že je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se vyhodnotilo, zda je vyšší úmrtnost způsobena užíváním psychotropních léků, nebo základním duševním onemocněním.

Předchozí studie zjistily souvislost mezi symptomy úzkosti a špatným zdravím, včetně úmrtí, u pacientů se srdečním onemocněním. Tato studie zkoumala, zda lze tuto souvislost vysvětlit užíváním psychotropní medikace. Do studie bylo zařazeno 12 913 pacientů hospitalizovaných pro ischemickou chorobu srdeční, arytmie, srdeční selhání nebo chlopenní onemocnění z národního průzkumu DenHeart. Účastníci vyplnili dotazník při propuštění z nemocnice a byli klasifikováni jako mající symptomy úzkosti, pokud dosáhli skóre osm nebo vyššího na subškále úzkosti škály nemocniční úzkosti a deprese (HADS‑A).

Informace o lécích byly získány pomocí národních registrů. Pacienti byli definováni jako uživatelé psychofarmak, pokud během šesti měsíců před přijetím do nemocnice získali alespoň jeden recept na benzodiazepiny, léky podobné benzodiazepinům, antidepresiva nebo antipsychotika. Pacienti byli po dobu jednoho roku po propuštění z nemocnice sledováni kvůli úmrtí ze všech příčin. Výzkumníci zjistili, že 2 335 účastníků (18 %) využilo alespoň jeden předpis na psychotropní léky během šesti měsíců před přijetím do nemocnice. Nejčastěji užívanými léky byly benzodiazepiny (68 %) a antidepresiva (55 %). Užívání psychofarmak bylo vyšší u žen, starších pacientů, kuřáků, ovdovělých pacientů, pacientů s nižším vzděláním a pacientů s větším počtem současně existujících zdravotních problémů.

Téměř jedna třetina kardiaků (32 %) byla klasifikována jako úzkostná. Užívání psychofarmak bylo dvakrát vyšší u pacientů s úzkostí (28 %) ve srovnání s pacienty bez úzkosti (14 %). Celkem 362 pacientů (3 %) zemřelo během prvního roku po propuštění z nemocnice. Roční úmrtnost byla signifikantně vyšší u uživatelů psychofarmak (6 %) ve srovnání s těmi, kteří je neužívají (2 %). Uplatnění předpisu na psychotropní léky během šesti měsíců před hospitalizací bylo spojeno s 1,90krát vyšší pravděpodobností úmrtí ze všech příčin během roku po propuštění (po úpravě podle věku, pohlaví, srdeční diagnózy, souběžných onemocnění, kouření, BMI, úrovně vzdělání a rodinného stavu). Přítomnost úzkosti byla spojena s 1,81krát vyšší pravděpodobností úmrtí ze všech příčin během stejného časového období.

Když byly analýzy upraveny i o užívání psychofarmak před hospitalizací a přítomnost úzkosti, asociace se oslabily. Užívání psychofarmak bylo spojeno s 1,73krát vyšší pravděpodobností úmrtí a úzkost s 1,67krát vyšší pravděpodobností úmrtí. Podle dr. Cromhoutové oslabení vztahů naznačuje, že souvislost mezi psychotropními léky a smrtí je ovlivněna přítomností úzkosti. A podobně, že souvislost mezi úzkostí a smrtí je ovlivněna užíváním psychotropních léků. „Pacienti se srdečním onemocněním, kteří trpí úzkostí, by měli informovat zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na jejich léčbě, jako by to dělali s jakýmkoli jiným souběžným onemocněním. Měli by také požádat, aby jejich úzkost byla uznána jako důležitá a rovnocenná jejich srdečnímu onemocnění,“ zdůraznila.