Nemocnice – hlavní ukazatele a náklady
Nemocnice se v České republice potýkají v posledních letech s finančními problémy. Dle ÚZIS a ročenky Ekonomické výsledky nemocnic 2012 bylo v tomto roce ve ztrátě 29 % nemocnic, téměř třetina z nich měla hospodářský výsledek do –5 mil. Kč. Otázkou zůstává, čím je tato skutečnost způsobena. Jednou z příčin může být například špatný management nemocnic nebo také vysoký počet lůžek v nemocnicích, a to jak celkových, tak i akutních. Tato lůžka znamenají dodatečné náklady pro nemocnice v podobě personálních, energetických a jiných nákladů. Z grafu 1 můžeme vidět, že se počet lůžek od roku 1995 snížil o 25 % a akutních lůžek o 46 %. Ačkoli se tato čísla v průběhu let snižovala, je Česká republika v tomto ohledu stále na předních místech mezi zeměmi OECD, jak můžeme vidět z grafu 2. Česká republika je na 6. místě s 6,8 lůžka na 1 000 obyvatel. Například Itálie a Portugalsko mají těchto lůžek přesně polovinu a Kanada či Švédsko mají pouze 2,8, resp. 2,7. Ve zdravotnictví tak s určitou nadsázkou platí, jak se ukazuje, tzv. Roemerův zákon, který říká, že „v pojištěné populaci nemocniční lůžko znamená obsazené lůžko“ nehledě na kvalitu výsledné péče, a který poukazuje na fenomén zvaný „vyvolaná poptávka“.
Co se týče celkových výdajů na nemocniční péči, je Česká republika rovněž v popředí mezi vybranými zeměmi EU (viz graf 3) v podílu výdajů na celkových výdajích. Česká republika je na 4. místě, kdy 44 % výdajů jde na nemocniční péči. Tato statistika poukazuje na dlouhodobý problém českého zdravotnictví, kdy praktičtí lékaři posílají pacienty do nemocnice v daleko větší míře než v ostatních zemích a nefungují tak jako správci „vstupní brány“ do nemocniční péče (gatekeeping). V porovnání např. s Německem jsou náklady téměř o 48 % vyšší, přestože počet nemocničních lůžek je dokonce vyšší v Německu; nicméně v Německu funguje velmi kvalitně gatekeeping, kdy praktici provádějí taková vyšetření a opatření, jež pomáhají snižovat náklady nemocnicím, které se specializují na složitější zdravotní péči a úkony. V červenci tohoto roku Ústavní soud zrušil možnost pacientů připlatit si za nadstandard (ačkoli jeho definice byla velmi vágní, nejasná a nespecifická), čímž se dále snížila možnost nemocnic nabídnout pacientům, jakožto jejich zákazníkům, dodatečné a kvalitnější služby, za které jsou pacienti ochotni zaplatit. Pokud by se nadstandard lépe definoval a opět zavedl v praxi, mohl by znamenat dodatečný příjem pro nemocnice a také zvýšení komfortu a prospěchu pacientů.
Vzhledem k tomu, že ve zdravotnictví existují silné neziskové či altruistické motivace, jeví se dary jako další možný zdroj financování. Dary jsou však jen velmi nepatrná část výnosů nemocnic (0,3 % v roce 2012 a 0,4 % v roce 2011;
Ekonomické výsledky nemocnic 2012 a 2011, ÚZIS). Pokud by se nemocnice pokusily oslovit pacienty nebo i ostatní společnosti, tak jako se získávají dary například ve sportu, mohly by tak získat dodatečné prostředky na svůj provoz.
Zdroj: Medical Tribune