Nemocniční teorie a (ne)tržní praxe
Protože však na zásah nadpřirozené moci spoléhat nelze, nezbývá než podnikat dílčí kroky v optimalizaci procesního a strategického řízení zdravotnických zařízení – a tiše doufat, že se Česko jednou dobere i k zásadní reformě svého zdravotního systému. O tom všem jednali v polovině června v Praze účastníci konference „(Manažerské) Řízení nemocnic 2005“.Vzácné zdroje vysychají
Na skutečnost, že zdravotnictví není možné vytrhnout z obecně tržního prostředí, upozornil MUDr. Rudolf Střítecký z Fakulty managementu VŠE Praha se sídlem v Jindřichově Hradci. Nemocnice je z tohoto pohledu hospodářský podnik jako kterýkoli jiný a ekonomické zákony pro ni platí stejně jako Archimédův zákon ve fyzice. Ani zdravotní systém nemůže před zákony trhu zavírat oči. Má-li efektivně fungovat, musí v první řadě:
nastolit rovnováhu příjmů a výdajů,
při poskytování zdravotní péče efektivně využívat vzácných zdrojů – tak ekonomie označuje všechny zdroje, které jsou nějak limitované,
zajistit optimální kvalitu zdravotní péče – není jasné, co se pojmem kvalita ve zdravotnictví přesně myslí,
nastavit fungující zpětnou vazbu na základě zavedeného a vyváženého tržního prostředí – nikdo ale dnes nezná reálnou cenu zdravotní péče, přitom právě cena má na fungujícím trhu alokační funkci (finanční zdroje se umisťují podle nabídky a poptávky, nikoli nerovnoměrně „nařízením shora“),
zaručit dostupnost zdravotní péče – odpůrci trhu zdravotnických služeb argumentují, že by jím byla ohrožena; senátor Tomáš Julínek však v panelové diskusi prohlásil, že naopak současný systém není ani tak rovný, ani tak solidární a dostupný, jak se tváří.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 11/2005, strana 1
Zdroj: