Neoadjuvantní onkologická léčba ve všech pádech
Úvodní blok přednášek byl věnován léčbě nádorů centrální nervové soustavy, ale hlavními tématy byla nádorová onemocnění gynekologického charakteru: karcinomy ovaria, děložního hrdla a prsu. Cílem neoadjuvatntní léčby, což je předřazení chemoterapie před chirurgické řešení, je zmenšit velikost primárního nádoru, případně i snížení rizika vzniku metastáz či jejich zmenšení/likvidace, jsou li již vytvořeny. Podle dosud provedených klinických studií má tento způsob léčby přínos ve smyslu prodloužení doby do progrese onemocnění. Otázka vlivu na délku přežití však zůstává stále nezodpovězena.Na to, jaké místo zaujímá neoadjuvance v gynekologické onkologii, se MT zeptala doc. MUDr. Davida Cibuly, CSc., z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, který na tomto setkání přednášel o léčbě pokročilých ovariálních karcinomů.
Můžete shrnout význam neoadjuvantní léčby u onkologických pacientek v gynekologii?
Neoadjuvance má v našem oboru dvě hlavní indikace – pokročilá stadia karcinomu ovaria a karcinomu děložního hrdla. V současnosti však nejde o uzavřenou otázku. Stále hledáme vhodné indikační rozmezí, vhodné režimy, délku podávání i optimální počet cyklů chemoterapie. Neoadjuvantní léčba je vhodnou volbou v léčbě i pokročilých stadií karcinomu ovaria, kdy primární operací nedokážeme nádor odstranit. V této indikaci umožní chemoterapie následně provést úspěšnější operační zákrok. To má velký význam, protože značná část ovariálních karcinomů bývá diagnostikována již v pokročilejším stadiu.
V přednášce jste se zmiňoval o tom, že při určitém postupu lze zachovat fertilitu u mladých onkologických pacientek. Jedná se již o standardní přístup?
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2006, strana 10
Zdroj:
