Přeskočit na obsah

Neurofeedback má v Brně zelenou

 

Jak se liší neurofeedback od biofeedbacku?

Domnívám se, že označení biofeedback česká veřejnost přijala právě v souvislosti s neurofeedbackem či neurobiofeedbackem. Již pouhým překladem slova biofeedback zjistíme, že jde o jakoukoli biologickou zpětnou vazbu. I pouhé změření tělesné teploty teploměrem nám vyjeví biologickou zpětnou vazbu o ní. Psychiatři velmi dobře znají účinnost tzv. kognitivně‑behaviorální terapie, založené na psychologické zpětné vazbě. V širším měřítku se u nás však začalo hovořit o biofeedbacku až s rozšiřováním právě EEG biofeedbacku v našich poměrech.

Neuro(bio)feedback je přirozená zpětná vazba mozku. Jde o proces, kdy terapeut snímá klientovi elektřinu z cerebrálního kortexu přístrojem, který provádí spektrální analýzu EEG záznamu, a kde následný trénink je založen na volním ovlivňování jednotlivých částí spektra EEG. Každá z nosologických jednotek má svůj charakteristický EEG obraz, takže je možné na kvalitních přístrojích nastavit trénink s ohledem na diagnózu a konkrétního pacienta. Jednotlivé tréninkové protokoly jsou navrženy světovými autoritami v oblasti EEG. Samozřejmě spektrální analýzu EEG je možné použít i diagnosticky, kromě epilepsie lze např. s velkou přesností určit typ poruchy pozornosti, odlišit klasickou depresi od stresové poruchy apod.

Jaké jsou terapeutické možnosti neurofeedbacku?

Neurobiofeedback poskytuje neinvazivní, nelékovou péči klientům – dospělým i dětem trpícím nejrůznějšími psychologicko‑psychiatrickými, neurologickými a psychosomatickými potížemi, jako jsou např. poruchy pozornosti, nejrůznější druhy úzkostí, stresové poruchy, stavy po úrazech mozku, migrény, epilepsie apod. Zdravým klientům lze nabídnout možnost signifikantního zvýšení jejich mentálního výkonu (zlepšení koncentrace, pozornosti, paměti, zkrácení reakčního času, zvýšení IQ v rámci daného pásma apod.) a zlepšení psychomotorických funkcí. Pro terapeutické výsledky je charakteristické, že přetrvávají velmi dlouhou dobu nebo se stávají trvalými.

Jak probíhá samotné vyšetření?

Samotné vyšetření je nenáročné, spočívá v umístění elektrod na různá místa na hlavě a ušní lalůčky. Přístrojem se z elektrod snímá elektrická aktivita mozku v závislosti na jednoduchých úkolech, jež zadává pacientovi terapeut (zavření očí, otevření očí, jednoduché početní úkoly apod.).

Kdo vyšetření může indikovat?

Vyšetření indikuje buď lékař, nebo si jej vyhledá většinou na internetu klient sám a nechá si ho schválit od lékaře; nebo klient přijde sám a zodpovědný terapeut se většinou sám spojí s příslušným odborníkem. Tato metoda je totiž metodou interdisciplinární, napravuje problémy jak neurologického, tak psychiatrického či psychologického anebo speciálně pedagogického charakteru. Někdy je potřebná spolupráce týmu odborníků, například při kraniotraumatech musí být pacient v péči EEGBF terapeuta, neurologa a psychiatra, přičemž terapeut musí mít psychoterapeutické vzdělání, aby mohl pacienta provést všemi emotivními změnami, které se při rehabilitaci mozku odehrávají; musí však vysvětlovat i pečujícím osobám, proč zrovna jejich blízký se chová daným, změněným způsobem. Při tom všem musí být v kontaktu všichni výše uvedení odborníci a předávat si aktuální informace o pacientovi ze svého oboru, jedině tak totiž můžeme pacienům v maximální možné míře pomoci.

Je vyšetření hrazeno zdravotní pojišťovnou?

V České republice zatím žádná zdravotní pojišťovna, bohužel, žádné terapie založené na biologické zpětné vazbě nehradí.

Jaké jsou zkušenosti s touto metodou u nás?

Je především třeba si dát pozor, aby se klient nedostal do péče nekvalifikovaných pseudoodborníků. U profesionálních pracovišť musí být vždy doložena kvalifikovanost terapeutů – musejí to vždy být vysokoškolští pracovníci se zaměřením dotyčného směru a s licencí na práci s neurofeedbackem nebo alespoň pracující pod přímou supervizí odborníka. Dále zde musí být jasně deklarováno, že například pokud se pracoviště zabývá nápravami mozku po kraniotraumatech, musí spolupracovat s neurology, s psychiatry. Důležité též je, aby personál měl psychoterapeutické vzdělání.

Na poli odborného výzkumu jsme na tom ve srovnání s USA, ale i se západní Evropou velice chudě; realizovalo se zde několik výzkumů na téma ADHD, normalizace chování či zvýšení IQ, které jsou však již překonány. Při dalším odborném vzdělávání čerpáme většinou ze zahraničních materiálů, kde nyní neurobiofeedback, ale i různé jiné druhy biofeedbacků, např. EMG biofeedback, hemoencefalografie (pIR HEG) ap., zažívají obrovský boom a jak výsledky klinických studií, tak i samotné výsledky z klinické praxe s pacienty nás často velmi příjemně překvapují.

Jaká je historie této metody, kdo ji vynalezl a proč?

První aplikace biofeedbacku v Evropě je datována již v roce 1904, v USA 1935, první aplikace EEG biofeedbacku v roce 1958. Za dotace finanční, personální i technologické ovšem metoda vděčí úsilí vlády USA vést válku s minimálním počtem ztrát. Za zrodem této metody stojí taková jména jako prof. Sterman, prof. Lubar, prof. Budzynski a mnoho a mnoho dalších, většinou psychologů, neurologů a psychiatrů.

Existují data z klinických studií ospravedlňující použití metody?

Tato metoda se rozvinula v USA, odkud vystartovala k masovému nástupu do celého vyspělého světa přibližně v 70. Letech minulého století. V postkomunistických zemích se objevuje v 90. letech minulého století, konkrétně v České republice však nebyla vhodně prezentována, byla provozována neodborně, nekvalifikovaným personálem na zastaralých přístrojích, a tak lze konstatovat, že byla naší lékařskou veřejností odmítnuta jako cosi nevědeckého a neodborného. U našich sousedů na Slovensku je například v indikovaných diagnózách hrazena z prostředků zdravotní pojišťovny.

Jako odborná a vysoce specializovaná metoda nemohla spatřit světlo praktického využití bez seriózních klinických studií, zvlášť v posledních letech byla zveřejněna řada dobře designovaných studií včetně několika metaanalýz na slušných souborech pacientů. Dostupné jsou v databázi Medline.

Za jednu z nejlépe prozkoumaných diagnóz lze považovat ADHD. Účinek neurofeedbacku je zde prokázaný, je srovnatelný s účinností farmakoterapie (!) a má dlouhodobý efekt. Metoda vyžaduje čas a trpělivost, avšak vysoký poměr benefit/risk (neurofeedback prakticky nemá nežádoucí účinky) by měl být důvodem pro postupné ustanovení neurofeedbacku terapií první volby při ADHD. Bavíme se samozřejmě o lege artis neurofeedbacku prováděném na kvalitních přístrojích mezinárodních standardů.

Jak je to s vaším pracovištěm, kdy bylo založeno, jakou máte skladbu pacientů?

Naše pracoviště včetně kmenových pracovníků vzniklo v roce 2007, fungovalo v rámci relaxačního centra a věnovali jsme se pouze poruchám učení a pozornosti, stresovým poruchám a tréninkovým zlepšováním paměti, koncentrace a pozornosti. Brzy se však k nám začaly dostávat daleko obtížnější případy, což nás přimělo propojit se s příslušnými lékařskými pracovišti a odborně i kapacitně vyjít vstříc klientům. Tak vznikla v roce 2010 ABBIA CLINIC, která svým zaměřením i kvalitou vyhověla stanovám americké výzkumné organizace ISNR, jejímiž jsme členy a jež je nám neustálým a okamžitým zdrojem poznatků v naší problematice, jakož i konzultačním celosvětovým fórem. Naši klienti tak mohou využívat těch nejnovějších výsledků výzkumů daných oborů.

Snažíme se též být inovátory v oblasti přístrojového vybavení. Pracujeme mj. na přístroji Procomp Infinity od světového vedoucího výrobce ThoughtTechnologies. Jsme zatím jediným pracovištěm v ČR, které má k dispozici metodu pIR HEG (Passive InfraRed HemoEncephaloGraphy), vhodnou k použití při onemocněních spojených s poruchou prokrvení frontálního laloku, pro niž je typická migréna, ale i poruchy autistického spektra. V současné době denně ošetříme 12 až 15 klientů, avšak jejich počet se brzy bude moci zvýšit, protože jsme dokončili 3. Ordinaci a chystáme se do výstavby neurologické ordinace.

Navštěvují nás klienti zhruba od tří do 70 let, u dětí jsou nejčastější diagnózy ADHD, ADD, poruchy autistického spektra a tzv. nondiagnózy. U mladistvých a dospělých převažují kraniotraumata, epilepsie, stresové poruchy a deprese, u seniorů poruchy spánku, epilepsie, deprese z demencí, zejména ALZ, ale počet diagnóz, kde můžeme pomoci, neustále narůstá.

Terapeutické úspěchy lze doložit řadou kasuistik. Naším cílem je neustálé zvyšování odbornosti a navázání praktické i výzkumné spolupráce s dalšími lékařskými pracovišti a klinikami. Více informací lze najít na našich webových stránkách www.neurobiofeedback.cz.

                                                                                                                                 red

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené