Nežádoucí účinky očkovacích látek: oddělování mýtů od skutečnosti

Vakcíny představují jeden z nejúspěšnějších příkladů pokroku v medicíně moderní doby. Současní rodiče však nejsou s většinou nemocí, kterým lze očkováním zabránit, obeznámeni. Z tohoto důvodu ve zvyšující se míře zpochybňují nutnost imunizace svých dětí, zvláště když žádná vakcína není zcela prosta nežádoucích účinků nebo rizika vzniku komplikací. Rodinní lékaři by měli být informováni o rizicích a přínosech doporučených očkování. V současné době je thimerosal používán pouze u vakcín proti chřipce ve vícedávkových lahvičkách a expozice této látce prostřednictvím vakcín není spojena s nežádoucími neurologickými následky. Použití očkovacích látek proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám není spjato s rozvojem autismu. Podání očkovacích látek je spojeno s rozvojem lokálních reakcí, jako je bolest a erytém. Vakcíny proti rotavirům zvyšují v minimální míře riziko vzniku invaginace, zatímco jiné vakcíny mírně zvyšují riziko vzniku synkop. Ačkoli je očkování vakcínou proti lidským papilomavirům doporučováno pro všechny chlapce a dívky, míra proočkovanosti zůstává nízká. Lékaři by měli rodiče v případě, že zvažují odmítnutí očkování, nasměrovat na důvěryhodné informační zdroje. V případě, že dojde k odmítnutí doporučeného očkování, je zásadním krokem správně vedená dokumentace. Systém hlášení nežádoucích účinků očkovacích látek (The Vaccine Adverse Event Reporting System) a Národní program odškodňování za poškození očkovacími látkami (National Vaccine Injury Compensation Program) sledují nežádoucí účinky a umožňují poskytnout odškodnění za zdokumentovanou újmu způsobenou očkováním.

Nežádoucí účinky očkovacích látek: oddělování mýtů od skutečnosti

  Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

Paní doktorka Spencerová napsala společně se svými kolegy přehledný článek na podporu očkování s uvedením kvalitních literárních odkazů, důkazů a přehledných tabulek. Článek může sloužit nejen americkým, ale i českým lékařům jako nástroj pro diskusi s rodiči, kteří nechtějí nechat svoje děti očkovat. Především tabulky, které v článku uvádějí výskyt nežádoucích účinků po prodělané infekci a po očkování, by měly být přístupné jako edukační materiál pro rodiče v čekárně každé ordinace pediatra či praktického lékaře.

ZÁSADNÍ DŮVODY PRO ODMÍTÁNÍ OČKOVÁNÍ

Podobně jako v České republice, tak i ve Spojených státech amerických sílí v běžné populaci laiků snahy o to, aby se méně očkovalo proti infekčním chorobám a případně proti nádorovým onemocněním. Hlavní argumenty, které rodiče dětí, jež mají být očkovány, sdělují svým lékařům, jsou v podstatě dvojí:

• V současné době se infekce, proti kterým se očkuje, vyskytují málo, a tak není nutné očkovat.

• Očkování je spojeno s mnoha nežádoucími účinky, které svým charakterem a rozsahem převyšují přínosy vakcinace (nejčastěji je zmiňován autismus a neurologické komplikace).

Očkování je skutečně jeden z největších a nejúspěšnějších objevů medicíny posledních 150 let. Bohužel úspěchy v očkování vedly k tomu, že v populaci již nejsou ve velké míře vidět skutečné následky po prodělání infekčních onemocnění, jako je dětská obrna (můžeme pozorovat následky již jen v populaci seniorů), zarděnky (rozsáhlé ústavy hluchoněmých se během posledních sta let přebudovávají na zdravotnická nebo školská zařízení), tetanus se v rozvinutých zemích téměř nevyskytuje a spalničková pneumonie již není smrtelným strašákem, protože děti v rámci ojedinělého výskytu mohou být s touto komplikací hospitalizovány na JIP a případně ventilovány. Ale při počtech těchto komplikací před 70 lety by tato specializovaná lůžka nestačila a děti by zase umíraly. A tak vlastně úspěchy vakcinace a imunizace dělají medvědí službu, protože počet komplikací po několika málo infekcích v proočkované populaci je jen minimální. O to více se diskutují některé nežádoucí účinky očkování, jejichž výskyt je ve skutečnosti násobně menší než počet komplikací po prodělaném onemocnění v neočkované populaci.

Žádat zastavení očkování je naprosto stejný případ, jako když zavedená pravidla silničního provozu v dopravě sníží počty havárií a úmrtí, a přesto by sílily hlasy, aby se tato pravidla zrušila – prostě to nejde a je nutné pravidla nejen dodržovat, ale také vyžadovat od těch, kteří je nedodržují.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY OČKOVÁNÍ

Každá očkovací látka může kromě svého pozitivního vlivu, tedy vytváření ochrany organismu proti infekčním nemocem, vést i k vedlejším nežádoucím účinkům (NÚ). Nežádoucí účinky vznikají přímo i nepřímo působením imunologicky „aktivních“ (antigen, adjuvantní prostředek) nebo „pasivních“ (např. stabilizátory, konzervační látky, antibiotika) součástí očkovací látky.

Thiomersal se ve vakcínách již nepoužívá, a tak diskuse o jeho účinku jsou bezpředmětné. Skutečně bylo prokázáno, že výskyt autismu nesouvisí s očkováním, ale souvisí daleko více s osobnostními rysy rodičů a s jejich věkem, kdy počali dítě. Bohužel první příznaky autismu se objevují právě okolo druhého roku života, kdy se v mnoha zemích očkuje proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, a tak právě tato vakcinace působí jako tzv. confounding (zavádějící) faktor a skutečná příčina je jinde.

Podobně jako v USA je i u nás zaveden systém hlášení NÚ vakcín a údaje jsou shromažďovány ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv a dále předávány do Evropské lékové agentury (EMA). Bohužel na rozdíl od USA, kde existuje Národní program odškodňování za poškození očkovacími látkami (National Vaccine Injury Compensation Program), jenž sleduje nežádoucí účinky a umožňuje poskytnout odškodnění za zdokumentovanou újmu způsobenou očkováním, u nás i přes mnohé snahy prozatím žádný systém kompenzace neprošel jako zákonná úprava.

Nežádoucí účinky rozdělujeme na očekávané (popsané v Souhrnu údajů o přípravku – SPC – nebo v příbalové informaci o vakcíně), neočekávané (nejsou v SPC popsány) a závažné. Závažný nežádoucí účinek je takový, který způsobí úmrtí pacienta, ohrozí jej na životě, vážně poškodí jeho zdraví, způsobí trvalé následky, hospitalizaci nebo její prodloužení, způsobí vrozenou anomálii u potomků či jiné závažné důsledky, které mohou být hodnoceny jako klinicky významné. Povinnosti hlášení podléhá již jakékoli podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek. Patřičný formulář je dostupný na webové stránce www.sukl.cz. Hlášení NÚ je možné provádět velmi jednoduše přímo přes webové rozhraní.

Očekávané nežádoucí účinky místní i celkové po „neživých“ očkovacích látkách se objevují za několik minut až hodin po očkování a přetrvávají maximálně dva až tři dny. Proto je označujeme jako časné.

Po aplikaci živé očkovací látky se objevuje „časný“ očekávaný nežádoucí účinek podobně jako v případě aplikace neživých očkovacích látek. Avšak po několika dnech se může objevit druhá vlna „pozdních“ nežádoucích účinků, jejichž příčinou je přechodná viremie a jež se podobají prvotním příznakům chřipky (bolest hlavy, svalů, kloubů, pocit únavy, někdy i horečka).

Hlášení NÚ u nás není populární a pro zvýšení počtu hlášení není vyvíjena žádná trvalá a speciální aktivita. Proto se předpokládá, že je hlášeno asi jen 10 % všech NÚ, jež by měly být v SÚKL zaznamenány. Druhým důvodem „podhlášenosti“ je to, že dnešní SPC vyjmenovávají téměř všechny možné NÚ. A tak pokud platí pravidlo, že by se měly hlásit jen ty NÚ, jež nejsou v SPC popsány, pak je velmi těžké najít takový NÚ, který není vyjmenován.

Nepříliš vzácnou fyziologickou reakcí po očkování je tzv. vazomotorická synkopa, která se objevuje u adolescentů a mladých dospělých. Základním příznakem je ztráta vědomí, která vzniká náhle při očkování nebo do několika minut po aplikaci vakcíny. Proto je důležité nabídnout všem z uvedené věkové skupiny vakcinaci vleže na lůžku. Synkopa je vždy přechodná, ale často se stává, že očkovaná osoba spadne z křesla nebo z lůžka, kde sedí, a může se zranit.

INFORMOVANOST O VÝHODÁCH OČKOVÁNÍ

Podobně jako v USA se i u nás objevují nejen epidemie, ale také zvýšený výskyt infekčních onemocnění v populaci, která je relativně proočkována. Příkladem je zvýšený výskyt pertuse v populaci dětí nebo poslední dvě epidemie spalniček v Ostravě a v Ústeckém kraji. Obě epidemie znovu dokázaly, jak důležitá je proočkovanost proti spalničkám dvěma dávkami vakcíny.

Na rozdíl od USA u nás neexistují solidní „pozitivní“ informační zdroje o očkování, jako je tomu na webových stránkách Centra pro kontrolu nemocí v Atlantě (CDC). Tam nalezne informace laik, informovaný laik i odborník s různým stupněm vzdělání. Pokud chce v USA žena vědět, jak se očkovat během těhotenství, nebo pokud osoba chce vědět, jak být očkována při provozování homosexuálního styku, nebo pokud nemocnému selhávají ledviny či je diabetik, pak tyto informace vždy nalezne na webu CDC, a to dokonce v grafické podobě.

Inspiraci je možné si vzít i ve Velké Británii, kde informace jsou nejen přehledné a detailní, ale jsou k dispozici i v mnoha jazykových mutacích včetně tamilštiny. O očkování si tam v češtině počtou české maminky, jejichž děti budou ve Velké Británii očkovány.

V České republice chybějí státem garantované a na webu jednoduše dostupné informace o výhodách očkování, a proto rodiče v otázkách očkování tápou a nechávají se ovlivnit negativními zprávami o očkování. U nás máme povinné očkování proti devíti nemocem a povinnost je nyní vyžadována jak přímá (nepodřídíš se – dostaneš pokutu), tak i nepřímá (nepodřídíš se – tvoje dítě nebude vpuštěno do kolektivu, a pokud je tam někdo vpustí, dostane stonásobnou pokutu v porovnání s pokutou rodiče). Například ve Francii existuje Ústavním soudem daná povinnost podrobit se očkování – problém je v tom, že ve Francii je povinné očkování pouze proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli, tedy jen proti třem nemocem. Podobně jako v USA se i u nás provádí záznam o neprovedeném očkování a rodiče dětí jsou informováni o tom, jaká rizika tento postup nese.

ZÁVĚR

Očkování je doposud nepřekonaná medicínská preventivní metoda s velkým pozitivním přínosem ke zdraví populace a jeho zpochybňování je nezbytné vhodně vyvažovat trvalou pozitivní argumentační kampaní.

V České republice je nutné především zvýšit informovanost o výhodách očkování a prosazovat pozitivní nerepresivní princip; každá dávka vakcíny aplikovaná v populaci osob, jež odmítají očkování, je přínosem nejen pro tyto osoby, ale i pro celou populaci.

Zdroj: MT