Noční služby a výkonnost lékaře
Různými vyhláškami sice lze tzv. práci přesčas regulovat; praxe však ukazuje, že ve zdravotnictví není možné limit přesčasových hodin dodržet, protože v České republice prostě není v některých oborech dost vhodných lékařů. Nedostatkem spánku trpí lékaři i v jiných zemích, ale optimální, nikoli byrokratické řešení není, pokud je mi známo, k dispozici. V některých zemích se tento problém týká téměř výlučně mladých lékařů a je součástí jejich profesní přípravy. Za úvahu však stojí, že přechod do „čistě“ směnného režimu pouze denních nebo nočních služeb omezuje získávání zkušeností a zkracuje kontakt se staršími lékaři a tím i zhoršuje získávání kvalifikace. Tento aspekt u nás, kde pohotovostní služby vykonávají všechny generace lékařů, zcela neplatí. Proto nedochází k rozklížení kolektivů do skupin málo se potkávajících kolegů, které by nebylo v našich podmínkách prospěšné a navíc by znemožňovalo zajistit denní provoz. Lékaři sloužící v rytmu den – noc – den a o víkendech ještě případně o 24 hodin déle, jak je u nás obvyklé, však čelí spánkové deprivaci a důsledkům z ní vyplývajícím.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2005, strana 4
Zdroj: