Přeskočit na obsah

Nošení roušky zesiluje škody způsobené kouřením

iStock-1260682019
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Kouření tradičních nebo nehořlavých cigaret v období nošení roušek má za následek dvojnásobný nárůst vydechovaného oxidu uhelnatého a zhoršenou funkci krevních cév ve srovnání s obdobími bez nošení roušky. Nové zjištění bylo začátkem července 2022 publikováno v časopisu ESC (Evropské kardiologické společnosti) European Journal of Preventive Cardiology.

„Studie naznačuje, že kouření jakéhokoli tabákového výrobku se během pandemie covidu‑19 stalo ještě nebezpečnějším kvůli nutnosti nosit masku po dlouhé hodiny,“ řekl autor studie prof. Ignatios Ikonomidis z Národní a Kapodistriánské univerzity v Aténách v Řecku s tím, že již předchozí výzkum ukázal, že zhoršená vaskulární funkce je spojena se srdečními problémy a předčasnou smrtí.

Studie se zaměřila na tradiční (hořlavé) cigarety a nehořlavé cigarety. Nespalitelné cigarety obsahují tabák, který se elektronicky zahřívá na nižší teplotu než spálená cigareta a uvolňuje inhalovatelný aerosol obsahující nikotin. Studie nezahrnovala e‑cigarety (označované jako vaping), které elektronicky ohřívají kapalinu obsahující nikotin, aby vytvořily aerosol, který je vdechován.

„Výzkumníci zkoumali hodnoty vydechovaného oxidu uhelnatého u kuřáků, kteří měli během pracovní doby roušku, a porovnávali je s hodnotami oxidu uhelnatého během dnů volna bez nošení těchto ochranných pomůcek. Ve druhém kroku vědci zkoumali, zda je změna expozice oxidu uhelnatému doprovázena zhoršenou funkcí cév.

Studie zahrnovala 40 kuřáků klasických cigaret, 40 uživatelů exkluzivních nehořlavých cigaret a 40 nekuřáků podobného věku a pohlaví (členů zdravotnického personálu univerzitní nemocnice). Jedinci se známým kardiovaskulárním onemocněním, hypertenzí, diabetem, dyslipidémií, chronickým onemocněním ledvin nebo fibrilací síní byli vyloučeni, protože tyto stavy mohou vaskulární funkci ovlivnit.

Vědci měřili vydechovaný oxid uhelnatý po hlubokém nádechu a markery vaskulární funkce (rychlost pulsní vlny, index augmentace a centrální systolický krevní tlak). Základní hodnocení byla provedena brzy ráno po spánku bez roušky, aby se získaly hodnoty po dlouhé době bez kouření. Účastníci byli randomizováni k druhému hodnocení buď po osmihodinové směně, kdy nosili roušku, nebo po osmi hodinách volna bez ní. Následující třetí hodnocení bylo provedeno buď po osmi hodinách volna bez roušky, nebo po osmi hodinách práce při nasazené roušce.

Průměrný věk účastníků byl 45 let a 72 procent byly ženy. Během období nošení roušky a období bez jejího nošení byl vykouřen podobný počet hořlavých nebo nehořlavých cigaret. U kuřáků konvenčních cigaret se vydechovaný oxid uhelnatý zvýšil z výchozí hodnoty 8,00 ppm (parts per million) na 12,15 ppm bez roušky a 17,45 ppm po době s rouškou. U kuřáků nehořlavých cigaret se vydechovaný oxid uhelnatý zvýšil z 1,15 ppm na začátku na 1,43 ppm bez roušky a 2,20 ppm s rouškou. Mezi nekuřáky se vydechovaný oxid uhelnatý mezi základní linií, obdobím bez roušky a obdobím s rouškou nelišil.

U kuřáků hořlavých i nehořlavých cigaret byly všechny vaskulární markery vyšší při nošení roušky ve srovnání s kuřáky bez roušky. U nekuřáků nebyly mezi třemi obdobími žádné rozdíly v cévních markerech. „Ve srovnání s kuřáky hořlavých cigaret měli uživatelé nehořlavých cigaret nižší výchozí hodnoty oxidu uhelnatého a menší nárůst poškození cév, když nosili roušky. Nicméně zjištění ukazují, že kouření jakéhokoli tabákového výrobku při nošení roušky může dále zhoršit funkci cév ve srovnání s obdobím bez roušky, alespoň částečně kvůli většímu opětovnému vdechování oxidu uhelnatého a/nebo výparů bohatých na nikotin. Výsledky poskytují všem kuřákům ještě větší impuls, aby se tohoto zlozvyku zbavili,“ apeloval prof. Ikonomidis.

Sdílejte článek

Doporučené