Nová data potvrzují úspěšnost mamografického screeningu

Národní program mamografického screeningu probíhá v ČR od roku 2002. Úrovní organizace i kvalitou práce s daty může být vzorem pro podobné preventivní projekty i v mezinárodním kontextu. Co je však nejdůležitější, prokazatelně zachraňuje stovky životů. Datovou podporu mu poskytuje Institut biostatistiky a analýz brněnské Masarykovy univerzity. Ten nyní vydal zprávu popisující oficiální výsledky za rok 2007 – ta jednoznačně potvrzuje pokračování pozitivních trendů.

Meziročně došlo v roce 2007, pravděpodobně i díky pilotnímu projektu VZP, k nárůstu provedených vyšetření o 38 % na 468 923. Počet diagnostikovaných karcinomů vzrostl ve stejném období o 59 % na 2 490 nálezů v roce 2007. Detekční míra se v roce 2007 zvýšila na 5,3 diagnostikovaných nádorů na 1 000 vyšetření.

Zásah cílové populace ve věku 45 až 69 let dosáhl více než 50 procent. Zde však přetrvávají významné regionální rozdíly – nejlepší kraj Vysočina je dvakrát úspěšnější než nejhorší kraj Olomoucký. „Důležité je, že se potvrdil stoupající zájem žen o účast v programu. Pokrytí padesáti až šedesáti procent cílové populace je slušné. Ukazuje se také, že když žena přijde jednou, velmi pravděpodobně přijde i podruhé – často sice třeba až po třech letech, ale vrátí se. Určitě však v tomto ohledu existují rezervy, naším cílem je dosáhnout 70% účasti,“ říká předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.

Téměř tři čtvrtiny (73 % procent) zhoubných novotvarů bylo  zachyceno ve stádiu Tis a T1. „Tyto ženy s největší pravděpodobností nepřijdou o prs a nebudou muset podstoupit chemoterapii. V celé populaci je takto časně zachyceno jen čtyřicet procent nádorů – právě proto, že se screeningu zúčastní jen část žen,“ komentuje MUDr. Skovajsová.

Na screeningové mamografické vyšetření stále potřebuje žena žádanku svého praktického lékaře nebo gynekologa. „Na začátku o takové uspořádání velmi stáli především gynekologové a asi bylo v pořádku, že nám takto pacientky posílali. Nyní je to ale už kontraproduktivní. Takový program musí být bezbariérový – jsme jediní na světě, kdo žádanky vyžaduje. Žádanka musí být i pro opakované vyšetření. Když nám žena podepíše souhlas, tak ji můžeme adresně zvát, ale doporučení musí mít pořád, jinak pojišťovna výkon neuhradí,“ uvádí primářka Skovajsová.

Celkem bylo v rámci organizovaného screeningu od roku 2002 do konce roku 2007 vyšetřeno 1 067 836 žen, 467 689 žen bylo vyšetřeno nejméně dvakrát, celkový počet vyšetření dosáhl 1 611 582. U 7 835 žen byl diagnostikován zhoubný nádor prsu.

Tabulka Časový vývoj základních charakteristik screeningového programu (údaje pro vyšetření žen ve všech věkových skupinách)

            2003    2004    2005   2006   2007

2003 2004 2005 2006 2007

Počet vyšetřených žen 210 032            265 156            317 060            340 357            468 923

Počet zachycených karcinomů            1 048    1 244    1 443    1 563    2 490

Detekční míra   5,0       4,7       4,6       4,6       5,3

(na 1 000 vyšetření)      

Velikost primárního nádoru

Ca in situ          97 (9,3 %)         114 (9,2 %)      117 (8,1 %)      149 (9,5 %)       260 (10,4 %)

T1        643       (61,4 %)           761 (61,2 %)    958 (66,4 %)     1019 (65,2 %)      1568 (63,0 %)

T2        168 (16 %)       205 (16,5 %)     214 (14,8 %)     197 (12,6 %)     303 (12,2 %)

T3        12 (1,1 %)         14 (1,1 %)         15 (1,0 %)         16 (1,0 %)         14 (0,6 %)

T4        5 (0,5 %)         10 (0,8 %)         6 (0,4 %)          7 (0,4 %)         3 (0,1 %)

Nádor modifikovaný léčbou      23 (2,2 %)        38 (3,1 %)         46 (3,2 %)         50 (3,2 %)         63 (2,5 %)

Neznámá velikost         100 (9,5 %)       102 (8,2 %)       87 (6,0 %)         125 (8,0 %)       279 (11,2 %)

Zdroj: