Nová éra kardiovaskulární prevence: data, inovace a mezioborová spolupráce

Aktuální přehled inovací v oblasti preventivní kardiologie přinesla konference Prague Prevention 2026, která se nedávno konala v Praze. Jedním z hlavních témat byla proaktivní prevence srdečního selhání, které se nyní dostává do popředí díky nové úpravě preventivních prohlídek u všeobecných praktických lékařů, platné od 1. ledna 2026. Ty zahrnují pravidelné stanovení NT‑proBNP (N‑terminální prohormon mozkového natriuretického peptidu) u rizikových pacientů a jasně definovaný systém dalšího postupu – od vyhodnocení výsledků až po koordinaci s kardiology a echokardiografickou diagnostiku. To je zásadní krok k efektivnější, proaktivní a personalizované péči o pacienty se srdečním selháním v primární linii. Diskutovalo se rovněž o dostupnosti moderní farmakoterapie, zejména o možnosti preskripce gliflozinů přímo praktickými lékaři, což by přispělo ke snížení zátěže specializovaných center.

„Domnívám se, že jsme ve zcela nové éře kardiovaskulární prevence,“ řekl úvodem prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., předseda České asociace preventivní kardiologie. „Integruje se implementace národního kardiovaskulárního plánu, nová forma vyhlášky o preventivních prohlídkách u praktických lékařů a potřeba lepší dostupnosti biologické léčby. To vše je spojeno s inovativními daty, která máme díky Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS). Jsme ve fázi, kdy se mění dějiny kardiovaskulární prevence – od pasivního sledování směrem k proaktivnímu přístupu.“

Farmakoterapie základních epidemiologických kardiovaskulárních diagnóz, jako je hypertenze nebo dyslipidémie, je podle kardiologů v zásadě dostupná. „Určitým problémem je účinná biologická léčba inhibitory PCSK9, kdy pacienti do centra dojíždějí i 100 km jen pro předpis léku. Musíme vytvořit systém lepší dostupnosti pro pacienta, aby moderní biologická léčba byla dostupná v regionu a zlepšovala adherenci i výsledky léčby,“ zdůraznil prof. Táborský.

Jednou z největších inovací je pak stanovení NT‑proBNP na úrovni praktických lékařů a odesílání pacientů s vysokou nebo střední pravděpodobností srdečního selhání k časnému echokardiografickému vyšetření u kardiologů.

V centru pozornosti srdeční selhání v primární péči

Prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., místopředseda České kardiologické společnosti, představil praktické nastavení vyhledávání pacientů se srdečním selháním: „V nových preventivních prohlídkách věnujeme mimo jiné zvýšenou pozornost srdečnímu selhání, kdy předpokládáme záchyt asymptomatických nemocných. Praktický lékař bude v pravidelných intervalech provádět vyšetření NT‑proBNP a na základě jeho výsledku bude koordinována další péče s kardiologem.“

„Vytvořili jsme doporučení založená na doporučeních Evropské kardiologické společnosti, která stanovují, jak často a který pacient má být vyšetřen kardiologem či echokardiograficky. Dokument zohledňuje nejen koncentraci NT‑proBNP, ale i pacienty se sníženou glomerulární filtrací či poruchou srdečního rytmu. Praktičtí lékaři tak mají jasný návod, jak pacienta dál směrovat,“ vysvětlil prof. Linhart.

Program VZP PLUS

Nový systém vyhledávání pacientů se srdečním selháním má podporovat i program VZP PLUS, který zajišťuje incentivu jak pro praktického lékaře, tak pro echokardiografistu či kardiologa. Pokud bude vyšetření provedeno ve stanoveném časovém horizontu, zvýší se úhrada echokardiografického vyšetření přibližně o 30 procent. V tomto kontextu je také důležitá komunikace mezi praktiky a kardiology a uvolnění preskripce gliflozinů do rukou praktických lékařů, aby raná stadia srdečního selhání byla efektivně léčena v primární péči a nebyla nadměrně zatěžována péče kardiologa.

Další krok vidí prof. Linhart ve vyhodnocování výsledků. „Zjistíme, kolik pacientů bylo správně diagnostikováno, jaká je falešná pozitivita, a podle toho upravíme kritéria pro odesílání pacientů ke kardiologovi,“ vysvětlil a dodal, že cílem je proaktivní a koordinovaná péče, která zajistí včasnou diagnostiku srdečního selhání, lepší adherenci k léčbě a efektivní využití dostupných léčiv.

Srdeční selhání v České republice

Srdeční selhání patří v Česku mezi kardiovaskulární onemocnění, jejichž počty narůstají nejrychleji. Podle údajů z Národního kardiologického informačního systému, který zpracovává ÚZIS, vzrostl počet pacientů se srdečním selháním za posledních deset let o 25 procent. Dnes je v ČR téměř 390 000 osob s tímto onemocněním, přičemž většina z nich je polymorbidních.

„Srdeční selhání významně zatěžuje zdravotní systém a ovlivňuje kvalitu života pacientů,“ upozornil prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS. „Díky propojeným datům nyní dokážeme vyčíslit nejen lidské utrpení, ale i finanční náklady – sociální a zdravotní služby stojí ročně přibližně 15 miliard korun, veřejné zdravotní pojištění dalších 7 miliard. Celkem tedy 22 miliard korun, a většina z toho je preventabilní,“ zdůraznil.

Pozitivním trendem je pokles předčasných úmrtí. Za posledních deset let klesl počet úmrtí pacientů s kardiovaskulárními onemocněními mladších 70 let o 28 procent, zhruba z 9 000 na 5 800 ročně. Přesto zůstává srdeční selhání významnou výzvou – proaktivní prevence a koordinovaná péče v primární linii jsou klíčem ke snížení zátěže systému a prodloužení kvalitního života pacientů.

Růst počtu pacientů se srdečním selháním souvisí se stárnutím populace a nárůstem rizikových faktorů, jako jsou hypertenze, ischemická choroba srdeční a diabetes. Nové preventivní prohlídky u praktických lékařů a pravidelné stanovení NT‑proBNP umožní časnou detekci srdečního selhání a koordinovanou péči s kardiology. „Pacienty můžeme zachytit včas, zlepšit adherenci k léčbě a snížit riziko komplikací i hospitalizací,“ zdůraznil prof. Dušek.

Nová data pro kardiovaskulární medicínu

„K tomu, abychom mohli sledovat v čase reálný dopad reformních kroků na kardiovaskulární zdraví naší populace, potřebujeme validní data. Jedním ze zásadních kroků je také dostupnost laboratorních výsledků pro lékaře, pacienty a zdravotní pojišťovny, která bude k dispozici v druhé polovině letošního roku. Již v současnosti se nám daří ve spolupráci s poskytovateli laboratorních služeb centralizovat sběr více než dvaceti zásadních ukazatelů. Získáváme tak reprezentativní přehled klíčových ukazatelů, jako např. hodnot LDL cholesterolu a řady dalších laboratorních vyšetření. Pro letošní výroční sjezd České kardiologické společnosti připravujeme například tzv. cholesterolovou mapu, která ukáže výchozí situaci v oblasti lipidového metabolismu,“ uvedl prof. Dušek.

První zkušenosti všeobecných praktických lékařů s novými preventivními prohlídkami

„Nová vyhláška o preventivních prohlídkách všeobecných praktických lékařů (VPL) je významným pokrokem v primární péči. Umožňuje individualizaci programu dle rizikového profilu pacienta, má jasně stanovenou náplň preventivní prohlídky dle věkových kategorií pacienta. Jednou z velkých výzev je diagnóza srdečního selhání, jeho včasná diagnostika a léčba,“ řekl k novým preventivním prohlídkám MUDr. Petr Šonka, praktický lékař a předseda SPL ČR.

„Nyní diskutujeme vzájemnou spolupráci VPL a kardiologů na úrovni včasného echokardiografického vyšetření u pacientů s vysokou pravděpodobností této diagnózy tak, aby nemocní v této kategorii měli ultrazvuk srdce proveden do čtyř týdnů od vystavení žádanky VPL včetně doporučujícího závěru pro další postup a léčbu,“ doplnil s tím, že vítá přehledný návod pro interpretaci výsledků NT‑proBNP, což umožní časně zachytit pacienty s rizikem srdečního selhání a zajistit, aby byli na echokardiografii odesláni včas.

„Nová vyhláška o preventivních prohlídkách VPL přináší i nové praktické aspekty. Jedná se například o navýšení úhrady za preventivní prohlídku (PP) o osm procent a bonifikaci za PP a screening. Nově do regulace nevstupují náklady na laboratorní vyšetření související s PP, což je v kontextu vyšetřování NT‑proBNP velmi důležité. Ve spolupráci s dodavateli softwaru se připravuje i nový protokol PP,“ doplnil MUDr. Šonka a řekl, že laboratorní vyšetření v rámci PP vidí jako unikátní zdroj dat, s nimiž je třeba pracovat.

Konference Prague Prevention 2026 potvrdila, že česká kardiologie vstupuje do nové éry, v níž data, inovace a mezioborová spolupráce umožňují přesun od pasivního sledování pacientů k proaktivní prevenci, která skutečně zlepšuje výsledky péče o pacienty s kardiovaskulárními onemocněními.