Přeskočit na obsah

Nová kritéria pro hodnocení zdravotní péče

Společnost Deloitte Česká republika vypracovala již v roce 2018 vizi Strategický posun od objemu k užitečnosti, aneb jak se zdravotní péče posouvá od objemu k hodnotě/kvalitě – měřeno výsledky zdravotní péče.


Doposud je péče hodnocena na základě objemu (počtu výkonů, počtu ošetřených pacientů, kapitační platby apod.) bez zohlednění kvality péče, která se projeví na klinických výsledcích a zdraví celé populace. Již před časem se hovořilo o tom, že by měla být v ocenění práce zohledněna taková kritéria, jako je dosahovaná koncentrace cholesterolu, výše krevního tlaku, výskyt závažných KV příhod, proočkovanost cílové populace a ovlivnění dalších vysoce preventabilních rizikových parametrů. Doposud tyto cíle narážely na neochotu plátců preventivní péči hradit v plném rozsahu. V posledních letech, kdy sdružená data z ÚZIS, NZIS, ČSSZ a Českého statistického úřadu jasně prokazují, že i nákladná léčba se z hlediska celého systému vyplatí (www.inovaceprozivot.cz), lze předpokládat, že tyto konkrétní výsledky zohlední i plátci zdravotní péče. Úhrady preventivních výkonů a léčba v samém počátku onemocnění představují o miliony nižší sumu, než následně stát vynakládá na hospitalizace, léčbu komplikací, pracovní neschopnost a invalidní důchody.


Řešení z dílny Deloitte

Doufejme, že COVID‑19 spustí i pozitivní změny v systému zdravotní péče s upřednostněním kvality před objemem. Podle Deloitte lze formou pobídek iniciovat koordinovanou péči, která zvýší provozní efektivitu, přičemž dojde ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

Je nutné se zaměřit na aktivní řízení zdraví populace, zdravý životní styl a sociální determinanty zdraví, prevenci a celkové zdraví populace. Prvním počinem může být nový portál Ministerstva zdravotnictví ČR – Národní zdravotnický informační portál (nzip.cz), který je v současnosti již spuštěn, ale stále je spíše ve stavu zrodu a bez dostatečných informací.


Modely budoucnosti

Podle práce Deloitte organizace musí využívat inovativní modely poskytování péče, analyzovat data o zdraví populace, o kvalitě péče a o nákladech na péči a jejich trendy a nést finanční riziko péče založené na hodnotě/kvalitě. Je nutné přesunout péči z nemocnice do komunity (viz reformu psychiatrické péče) a uvažovat nejen o zdravotní péči, ale o zdraví celé populace.

Bez zásadních změn v organizaci a myšlení to nepůjde. Pokud nezačneme na transformaci zdravotní péče pracovat ihned, riskujeme, že v průběhu příštích let (i v souvislosti se stárnutím populace a nárůstem pacientů s „drahými“ chronickými chorobami, včetně onkologických) se zdravotní systémy zhroutí, včetně toho našeho.


Jaké cíle si zvolit?

Musíme jednoznačně zlepšit efektivitu systému, a to bez kompromisů v kvalitě péče. K tomu může pomoci automatizace, která povede ke zefektivnění některých pracovních postupů. Je nutné redefinovat pracovní role a v systému zdravotní péče zakotvit roli pacientů.

V současnosti nám významně nahrává technologický pokrok v podobě analytických nástrojů, umělé inteligence, mobilních aplikací, sociálních platforem a mobilního zdravotnictví či telemedicíny vůbec. Investice do technologií mají hlavní účel ve snížení nákladů, zvýšení dostupnosti a zlepšení zdravotní péče.

Z této koncepce budou profitovat především pacienti, respektive celá populace v prodloužení let života ve zdraví, zdravotničtí pracovníci snížením zbytečné zátěže a zdravotní systém v podobě snížení nákladů. Jde o dlouhodobý proces, ale když se k jeho startu neodhodláme ihned, čekají nás v budoucnosti neřešitelné problémy.


Limity – bez lidského faktoru se neobejdeme

Je prokázáno, že nemocnice, kde jsou pacienti spokojenější, mají vyšší ziskovost a hlavní prioritou zdravotnictví je personalizace péče. Zdravotnictví se musí od ostatních odvětví naučit, jak personalizovat zdravotnickou zkušenost – od maloobchodu, bankovnictví, služeb pro spotřebitele. Je výhodnější jednat s lidmi spíš jako se spotřebiteli než jako s pacienty. Budoucnost má jasnou vizi: propojení talentu a technologií. Bez lidského doteku jsou i nejvyspělejší technologie zbytečné.

Zdroj: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/ cz/Documents/life‑sciences‑health‑care/cz‑lshc‑hc‑outlook‑2018‑infographic‑cs.pdf.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…

Krátce

23. 11. 2021

Schválena kratší 90minutová infuze obinutuzumabu u folikulárního lymfomu V Evropě byla schválena kratší, 90minutová infuze obinutuzumabu pro…