Nové léky v nových indikacích

Duloxetin (Cymbalta) je perorální podvojné serotoninové a noradrenalinové antidepresivum, které zvyšuje nervový signál pro svěrač močového měchýře. Tím dochází ke zmírnění příznaků stresové močové inkontinence (SMI). P. McCormack a G. Keating zjistili, že u žen s převládajícími příznaky stresové inkontinence snižoval duloxetin v dávce 40 mg dvakrát denně po dobu 12 týdnů střední frekvenci inkontinence ve větší míře než placebo. Ve většině studií dotazník Incontinence Quality of Life (I‑QOL) potvrdil výrazné zlepšení stresové močové inkontinence v porovnání s placebem. Ve studii žen s těžkou SMI, kterým byl doporučen chirurgický výkon, snížil duloxetin za několik týdnů výrazně frekvenci inkontinence a celkové skóre dotazníku I‑QOL v porovnání s placebem. Výsledkem bylo, že 20 % žen uvažujících o chirurgickém řešení svých potíží si svůj původní úmysl podstoupit operační zákrok rozmyslelo. Duloxetin sám nebo v kombinaci s cvičením svalstva dna pánevního byl účinnější ve snížení frekvence inkontinence než samotné cvičení. Nejčastějším nežádoucím účinkem, který byl zároveň hlavním důvodem způsobujícím přerušení léčby duloxetinem, byla nausea.

Léčba syndromu neklidných nohou

Druhá novinka v indikacích se týká použití ropinirolu při léčbě syndromu neklidných nohou, které studovali Susan M. Cheerová a kol. Výsledky jejich práce zveřejnil odborný časopis CNS Drugs. Ropinirol je non‑ergolinový dopaminový agonista, který projevuje vysokou afinitu mimo jiné k D2 a D3 receptorům v mozku.

Vědci referovali o dvojitě slepé randomizované klinické studii, ve které ropinirol v porovnání s placebem významně zlepšoval příznaky syndromu neklidných nohou (SNN). U pacientů se SNN snížil periodické pohyby nohou a zlepšil spánek oproti výchozí situaci při vstupu do studie. K měření výsledků léčby autoři použili škálu International Restless Legs a Impression‑Global Improvement.

Ropinirol byl všeobecně těmito pacienty dobře snášen. Nežádoucí příhody byly mírné až střední a shodovaly se s těmi, jež bývají předpokládány u dopaminergních agonistů – převládala nausea a bolest hlavy.

jv

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2007, strana A7

Zdroj: