Nové materiály umožňují syntézu i osteoporotické pažní kosti

V traumatologii horního konce pažní kosti se setkáváme spíš se staršími pacienty. U mladých jde o následek většího násilí při úrazu, například po pádu ze skály, po autonehodě. U starších, především u žen, hraje v mechanismu úrazu a jeho důsledku roli i osteoporóza, což je podobné jako u fraktur krčků stehenní kosti. Dříve bychom tak často zlomeninu horní části humeru neoperovali, ale dnes jsou k dispozici materiály, které umožňují dobré až výborné držení i v osteoporotické kosti. Trendem jak v operativě, tak v rehabilitaci je snaha o co největší aktivitu: jeden den je provedena operace, druhý den následuje cvičení.

Osteosyntézy proximálního humeru

Podmínkou úspěchu i u nitrokloubní zlomeniny, která představuje určitý oříšek, je přesná a trvalá rekonstrukce do anatomické podoby. Je sice komplikovanější a méně spolehlivá, co se týče špičkových výsledků, ale tyto výsledky jsou rozhodně podstatně lepší než u konzervativního postupu, takže má rozhodně význam léčit intraartikulární frakturu operačně.

Pro další postup je nutné rozlišit, zda provádíme osteosyntézu extraartikulární nebo intraartikulární. Pokud osteosyntézu uděláme bez zásahu do kloubu, pak rehabilitaci limituje pouze bolest. Pokud musíme kloub otevřít, pak je rehabilitace pomalejší a existují v ní určitá omezení. Rehabilitační postup však musí určit operatér.

Pokroky díky technologii

Poslední dobou se i v oblasti traumatologie proximálního humeru objevily speciální rekonstrukční hřeby, které jsou zvláště pro extraartikulární i značně komplikované či víceetážové zlomeniny obrovským přínosem, s nimiž máme výborné zkušenosti a jejichž použití přináší skvělé výsledky.

Dalším skokem v operační technice jsou tzv. úhlově stabilní dlahy, jsou to vnitřní dlahy a speciální šrouby, které využívají částečně poznatků a metod dříve užívaných jen u zevních fixatérů. Výsledkem tohoto "zkřížení" technologií jsou vnitřní dlahy, které se dobře používají, dají se na nich rekonstruovat i nejsložitější nitrokloubní zlomeniny a mají neuvěřitelně dobré držení, a to i v osteoporózní kosti, takže umožňují okamžitou rehabilitaci a jsou podmínkou dobrého funkčního výsledku.

Kloubní náhrady pro různá postižení ramene

Artróza ramenního kloubu může být spontánní nebo poúrazová, častá je po špatně nebo i dobře zhojené zlomenině. V rameni není tak běžná jako u velkých nosných kloubů, po rukou se prostě nechodí, proto také artróza na horní končetině poněkud méně obtěžuje. Často se na ni ani nepřijde, a pokud ano, větší část lékařů ji příliš neřeší, aplikuje injekce, doporučí rehabilitaci.

Endoprotetika ramene není příliš rozšířená, nedělá ji každé ortopedické pracoviště. Úspěchy jsou totiž hodně závislé na zkušenostech i na tom, o jakou protézu jde. Existuje několik typů kloubních náhrad a jejich použití souvisí s typem onemocnění.

Výsledky protetiky závisejí na vstupním nálezu

Jsou-li poškozené pouze chrupavky a děláme resurfacing, tedy povrchovou náhradu, pak můžeme po operaci očekávat obnovení plné hybnosti. U těžkého nálezu, kdy musíme volit reverzní endoprotézu, budu spokojen, předpaží-li pacient do úrovně 90 stupňů, tedy do úrovně ramene. To je maximum, jehož lze zapojením deltového svalu dosáhnout. Reverzní endoprotéza je totiž konstruována tak, aby byl pohyb v ramenním kloubu ovládán pouze deltovým svalem.

Podstatné jsou informace

Za velmi důležitou považujeme osvětu o možnostech moderní chirurgie ramenního kloubu, tedy šíření informací i mimo úzkou skupinu specialistů. Mělo by vyústit do stavu, kdy se pacienti včas dostávají do rukou ortopeda, který se touto problematikou prakticky zabývá.

Další postup může být různý, do operací rozhodně nikoho nenutíme. Pro dobrý výsledek je podstatná dokonalá spolupráce pacienta v rehabilitaci, která nemusí být vždy příjemná. Pacientovi v každém případě nabízíme další možné postupy a sledování stavu tak, aby se mohl včas rozhodnout pro optimální postup.

Operatér své pacienty sleduje i v ambulanci

Na našem oddělení máme zaveden režim osobní zodpovědnosti konkrétního lékaře za výsledný zdravotní stav pacienta. Princip spočívá v tom, že se pacient dostane po neúspěchu základní konzervativní léčby nebo u předpokládaného operačního řešení přímo k ortopedovi, který se konkrétní problematikou zabývá.

Tento lékař s pacientem komunikuje, dál ho léčí a v případě, že je to vhodné, pacientovi nabídne operační řešení. Samozřejmě ho dokonale poučí i o možných rizicích. Pokud pacient souhlasí, tentýž lékař ho objedná k operaci, operuje ho a vede pooperační péči jak na oddělení, tak v ambulantní složce. Je to sice organizačně složité, ale na druhé straně pro všechny zúčastněné výhodné.

Rozhodně má pacient jasno v tom, na koho se má obracet a s kým má komunikovat v každé fázi léčení. Setkává se prostě pořád se stejným lékařem, což nutí konkrétní lékaře, aby dbali i na drobné detaily, jež jsou však podstatnou podmínkou dobrého výsledku. Prostě nikdo se nemůže na nikoho vymlouvat, nanejvýš sám na sebe, každý v podstatě "slízne", co si zaslouží. Každý operatér má dokonalou a okamžitou zpětnou vazbu.

Chvála rehabilitace

Velmi podstatným prvkem v doléčování je nejen u nemocí ramene rehabilitace, opakovaně to zmiňujeme. Proto bych velmi rád za sebe i své kolegy na tomto místě rehabilitačním pracovištím, která s námi spolupracují, poděkoval. Totiž jen spoluprací v trojici ortoped-pacient-fyzioterapeut lze dosáhnout dobrého výsledku. A v Přerově máme štěstí na velmi dobré rehabilitační pracovníky, pomáhají nám ke skvělým výsledkům.

Zdroj: Medical Tribune