Přeskočit na obsah

Nové možnosti léčby ischemického iktu

Dle menších studií je nejčastější etiopatogenetickou příčinou iCMP okluze mozkové tepny, kterou lze detekovat v prvních 6 hodinách až u 80 % pacientů. Ačkoli rekanalizace okludované tepny probíhá u naprosté většiny pacientů, jen u malé části z nich dojde k rekanalizaci v prvních hodinách od vzniku, tedy v čase možné záchrany nervových buněk v oblasti rentgenového polostínu. Rychlost rekanalizace mozkové tepny je jedním z nejdůležitějších prognostických faktorů pro soběstačnost pacienta po mozkovém infarktu. Podle metaanalýzy 62 studií sledujících rekanalizaci tepny u 2 284 pacientů s mozkovým infarktem je obnovení průsvitu tepny spojeno s 5,4násobným nárůstem relativního rizika (odds-ratio). Z tohoto vyplývá, že reperfuze je zatím nejúčinnější terapií mozkového infarktu. V současnosti se hledají optimální metody rekanalizace s vysokou účinností a nízkým rizikem komplikací. Mimo farmakologické možnosti urychlení spontánní trombolýzy se experimentálně studují také mechanické metody rekanalizace. Systémová trombolýza s použitím rt-PA do tří hodin od začátku příznaků je v současnosti jedinou studiemi potvrzenou účinnou léčbou. Již v roce 1997 studie NINDS prokázala bezpečnost a účinnost této léčebné metody. Na evropském kontinentu jsou všichni pacienti léčení systémovou trombolýzou registrováni v mezinárodním registru SITS. Jeho výsledky potvrzují účinnost této metody (soběstačnosti do tří měsíců dosáhne 50 % pacientů), přičemž riziko symptomatického mozkového krvácení je velmi nízké (okolo 2 %). Analýzy dalších studií s rt-PA ukazují na pravděpodobný benefit této léčby v časovém okně až do 4,5 hodiny od vzniku příznaků. Šance na prodloužení časového okna Další, účinnější metodou rekanalizace mozkových tepen je lokální trombolýza. Menší studie s pro-urokinázou či rt-PA prokázaly větší počet rekanalizací tepen, ale na druhou stranu také vyšší počet symptomatických mozkových krvácení. Pravděpodobný efekt lokální trombolýzy lze očekávat v časovém okně až šest hodin. Tento efekt je však nutno potvrdit dalšími randomizovanými studiemi. V současnosti se testují také další fibrinolytika (např. desmotepláza) a antitrombotika (např. antagonisté GP IIb/IIIa) s možností použití v delším časovém okně, a to až deseti hodin. Dalším přístupem v trombolytické léčbě v současnosti je kombinované intravenózní/intraarteriální podání trombolytika. Tento přístup kombinuje výhody rychlosti podání léčby u intravenózního podání a účinnějšího a rychlejšího dosažení rekanalizace u intraarteriálního podání. Výhodou je také možnost kombinace s mechanickou rekanalizací pomocí angiografického instrumentária. Mechanická rekanalizace - další cesta Po vzoru léčby srdečního infarktu se i v léčbě mozkového infarktu začaly v posledním desetiletí rozvíjet mechanické metody rekanalizace tepen. Testuje se efekt Merci retrievru a dalších typů endovaskulárních katetrů, katetrů s laserem či ultrazvukem, dále použití primární intrakraniální angioplastiky, ultrazvukové sono-trombotripse a sono-trombolýzy či možnosti akutní dezobliterace a stentování při akutní okluzi vnitřní karotidy. Všechny tyto metody vykazují velmi dobrý efekt na úzdravu pacienta při úspěšné časné rekanalizaci. Technická úspěšnost zmiňovaných metod se rychle zvyšuje a v menších studiích dosahuje 50 až 90 % časných kompletních rekanalizací tepny. Větší studie prokazující efektivitu a bezpečnost těchto metod jsou plánovány.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 29/2007, strana A10

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Britská NHS vyrazila do boje proti HPV

12. 8. 2025

Britská Národní zdravotní služba (NHS) naléhavě žádá statisíce mladých lidí, kteří dosud nepodstoupili očkování proti lidskému papilomaviru (HPV),…