Nové trendy v kardiologii
Investigátoři studie Framingham Heart Study, jež porovnávala incidenci akutního infarktu myokardu (AMI) u 9 824 mužů a žen v průběhu čtyř desetiletí, nabídli možné vysvětlení pro zjištěný paradox zlepšené prevence, klesající mortality, ale stabilní míry hospitalizace.
Studie totiž zjistila, že v průběhu posledních 40 let se výskyt AMI diagnostikovaný prostřednictvím EKG zredukoval o 50 %, zatímco výskyt AMI diagnostikovaný výhradně pomocí biomarkerů AMI se naopak zdvojnásobil. Tento vývoj v diagnostice AMI podle investigátorů vysvětluje, proč nedochází ke snížení incidence AMI navzdory signifikantnímu zlepšení v oblasti primární prevence.
Další vysvětlení pro snížení mortality na AMI lze nalézt v analýze kohortové studie, jež sledovala více než 13 000 obyvatel amerického města Worcester hospitalizovaných pro AMI. Autoři této studie zjistili, že incidence kardiogenního šoku, nejčastější komplikace AMI spojené s mortalitou, byla v průběhu 30 let redukována. „Výsledky naší studie ukazují, že pacienti hospitalizovaní s AMI v prvních letech nového tisíciletí vykazovali nižší pravděpodobnost rozvoje kardiogenního šoku než před rokem 2000,“ uvedli autoři.
Tyto dvě uvedené studie jsou podle Franse Van de Werfa z kliniky kardiologie univerzitní nemocnice v belgické Lovani užitečné pro pochopení trendů zaznamenaných v nejnovějších epidemiologických studiích AMI. Poslední vývoj v této oblasti zdůrazňuje zásadní význam definice AMI. Rostoucí míra využití vysoce senzitivních a specifických markerů myokardiální nekrózy (troponin) a akceptace „univerzální definice“ AMI ovlivnily míru detekce AMI, včetně akutního koronárního syndromu bez elevací ST. „Redukci hospitalizační mortality u pacientů s přítomností kardiogenního šoku lze s největší pravděpodobností přičíst provádění reperfuzní terapie, zejména realizaci primární angioplastiky. Agresivní přístup je doporučován jak v amerických , tak i v evropských guidelines,“ dodal Van de Werf.
Zdroj: