Nové vakcíny zvyšují bezpečí cestování

Cestování se vrací na svoji předcovidovou úroveň a s tím opět narůstá i význam cestovní medicíny a prevence, a to nejen proti exotickým chorobám. Na praktické lékaře i lékaře očkovacích center se již nyní obracejí lidé s dotazy o povinné a doporučené vakcinaci do konkrétních destinací. Vedle základních hygienických preventivních opatření je to právě očkování, které díky pokračujícímu výzkumu přináší další nové možnosti ochrany i proti nemocem, u nichž to ještě donedávna možné nebylo.

„Každý člověk by se měl v souvislosti s plánováním dovolené, a to nejen exotické, ale i v tuzemsku, zajímat o možnosti prevence. Základní a často opomíjenou výbavou na cesty je očkování proti hepatitidě A a B. Virová hepatitida A má celosvětový výskyt a oblíbené exotické destinace jsou oblasti s vysokým rizikem. I při dodržování hygieny je riziko nákazy nepřímo po kontaktu s kontaminovanými povrchy, infekce hrozí i z jídla a vody. Češi také rádi chodí do přírody, do hor a cestují na motocyklech. To vše jsou rizikové situace pro nakažení vzteklinou, které může být smrtelné. Jedinou záchranou pro neočkovaného je včasná, adekvátní, plná postexpoziční profylaxe, která však není ve všech zemích dostupná. U očkovaného člověka je potřeba jen dvou posilujících dávek,“ vysvětluje MUDr. Jan Dvořák z Centra očkování a cestovní medicíny Avenier.

Vzhledem k tomu, že ČR patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v celé EU a nyní v jarních měsících aktivita klíšťat stoupá, doporučují odborníci kromě dvou zmíněných očkování i vakcinaci proti klíšťové encefalitidě. Základem je také očkování proti tetanu vyžadující přeočkování po deseti až patnácti letech.

Základní informace o rizicích a možné prevenci získají cestovatelé u svého praktického lékaře, který může provést i některá očkování. O konkrétních rizicích a povinném či doporučeném očkování pro jednotlivé konkrétní destinace se lze dozvědět v centrech cestovní medicíny nebo očkovacích centrech. V ČR poskytuje vakcinaci a komplexní poradenství široká síť Center očkování a cestovní medicíny Avenier, kde tým specialistů z řad infektologů a epidemiologů ve 20 centrech poskytuje konzultace a očkování, a to od povinného až po očkování proti infekčním nemocem na cesty do exotických oblastí.

Zájem o informace a o očkování ve spojení s cestováním opět stoupá a jak potvrzuje MUDr. Dvořák, v praxi se často setkává s tím, že i lidé, kteří cestovali léta bez očkování, si dnes do center přicházejí pro rady. „Podstatou prevence je chránit nejen sebe, ale i své okolí,“ dodává s tím, že přibývá nejen pracovišť cestovní medicíny. Dosud většinu nemocných, kteří měli po návratu ze zahraničí zdravotní problémy, řešili lékaři Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka, nyní nově funguje i Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny ve FN Motol. Podle MUDr. Dvořáka to znamená rozšíření špičkové péče nejen pro Pražany, ale právě pro cestovatele se zdravotními problémy, kteří mohou díky příhodné lokaci nového pracoviště vyhledat pomoc přímo cestou z letiště.

Nová vakcína proti horečce dengue

Dengue je nejčastější z exotických infekcí, které cestovatelé mohou do ČR dovézt. Před covidem se jednalo až o 123 případů ročně, v roce 2019 bylo zaznamenáno 81 infekcí, o rok později 38 nákaz, avšak po covidovém období číslo opět narůstá. Ve srovnání s tím bývá případů malárie v běžných letech zhruba 30, u ostatních nemocí jako břišní tyfus, západonilská horečka, horečka zika nebo žlutá zimnice jsou to jednotky ročně (viz tabulku).

Horečka dengue, která je přítomna ve více než 120 zemích světa, celosvětově představuje nejvýznamnější virózu přenášenou komáry. Roční výskyt se pohybuje od 100 do 400 milionů případů, především ve městech a příměstských oblastech. Jak upozornil doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., děkan LF OU a předseda Lékařské rady Center očkování a cestovní medicíny Avenier, za posledních dvacet let se výskyt tohoto onemocnění celosvětově zdesetinásobil. V roce 2022 bylo zaznamenáno přes 3 500 úmrtí, nejvíce v Brazílii a Vietnamu. V Evropě bylo v roce 2020 evidováno 2 000 infekcí, z toho jich bylo 80 procent importovaných.

„V letošním roce očekáváme další zvýšení počtu nakažených, zejména kvůli znovuotevření zemí Asie a Latinské Ameriky. V mnoha populárních exotických turistických oblastech severní polokoule je v letním období sezóna dešťů. Právě malé rezervoáry stojaté vody po dešti jsou příčinou epidemických vzplanutí této nákazy. Komáři rodu Aedes typicky vstupují do lidských obydlí a útočí hlavně po svítání a před soumrakem. Opakované nákazy virem dengue přitom hrozí závažným průběhem, který může ohrozit život cestovatele,“ vysvětluje doc. Maďar s tím, že nemoc se vyskytuje i v zemích, jako jsou africké lokality Zanzibar nebo Mauricius, které Češi místo loni nepřístupných destinací jihovýchodní Asie začali ve velkém navštěvovat. Nejčastěji hrozí poštípání po svítání a před soumrakem, lidé by proto měli na spaní používat moskytiéry a nezapomínat na kvalitní repelenty.

I když nejrizikovější oblastí je Asie a Latinská Amerika, přenašeč horečky dengue žije dnes již i v jižní Evropě, což potvrzuje například epidemie horečky dengue v roce 2012 na portugalském ostrově Madeira s více než 2 000 zachycenými případy a s četnými importy na evropskou pevninu turisty do své domovské země po návštěvě ostrova. Jak ale doc. Maďar upozorňuje, s oteplováním roste riziko rozšíření přenašeče komára tygrovaného z jihovýchodní Evropy i severněji. Každoročně se tak i v Evropě v letním období objevuje autochtonní výskyt, tedy přenos importované nákazy na místní obyvatele bez odpovídající cestovní anamnézy. V roce 2022 bylo např. ve Francii zaznamenáno 65 onemocnění bez návaznosti na cestování do zahraničí.

Inkubační doba onemocnění je 3–14 dnů a k typickým projevům patří náhlá horečka, bolesti hlavy, zejména v oblasti za očima, a silná bolest končetin (svalů a kloubů), které pacienta upoutají na lůžko. Objevit se může i vyrážka, zvracení, bolesti břicha. Horečnatá fáze v nekomplikovaném případě trvá 3–10 dnů, po infekci často přetrvává únava, nechutenství, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Riziko těžkého průběhu je zejména u osob, které v minulosti nákazu prodělaly. Příčinou jsou již existující protilátky, které při další infekci jiným sérotypem vytvářejí patologické imunokomplexy, aniž by měly neutralizační efekt. Těžší forma dengue zahrnuje šok a multiorgánové selhání.

Pacient s horečkou dengue musí být v ČR povinně izolován. Přibližně 80 procent případů je nekomplikovaných a léčba je pouze symptomatická, zaměřená na přítomné příznaky. Důležitá je hydratace a z antipyretik paracetamol. Kvůli riziku krvácení se naopak nesmějí podávat přípravky s obsahem kyseliny acetylsalicylové a nesteroidní antiflogistika. Těžší stavy vyžadují intenzivní nemocniční léčbu.

Od poloviny dubna 2023 je novou možností ochrany proti tomuto život ohrožujícímu onemocnění i vakcinace. Historicky první vakcína Qdenga je živá, oslabená očkovací látka proti všem čtyřem sérotypům, aplikuje se ve dvou dávkách v rozmezí tří měsíců od čtyř let věku. Cena za jednu dávku se pohybuje okolo 4 000 Kč.

Další novinkou je nová vakcína proti pásovému oparu (Shingrix), která je dostupná od března 2023 a je určena pro osoby starší 50 let a pro osoby od 18 let se zvýšeným rizikem pásového oparu. Očkuje se dvěma dávkami v odstupu dva až šest měsíců.

Vakcinace nejen pro cestovatele

K očkováním, která zachraňují lidské životy a na něž by měli myslet i ti, kdo necestují do zahraničí, patří očkování proti spalničkám, středoevropské klíšťové encefalitidě, proti invazivním pneumokokovým infekcím, proti hepatitidám a meningokokovým infekcím.

Před návštěvou vyspělých zemí mírného klimatického pásma je doporučeno očkování proti hepatitidě A a B a často (kromě již výše uvedených) i proti černému kašli a vzteklině (doporučeno pro jižní a jihovýchodní Evropu). Při cestě do zemí v subtropech a tropech se k tomuto základu přidává očkování proti břišnímu tyfu a podle okolností je doporučeno vakcinaci rozšířit o očkování proti žluté zimnici, horečce dengue, japonské encefalitidě a choleře.

Za základ, a to nejen pro cesty do zahraničí, je považováno očkování proti vysoce infekčním nemocem, k nimž patří plané neštovice, pásový opar, spalničky, chřipka a covid‑19 (aktuálně u rizikových skupin). Riziko nákazy hrozí u všech uvedených nemocí i v mezinárodním nebo místním prostředku hromadné dopravy a ve všech místech s výskytem většího množství osob, zejména v uzavřeném prostoru. Rizikové v nastávajícím období není jen cestování, ale v letních měsících probíhá řada velkých festivalů představujících rizikové prostředí, kde se šíří zejména respirační nákazy, ale výjimkou není ani fatální případ invazivní meningokokové infekce.

Jak odborníci upozorňují, často se zapomíná na ta nejčastější onemocnění, jako je chřipka, proti nimž se vakcinace cestovateli bagatelizuje. „Vakcína proti chřipce často může být jednou z nejpodstatnějších. Letí‑li někdo na dovolenou v zimním období, může se v letadle lehce nakazit. Je zajímavé, že se lidé nechávají očkovat na tyfus, vzteklinu, choleru, ale chřipku si nikdy aplikovat nenechají,“ říká doc. Maďar s tím, že toto očkování je stále spojeno se spoustou předsudků.