Novinky v alergologii

SOUHRN

Cílem tohoto textu je nabídnout vhled do některých nových trendů, inovací a novinek v oblasti alergologie a klinické imunologie (AKI) tak, aby byl srozumitelný i jiným lékařům. Při jednoduchém dělení na diagnostiku (RNDr. Půtová) a léčbu (doc. Čáp) budeme komentovat imunoterapii alergenem, vybrané farmakologické výhledy a postřehy a léčbu biologickou. Kromě novinek bychom chtěli zdůraznit a opakovat jako mantru stále nesmírně důležité doporučení pro ostatní kolegy, že základem správné diagnózy v alergologii přes všechny pokroky a technické novinky je detailní analýza individuální zdravotní historie, tedy nejen pečlivá, ale i cílená anamnéza.¹ A toto se týká zásadně všech lékařů, nikoli jen specialistů tohoto oboru. Tento léty osvědčený přístup vede nejen k přesné diagnóze a ušetří pacientovi obíhání po jednotlivých odbornostech, aby se za každou cenu vyčerpaly všechny myslitelné možnosti, ale uspoří i nemalé prostředky pojišťovnám hradícím náklady. Akcent na anamnézu v oboru AKI není také informací jen pro mediky v rámci propedeutiky, ale naprosto zásadním přístupem v každodenní praxi, který nelze zpochybnit žádnou převratnou novinkou.

Klíčová slova: osobní anamnéza · cílená anamnéza · imunoterapie alergenem · inhalační systémy · biologická léčba · multiplexové metody

SUMMARY

The aim of this text is to offer an insight into some new trends, innovations and news in the field in order to be understandable to other physicians. In a simple division into diagnostics (RNDr. Půtová) and treatment (doc. Čáp) we will comment on allergen immunotherapy, selected pharmacological perspectives and observations and biological treatment. In addition to news, we would like to emphasize and repeat as an mantra an extremely important recommendation for other colleagues that the basis of a correct diagnosis in allergology despite all advances and technical innovations is a detailed analysis of individual health history, not only a careful but also a targeted medical history.¹ And this applies essentially to all physicians, not just specialists in this field. This tried‑and‑tested approach not only leads to accurate diagnosis and saves the patient from circulating through the individual expertise to exhaust all conceivable possibilities at all costs, but also saves considerable resources to insurance companies covering costs. The accent on the history of AKI is not only information for medics in propedeutics, but an absolutely essential approach in everyday practice that cannot be called into question by any groundbreaking news.

Key words: personal medical history · targeted medical history · allergen immunotherapy · inhalation systems · biological treatment · multiplex methods

ALERGENOVÁ IMUNOTERAPIE

V léčbě bylo v alergologii dosaženo až fascinujícího pokroku v oblasti imunoterapie alergenem.

Alergenová imunoterapie (AIT) je léčba, jejímž cílem je normalizovat patologicky zvýšenou odpověď imunitního systému alergika na neškodné látky (alergeny), kterým je exponován, tj. navodit jejich toleranci.² Alergenovou imunoterapii u nás indikují a provádějí pouze alergologové, je však nezbytné, aby ji vnímali jako moderní intervenční metodu i praktičtí lékaři.^1,3 Podstatou AIT je dlouhodobé podávání přesně stanovených dávek kauzálního alergenu s cílem navodit specifickou toleranci tohoto alergenu. Tato léčba je také jako jediná schopna v současné době ovlivnit dlouhodobý vývoj (disease modifying effect) a průběh alergického onemocnění. Používá se u dětí ve věku od pěti let a v dospělosti.⁴

Podstatou značného technologického zdokonalení (a tedy i novinky ještě ne zcela zažité u PL) je galenická forma sublinguálních tablet, které značně zvyšují adherenci k léčbě, a hlavně nevyžadují časté návštěvy při aplikaci injekčních forem. Nově na trh v České republice brzy přijdou alergeny skupiny břízy a podzimních plevelů (ambrozie) v tabletách, které kromě již užívaných tablet travin a v poslední době i roztočů doplní nabídku AIT u nás. Je překvapivé a jistě velmi přínosné, že některé vakcíny mají doložen příznivý vliv nejen na alergickou rinokonjunktivitidu, ale působí i signifikantní zmírnění astmatu.^5–8

Mechanismy účinku částečně ilustruje obrázek 1. Není pravda, že imunoterapie působí jen na adaptivní imunitu, a tu přirozenou neovlivňuje. Jak plyne z ilustrace na obrázku 1, T regulační lymfocyty (Treg) nejsou jedinou cílovou strukturou, na kterou tento mechanismus cílí.

Buněčné a molekulární změny během AIT: zvýšení hodnoty Th1 a Treg buněk hraje roli ve vyvážení ostatních efektorových buněk. Rovnováha mezi alergen‑specifickými efektorovými T buňkami (konkrétně Th2) a T regulačními buňkami produkujícími interleukin (IL) 10 (IL‑10; cytokin tlumící zánět) je rozhodující v rozvoji a potlačení alergického zánětu. Treg a jejich cytokiny potlačují Th2 imunitní odpověď několika cestami. Obdobně indukce B regulačních buněk produkujících Il‑10 hraje zásadní roli v potlačení imunoglobulinu (Ig) E a indukce IgG₄. Potlačení periferních lymfoidních buněk typu 2 (ILC2) může přispívat k potlačení Th2 a k indukci imunologické tolerance.

Kromě uplatnění v respirační medicíně je velkou snahou alergologů využít imunoterapie alergenem také u alergie potravinové, a to především na arašídy Zde je však stále co sledovat a vyhodnocovat, a proto suverénní závěry promítající se do kýžených mezinárodně uznaných doporučených postupů zatím k dispozici nejsou. Výsledky posledních klinických studií však jistě pozoruhodné jsou:

V randomizované studii kontrolované placebem bylo 356 dětí ve věku 4–11 let trpících alergií na arašídy léčeno po dobu 12 měsíců 250 μg vzorku arašídů v náplasti. Sice byl zaznamenán statisticky významný rozdíl 21 % (35 respondérů ve sledované skupině vs. 13 respondérů v placebové skupině) mezi sledovanou skupinou a placebem, avšak závěrečné hodnocení konstatovalo, že nebylo dosaženo předem definovaného kritéria zvoleného pro pozitivní výsledek testu. Očekávalo se, že práh pro podráždění bude po imunoterapii změněn výrazněji. Jednoznačnější, a tedy do praxe doporučovaná klinická relevance náplasťovou imunoterapií (epikutánní) zůstává stále neobjasněna.⁹

V jiné recentní publikované studii s dětmi alergickými na arašídy a léčenými epikutánní imunoterapií (náplasti) nebylo dosaženo potlačení alergické reakce v pravém smyslu, protože navzdory odstranění protektivních protilátek byly „alergické” buňky stále stejně reaktivní jako před zmíněnou léčbou. K tomuto zjištění byl použit test aktivace mastocytů (MAT). Tyto nálezy podporují koncept, že náplasťová imunotrapie arašídy může poskytnout jistou ochranu, neléčí však vlastní alergii.¹⁰ V britské Národní zdravotní službě (NHS) zatím mohou tento druh léčby jako jistou volbu nabídnout jen ve formě klinických studií. Zatím nepanuje jednoznačná shoda v aplikačních protokolech. I když se MAT užívají k monitorování efektu imunoterapie a do jisté míry lze určit, zda alergický jedinec má pokračovat v imunoterapii, či nikoli, je potřeba, aby dosavadní poznatky byly validovány dalšími studiemi a mohl být přijat jednoznačně zevšeobecňující závěr použitelný jako DP do lékařské praxe.

INHALAČNÍ SYSTÉMY

Respirační medicína také v poslední době stále zdokonaluje inhalační systémy pro astmatiky. Neustále se rozšiřuje portfolio plastových inhalátorů v práškové podobě, ale i dávkovaných aerosolů, které rozšířením nabídky a zvyšováním konkurence nejen obohacují sortiment a umožňují lepší individualizaci ve výběru, ale významně snižují pořizovací cenu finálního výrobku. Příkladem inovativních inhalátorů z poslední řady je Nexthaler, který respektuje požadavek na adherenci pacientů astmatiků, tj. aby aplikace byla co nejjednodušší a také intuitivní (nejprve otevřít, pak nadechnout a nakonec zavřít, a tím pádem „nemít vlastně co poplést“). Dalším požadavkem je, aby kontrola použití inhalátoru formou počítání využitých dávek byla spolehlivá. Dlužno dodat, že na tomto poli je už na našem trhu velmi silná a srovnatelná konkurenční nabídka. Pro srovnání těch nejmodernějších inhalačních systémů slouží vynikající videoedukace v českém jazyce, která je dostupná na webové adrese www.mujinhalator.cz a jejímiž autory jsou čeští odborníci Viktor Kašák a Eva Kašáková. Didaktickým návodem s bezchybnou dikcí je zde namluveno mimo kameru, jak užívat ten který inhalační systém, a je zde jasně vizuálně demonstrováno a vysvětleno, jak s jednotlivými inhalačními systémy manipulovat. Jde o edukační novinku, která je dostupná na webu a má nesmírný význam, protože inhalátor a jeho správné užití je pro výsledný efekt terapie stejně důležitý jako lék samotný. Toto může ve své ambulanci použít k edukačním účelům i praktický a jakýkoli lékař a samozřejmě k zopakování doma v klidu kterýkoli pacient nebo rodič kdykoli a kdekoli za předpokladu dostupnosti internetu.

Další novinkou v rovině elektronické je datové využití, resp. propojení inhalátoru v digitální podobě s mobilem či tabletem s možností uchovat záznam o spotřebě s potenciálním využitím přenášet na dálku informace od uživatele až k lékaři. Tím se nabízí možnost objektivizovat a kvantifikovat spotřebu léků. Je otázkou, zda na vyhodnocování nemalého množství dat bude mít dost času zdravotnický personál, kterého se nejen u nás začíná kriticky nedostávat.

V nabídce inhalačních léků se nové příliš neobjevují, zato se zvyšuje nabídka více léků v jednom inhalátoru dle vzorce tzv. dva v jednom, respektive tři v jednom atd. Toto schéma sice zvyšuje adherenci k užívání, má však své meze, protože „čtyři a více v jednom“ by už asi budilo odborné rozpaky. Řada zcela nově vyvinutých léků existuje, včetně velmi potřebných antibiotik, jejich uvedení na trh se však stále prodražuje, což brzdí jejich potenciální uvedení do praxe. Finanční aspekt investic a potenciál ekonomické návratnosti je stále více určujícím faktorem pro výzkum a vývoj.

Chronický kašel u nekuřáků s negativním skiagramem hrudníku a normální spirometrií je nejčastěji příčinou astmatu zadní rýmy a extraezofageálního refluxu, což vyžaduje léčbu adekvátně diagnóze. Na chronický kašel však užíváme i různá antitusika dle individuální volby a mezi nimi nejnověji rezonují blokátory P2X3 receptorů. Ionotropní purinergní receptory označované jako P2X jsou zodpovědné za signalizaci ATP (adenosintrifosfát) na C nervových vláknech a jejich antagonizace dokáže blokovat ATP zprostředkovanou senzitizaci nervových vláken k chronickému kašli. Antagonisté receptorové rodiny P2X se zkoušejí v léčbě bolesti, dále revmatoidní artritidy a v případě P2X3 v léčbě chronického kašle. Látka s kódovým označením AF‑219 je antagonistou P2X3 receptorů a jeví se jako velmi slibná v této indikaci. Tuto skutečnost potvrdil i profesor Morice na posledním sjezdu Evropská respirační společnosti v Madridu v září 2019. Naopak ovlivnění původně slibných terčů – vaniloidních receptorů (TRPV) – se jeví dle posledních poznatků jako méně perspektivní.

BIOLOGICKÁ LÉČBA

Největší rozkvět v poslední době jednoznačně zažívá tzv. biologická léčba, zasahující i oblast alergologie. Donedávna byla dostupná pouze anti‑IgE terapie, tedy omalizumab (Xolair). Aktuálně je i v ČR dostupná terapie monoklonálními protilátkami cílená na potlačení nežádoucího vlivu eozinofilů v podobě přípravků mepolizumab, reslizumab a benralizumab u astmatu (obr. 2). T to finančně nákladná léčba soustředěná do center je indikována pro těžké pacienty, kteří jsou dosud ne zcela úspěšně léčeni pomocí IKS + LABA (inhalační kortikosteroidy a dlouhodobě působící beta‑2 agonisté) i antileukotrieny a mají dobrou adherenci k léčbě, mají sanovány komorbidity a minimalizovány expozice spouštěčům, a přesto trpí opakovanými exacerbacemi během roku. Ve všech případech jde o humanizované monoklonální protilátky s odlišnými místy zásahu, vždy však ve výsledku blokující nebo zmírňující efekt eozinofilů in vivo.

Mepolizumab blokuje vazbu molekuly IL‑5 na receptorový komplex IL‑5 na buněčném povrchu eozinofilů a byl zjištěn významný vliv na redukci koncentrace eozinofilů v krvi i ve sputu, snížení frekvence exacerbací astmatu a zlepšení kvality života.

Benralizumab se váže na podjednotku alfa receptoru pro IL‑5 (IL‑5Rα) a indukuje destrukci bazofilů a eozinofilů mechanismem buněčné cytotoxicity závislé na protilátkách. Byl prokázán účinek benralizumabu na snížení frekvence exacerbací astmatu a zlepšení jednovteřinového usilovného výdechu (FEV₁) u pacientů s koncentrací eozinofilů v krvi vyšší než 300/μl.

Reslizumab je protilátka (IgG₄) proti lidskému IL‑5. Specificky se váže na IL‑5 a interferuje s jeho vazbou na receptor na povrchu buněk a neutralizuje cirkulující IL‑5. Následkem toho dochází k blokádě jeho biologické funkce a ke snížení přežití a aktivity eozinofilů.

Zcela převratné novinky v alergologii v poslední době hlášeny nebyly, jsou však dostupné předběžné výsledky probíhajícího výzkumu, například při využití biologické léčby, mimo jiné u chronické urtikarie, nosních polypů a stále více uváděné eozinofilní ezofagitidy.

Ligelizumab v léčbě chronické spontánní kopřivky (CSU) dosud refrakterní na vysoké dávky antihistaminik (2019). Tam, kde ani vysoké dávky antihistaminik nepřinášejí dostatečnou kontrolu CSU, je možné zvážit indikaci omalizumabu – monoklonální anti‑IgE protilátky. Rozsah její účinnosti se však pohybuje v rozmezí 25–35 %. V nové randomizované studii s 300 nemocnými rezistentními na vysoké dávky antihistaminik byly sledovány celkem tři odlišné dávky vysoce afinního anti‑IgE ligelizumabu ve fázi II a srovnávány s omalizumabem a placebem.¹¹ Léčba se podávala v měsíčních intervalech. Po 12týdenní léčbě byla shledána kompletní kontrola onemocnění u 30–51 % pacientů (v závislosti na dávce léku) ve srovnání s pouhými 26 % u omalizumabu. Nulová odpověď byla zjištěna ve skupině s placebem.

Snášenlivost byla velmi dobrá a efekt přetrvával více než 10 týdnů po přerušení léčby. Zatím však tato léčba není ještě dostupná v klinické praxi (mimo zkoušení v klinických studiích).

Dupilumab v léčbě eozinofilní ezofagitidy (2019). Dupilumab je monoklonální protilátka vůči receptorové alfa subjednotce IL‑4 inhibující jak signál lL‑4, tak IL‑13, důležité pro Th2 zánětlivou odpověď. V zaslepené klinické srovnávací studii se hodnotil efekt každotýdenní injekční aplikace dupilumabu oproti placebu u 47 pacientů s aktivní eozinofilní ezofagitidou a byl zaznamenán viditelný přínos v endoskopických nálezech, histologii i v klinickém ústupu dysfagie.¹² Nežádoucí účinky byly jen mírné, např. erytém v místě vpichu a lehká nazofaryngitida. Vzhledem k tomu, že šlo o fázi II, i zde se nezbytně konstatuje potřeba validovat tyto výsledky dalšími studiemi.

Dupilumab u chronické rinosinusitidy s nosními polypy (2019). Pacienti s chronickou rinosinusitidou a nosními polypy (CRS s NP) často opakovaně vyžadují i perorální steroidy a opakování chirurgické polypektomie. Ve studii kontrolované placebem bylo zkoumáno 700 pacientů s těžkou CRS s NP (24–52 týdnů), bylo doloženo zmírnění nosní kongesce/obstrukce včetně skóre hodnotícího tíži a byla objektivizována a hodnocena rinosinusitida radiograficky. Tolerabilita byla velmi dobrá. Dlouhodobé studie srovnávající dupilumab s chirurgickou intervencí jsou jistě potřebné. V současnosti je dupilumab vhodný k léčbě pacientů i s CRS a NP s pokračující nosní blokádou a anosmií bez ohledu na standardní léčbu intranazálními či perorálními kortikosteroidy.¹³

VYUŽITÍ MULTIPLEXOVÝCH METOD

Ke stanovení diagnózy přecitlivělosti časného typu zprostředkované IgE protilátkami se využívá řada klinických a laboratorních postupů. Základní klinické vyšetření zahrnuje velmi podrobnou anamnézu. Jde o velmi důležitou součást vyšetření, na jejímž základě je mnohdy možné stanovit diagnózu. Mezi další klinická vyšetření patří kožní prick testy, které jsou velmi rychlou a poměrně spolehlivou metodou k průkazu IgE protilátek. Tyto testy jsou většinou metodou první volby, ale za určitých situací je nelze provést nebo spolehlivě vyhodnotit. Proto v diagnostice zprostředkované IgE přecitlivělosti využíváme i další vyšetřovací metody.

Z testů in vitro je nejčastěji využíváno stanovení koncentrací specifických IgE. Tato laboratorní diagnóza je vhodná pro vazbu na předchozí zkoušky, zejména na provedení kožního testu (SPT) nebo k vyšetření specifických protilátek IgE proti zdroji alergenů.¹⁴ Současná praxe ukazuje, že většina alergických pacientů je senzibilizovaná vůči mnoha alergenům a pravá příčina jejich alergických obtíží se běžnými postupy hledá jen složitě. Multiplexové systémy pomáhají zjistit příčiny alergií na pyly stromů a trav, na zvířecí alergeny, na houby, hmyzí jed, roztoče, chemikálie a potravinářské alergeny (vejce, mléko, ryby, zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy). Testy odhalí riziko závažných reakcí způsobených potravou a křížovými reakcemi jednotlivých alergenů. Citlivost záchytu specifických IgE ve vyšetřovaných vzorcích se pohybuje v nanogramech na mililitr séra.^15–18

V současné době rutinní imunologické laboratoře rozšiřují nabídku vyšetření pro diagnostiku alergií o novou multiplexovou metodu stanovení specifického IgE – ALEX (Allergy Explorer), společnost Micro Array Diagnostics (MADX), Rakousko. Tento kvantitativní in vitro diagnostický test umožňuje stanovit současně v rámci jednoho vyšetření specifické IgE protilátky proti zhruba 280 rekombinantním a nativním molekulovým komponentám alergenů (M) anebo jejich extraktům. Složení alergenů v panelu ALEX vychází ze 153 alergenových zdrojů. Obsahuje 117 extraktů a 178 molekulárních alergenů. Testovací kazetky jsou zpracovány za použití zařízení ImageXplorer a pomocí příslušného softwaru (Raptor MADx) je provedeno jejich vyhodnocení a vytvoření výsledkové zprávy. Hodnoty stanovení specifických IgE protilátek proti jednotlivým komponentám a extraktům jsou vyjádřeny v jednotkách kUA/l a jsou klasifikovány čtyři semikvantitativní třídy. Výsledky rovné nebo větší než 0,3 kUA/l jsou považovány za pozitivní.¹⁹

Multiplexové metody významně zlepšily kvalitu diagnostiky alergií, nicméně uplatnění single a multiplexních protokolů v diagnostickém algoritmu je stále otázkou diskusí.

Výhody multiplexových metod:

• široké spektrum vyšetřovaných alergenů,
• rychlost odezvy (vyšetření lze provádět po jednotlivých pacientech),
• součástí standardního postupu je inhibice (blokace) IgE protilátek proti zkříženě reagujícím karbohydrátovým determinantám (CCD). Tyto se vyskytují v různých typech alergenů rostlinného a živočišného původu a mohou být příčinou falešně pozitivních výsledků. IgE protilátky proti CCD však způsobují klinické projevy alergické reakce vzácně.

V písemnictví jsou k dispozici závěry porovnávacích studií systémů ALEX a ImmunoCAP ISAC potvrzující shodné výsledky obou testovaných systémů.¹⁸

Buzzulini a kol. testovali analytickou výhodu systému Alerarchie ExplorerALEX^® ve vybrané populaci (105 alergických pacientů a 15 negativních kontrol) porovnáním s referenční metodou ImmunoCAP^® a s kožním prick testem (SPT). Kvalitativní porovnání ukázalo shodu mezi systémem ALEX^® a SPT (korelace [k] = 0,64). Podstatná shoda mezi systémy ALEX^® a ImmunoCAP^® byla prokázána v případě detekce IgE pro extrakty (k = 0,64 pro inhalační a k = 0,51 pro potravinové alergeny), zatímco vyšší shody bylo dosaženo v případě detekce molekulárních složek (k = 0,92 pro inhalační alergeny a k = 0,72 pro potravinové alergeny).¹⁴

Porovnáním výsledků stanovení specifických IgE systémem ALEX a ImmunoCAP ISAC se zabýval také Heffler se svým kolektivem. V publikované studii testovali 43 pacientů s alergiemi. Výsledky obou testů byly porovnány a byla rovněž vyhodnocena konzistence molekulárních výsledků s přítomností IgE v příslušném extraktu. Byla získána dobrá korelace mezi systémy ImmunoCAP ISAC a ALEX. Výsledky systému ALEX pro zkoušky druhé úrovně (tj. specifický IgE pro kompletní extrahované alergeny) byly konzistentní s výsledky získanými pro příslušné komponenty. Navzdory rozdílům v metodice byly profily IgE zjištěné pro molekulární alergeny jak systémem ALEX, tak systémem ImmunoCAP ISAC velmi podobné. Rozdíly ve výsledcích byly spojeny hlavně s nižším dynamickým rozsahem systému ALEX a s použitím inhibitoru CCD v první inkubační fázi, která snižuje vazbu IgE na CCD, jak je znázorněno v extrahovaných alergenech a komponentách. Zejména polysenzibilizovaní pacienti a pacienti se syndromem pollenfood budou mít reálnou výhodu díky kombinaci druhé a třetí úrovně diagnostiky alergie ve stejném čipu.¹⁹

Závěrem lze konstatovat, že autoři jsou si vědomi subjektivního pojetí výběru popsaných novinek v oboru a připouštějí, že se na některé nedostalo. Rozsah textu je limitovaný a uvést vše není reálné. Snahou bylo poskytnout aktualizovaný vhled do dynamicky se rozvíjející problematiky chorob, jejichž výskyt narůstá a zákonitě bude muset být předmětem zájmu nejen alergologů, ale i lékařů z ostatních oborů medicíny.

LITERATURA

1. Čáp P, Rybníček O. Alergologie do kapsy. Praha: Mladá fronta, 2019.

2. Seberová E. Specifická alergenová imunoterapie dnes. Medicína po promoci 2018;1:11–22.

3. Bartůňková J, Panzner P. Klinická imunologie a alergologie pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Raabe, 2019.

4. EAACI (European Academy Allergy and Clinical Immunology) guidelines on allergen immunotherapy. Allergy 2018;4:744– 816. (www.eaaci.org).

5. Mosbech H, Deckelmann R, de Blay F, et al. Standardized quality (SQ) house dust mite sublingual immunotherapy tablet (ALK) reduces inhaled corticosteroid use while maintaining asthma control: a randomized, double‑blind,placebo‑controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2014;134:568–575.

6. Virchow JC, Backer V, Kuna P, et al. Efficacy of a House Dust Mite Sublingual Allergen Immunotherapy Tablet in Adults With Allergic Asthma A Randomized Clinical Trial. JAMA 2016;315:1715–1725.

7. Global Initiative for Asthma (GINA) website. http://ginasthma. org. Accessed ‚ 2017.

8. Čáp P. Sublinguální imunoterapie roztočovými tabletami u alergické rýmy a astmatu. Remedia 2017;27:78–84.

9. Fleischer DM, Greenhawt M, Sussman G, et al. Effect of Epicutaneous Immunotherapy vs Placebo on Reaction to Peanut Protein Ingestion Among Children With Peanut Allergy: The PEPITES Randomized Clinical Trial. JAMA 2019,321:946–955.

10. Santos A, James LK, Kwok M, et al. Peanut oral immunotherapy induces blocking antibodies but does not change the functional characteristics of peanut‑specific IgE. J Allergy Clin Immunol 2019 Oct 23. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jaci.2019.09.005.

11. Maurer M, Giménez‑Arnau AM, Sussman G, et al. Ligelizumab for Chronic Spontaneous Urticaria. N Engl J Med 2019;381:1321–1332.

12. Hirano I, Dellon ES, Hamilton JD, et al. Efficacy of Dupilumab in a Phase 2 Randomized Trial of Adults With Active Eosinophilic Esophagitis. Gastroenterology 2019. DOI: https://doi. org/10.1053/j.gastro.2019.09.042.

13. Bachert C, Han JK, Desrosiers M, et al. Efficacy and safety of dupilumab in patients with severe chronic rhinosinusitis with nasal polyps (LIBERTY NP SINUS‑24 and LIBERTY NP SINUS‑52): results from two multicentre, randomised, double‑blind, placebo‑controlled, parallel‑group phase 3 trials. Lancet 2019;394:1638–1650.

14. Buzzulini F, da Re M, Scala E, Martelli P, et al. Evaluation of a new multiplex assay for allergy diagnosis. Clinica Chimica Acta 2019;493:73–78.

15. Hiller R, Laffer S, Harwanegg C, et al. Microarrayed allergen molecules: diagnostic gatekeepers for allergy treatment. FASEB J 2002;16:414–416.

16. Ferrer M, Sanz ML, Sastre J, et al. Molecular diagnosis in Allergology: application of the microarray technique. J Investig Allergol Clin Immunol 2009;19(Suppl 1):19–24.

17. Ott H, Fölster‑Holst R, Mark HF, Baron JM. Allergen microarrays: a novel tool for high‑resolution IgE profiling in adults with atopic dermatitis. Eur J Dermatol 2010;20:1–8.

18. Sastre J. Molecular diagnosis in allergy. J. Clin Exp Allergy 2010;40:1442–1460.

19. Heffler E, Puggioni F, Peveri S, et al. Extended IgE profile based on an allergen macroarray: a novel tool for precision medicine in allergy diagnosis. World Allergy Organization Journal 2018;11:7.

Zdroj: MT