Novinky v diagnostice sexuálně přenosných nemocí a HIV
Přesná diagnostika sexuálně přenosných nemocí (STD) zůstává základním kamenem v péči o dospívající a mládež. Dnes je pro lékaře velmi obtížné se správně rozhodnout, který z mnoha přístupů a testů je pro dospívající nejvhodnější. Přestože se screening STD u dospívajících doporučuje, málokdo z lékařů jej skutečně provádí. Lékařky provádějí screening častěji než jejich mužské protějšky, stejně jako ho provádějí více gynekologové než ostatní lékaři první linie. Nicméně procento vyšetřených, které se liší u jednotlivých onemocnění a dosahuje maxima u chlamydií (54,3 % u netěhotných žen a 84,6 % u těhotných žen), zůstává daleko za čísly doporučenými pro screening. Kromě toho si mnoho lékařů uvědomuje, že jejich znalosti o možnostech testování STD jsou nedostatečné. Není bez zajímavosti, že z nedávno provedeného průzkumu vyplynulo, že z lékařů provádějících testy na gonoreu nebo chlamydie až 41 % nikdy nepoužilo test amplifikace nukleových kyselin (NAAT) radši než amplifikační DNA test z moči. Z těchto údajů vyplývá otázka, jak umíme začlenit nové technologie do klinické praxe? Naším cílem zde je popsat jak tradiční, tak i nejnovější metody diagnostiky celé řady sexuálně přenosných nemocí.Diagnostika bakteriální vaginózy
Tradiční diagnostické metody zahrnují mikroskopické vyšetření a kultivaci. Další možností jsou testy založené na identifikaci DNA/RNA. Tradiční metody. Bakteriální vaginóza vzniká při dysbalanci vaginální flóry, při které dochází k nárůstu koncentrace několika organismů, jako je Gardnerella vaginalis, Prevotella, Bacteroides, Mobiluncus, Peptostreptococcus a Mycoplasma hominis. Prevalence bakteriální vaginózy kolísá od 15 % na klinikách plánovaného rodičovství až po 64 % na dermatovenerologických klinikách. Nejméně polovina z těchto případů je asymptomatická. Protože bakteriální vaginóza představuje syndromologickou diagnózu a ne klinicky jasně vymezené onemocnění, může být její diagnostika obtížná. Amselova kritéria vyžadují přítomnost nejméně tří ze čtyř následujících příznaků: přítomnost klíčových buněk, homogenní výtok, který ulpívá na poševních stěnách, poševní pH vyšší než 4,5 a rybí zápach detekovatelný po přidání 10% peroxidu vodíku (whiff test – „test zápachu“). Thomasova modifikace Amselových kritérií vyžaduje přítomnost 20 a více procent klíčových buněk a dvě z ostatních tří kritérii. Poslední, Nugentova metoda používá vážené množství tří morfologických typů bakterií, které můžeme nalézt po zbarvení dle Grama. Většina z těchto diagnostických kritérií vykazuje dobrou senzitivitu (90 až 100 %) i specificitu (86 až 97 %). Izolace Gardnerella vaginalis v poševní kultuře je sice senzitivní, ale není specifická; k tomu nekoreluje s klinickou symptomatologií.
...
Komentář
Autor: As. MUDr. Jozef Záhumenský
Předcházení nemocí by mělo být zlatým standardem péče o dospívající dívky a mladé ženy. V této věkové skupině jsou z našeho hlediska důležité zejména tyto tři aspekty: prevence nežádoucích těhotenství, prevence vzniku karcinomu děložního čípku a prevence následků pohlavně přenosných nemocí (STD). Nežádoucí těhotenství v adolescentním věku nese s sebou kromě známých sociálních rizik i rizika medicínská (nedostatečná prenatální péče, riziko předčasného porodu). Naše snahy by se měly v těchto případech soustředit na primární prevenci, osvětu. Sekundární prevence, což je vlastně umělé ukončení těhotenství, je již pozdním, nepříliš žádoucím opatřením. Díky aktivitám Společnosti pro plánované těhotenství v České republice je ve školách zavedena slušně fungující sexuální výchova, což se odrazilo v trvalém a výrazném poklesu počtu umělých potratů. V roce 2004 bylo v České republice nahlášeno 28,16 interrupcí na 100 živě narozených dětí. Dominantou prevence karcinomu děložního čípku je sekundární prevence, tj. včasný záchyt dysplastických změn a jejich léčba. Vzhledem k relativně vysoké promořenosti HPV infekcí, k nemožnosti léčby této infekce a k výraznému podílu imunitních mechanismů je screeningové vyhledávání této infekce u adolescentních dívek neefektivní a zbytečné. Screeningovým vyšetřením zůstává v rámci sekundární prevence onkocytologické vyšetření. Onkocytologický program má v ČR dlouholetou tradici a je zřejmě nejlépe fungujícím screeningovým programem. Diagnostika HPV je vyšetřením indikovaným v případech, kdy jeho výsledek může ovlivnit management nálezu. Jsou to hlavně perzistující nejasné nebo LG-SIL nálezy. U jasných HG-SIL nálezů je testování na HPV vhodné na zjištění perzistence viru po operačním řešení. V České republice je zřejmě nejrozšířenější diagnostickou metodou amplifikační metoda PCR, s jejíž pomocí lze vyšetřit stěr z čípku, laváž, ale i bioptický materiál (cena jednoho vyšetření je cca 1 500 Kč).
...
Plnou verzi článku najdete v: Gynekologie po promoci 4/2005, strana 34
Zdroj: