Přeskočit na obsah

Novorozenecké infekce

Novorozenecké infekce stále významně ovlivňují novorozeneckou úmrtnost a jejich následky se podílejí i na dlouhodobé morbiditě dětského věku. Novorozenecké období má z hlediska spektra infekcí, jejich průběhu i případných dlouhodobých následků ve srovnání s dalšími etapami dětského věku svá specifika, která je nutno zohlednit v diagnosticko-terapeutickém procesu. Tento článek podává velmi stručný průřez základní problematikou infekcí časného novorozeneckého období. Závažnost problematiky novorozeneckých infekcí dokumentuje dlouhodobá analýza novorozenecké úmrtnosti (bez vrozených vývojových vad). V letech 1997–2004 byly v České republice infekce druhou nejčastější příčinou úmrtí novorozenců s porodní hmotností > 2 000 g (26 %) a nejčastější příčinou smrti u novorozenců s porodní hmotností 1 000–2 000 g (51 %). Přestože se v uvedeném období významně snížila novorozenecká úmrtnost, podíl úmrtí z důvodů infekčních komplikací zůstal nezměněn. S rozvojem celé neonatální a prenatální péče došlo k redukci časných (adnátních) infekcí, ale problematika neonatálních infekcí se přesunula na oddělení jednotek intenzivní a resuscitační péče pro novorozence, kde se uplatňují zejména nosokomiální infekce u skupin novorozenců s nízkou porodní hmotností a novorozenců s velmi nízkou porodností hmotností. Rozdělení novorozeneckých infekcí
Novorozenecké infekce jsou rozdělovány dle doby jejich vzniku na časné (do šestého dne života) a pozdní (po šestém dni), i když v poslední době začíná ve světě převažovat spíše rozdělení na adnátní (vzniklé do 48–72 hodin života), nosokomiální (získané v nemocničním prostředí) a komunitní (získané po propuštění). Publikované údaje o incidenci všech typů neonatálních infekcí se pohybují mezi 2–7 % a udávaná incidence sepsí je 2–5 ‰, v závislosti na geografických faktorech a metodice sledování. Výskyt infekcí je zřetelně vyšší u nedonošených novorozenců a roste úměrně stupni nedonošenosti (20–70 % u novorozenců s velmi nízkou porodní hmotnosti < 1 500 g). Výskyt časných (adnátních) infekcí v posledních letech významně klesá díky zlepšení prenatální a neonatální péče, ale rychlý, mnohdy perakutní průběh těchto infekcí s relativně vysokou mortalitou stále zůstává významným problémem neonatální péče. Nosokomiální infekce se vyskytují zejména v prostředí jednotek intenzivní a resuscitační péče pro novorozence, na kterých se v posledních letech celosvětově jako původci infekcí uplatňují bakteriální kmeny s narůstající rezistencí k antibiotikům. Literární údaje o incidenci tohoto typu infekcí se velmi liší nejen mezi jednotlivými státy, ale i mezi pracovišti v jednom regionu. V České republice je velmi dobře vypracován systém mikrobiologického sledování úrovně bakteriální rezistence, ale chybí jednotný systém sledování výskytu novorozeneckých infekcí. Časné (adnátní) infekce
První příznaky adnátní infekce se objevují v naprosté většině případů během prvních 48 hodin po porodu. Klinické příznaky bývají nespecifické. Nejčastějšími projevy infekce jsou poruchy dýchání (tachypnoe, dyspnoe, hypoventilace, apnoické pauzy), poruchy periferního prokrvení, tachykardie, termolabilita, změny celkového chování dítěte (apatie, hypotonie, nebo naopak zvýšená dráždivost).
...

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2006, strana 89

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené