Nový pohled na vznik a progresi nádorového bujení
„Starý“ jednoduchý model sice mnohé nevysvětloval, ale byl obecně přijat a do značné míry formoval jak terapeutické, tak diagnosticko-preventivní postupy v onkologii po mnoho desetiletí. Poněkud odlišný a sofistikovanější model přinášejí až současné poznatky generované „omikami“, tedy genomikou, transkriptomikou, proteomikou, kinomikou, epigenomikou a dalšími. Obecně jde o detekční a analytické metody a přístupy vedené na molekulární úrovni a charakterizující nádorové buňky i nádorové populace na základě jejich rozdílů v genomu, transkriptomu a proteomu. V letošním roce představuje nastupující nový model kancerogeneze patrně nejvýznamnější novinku, která byla prezentována na kongresu ASCO v Orlandu i na německém národním kongresu AEK/AIO ve Würzburgu. Nesporně jde teprve o počátek syntézy a interpretace souboru nových molekulárních poznatků o kancerogenezi, který může v dalších letech ovlivnit a změnit diagnosticko-léčebné postupy i strategii onkoprevence.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2005, strana 9
Zdroj: