Nový typ kochleárního implantátu
Každý měsíc, kdy dítě nemůže vnímat zvukové podněty, se na jeho vývoji negativně podepisuje. Tam, kde mozek nemá možnost zpracovávat příslušné vjemy, oblast mozkové tkáně specializovanou na zpracování sluchových podnětů postupně zabírá jiná funkce. Tento proces časem postupuje, mezi čtvrtým a šestým rokem věku se primární sluchové centrum začíná uzavírat a zjednodušeně lze říci, že ztrácí výkonnost pro rozumění řeči.
Pokud se však na sluchovou vadu přijde včas, je velká šance, že díky moderním technologiím bude její dopad na vývoj dítěte minimální. Jestliže je příčina poruchy ve vnitřním uchu, lze ji zpravidla dobře korigovat pomocí sluchadla (u dětí jsou předepisována obvykle dvě). Když jsou vady sluchu tak velké, že ani sluchadla neumožňují rozvoj řeči, je možné situaci řešit pomocí kochleárního implantátu. Jde o zařízení, jehož vnitřní část tvoří přijímač -stimulátor, který je umístěn do jamky skalní kosti, a svazek 22 (někdy 24) jemných elektrod zavedený do hlemýždě vnitřního ucha. Vnější část pak obsahuje řečový procesor a mikrofon s vysílací cívkou, jež jsou umístěny za boltcem a slouží k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače.
V České republice je tento přístroj dětem implantován na jediném pracovišti, a to na ORL klinice 2. LF UK a FN Motol. Od roku 1992 zde implantát získalo na 350 dětí.
Po výkonu musí následovat systematická dlouhodobá rehabilitace, vjem zprostředkovaný implantátem neodpovídá normálnímu sluchovému vjemu a dítě se jej teprve učí analyzovat.
Tato terapie je velmi nákladná, její pozitivní vliv na kvalitu života je však zásadní. Šedesát procent takto léčených dětí se vzdělává v běžných školách. U některých jedinců vede implantace k téměř dokonalé kompenzaci sluchové vady - hovoří zcela zřetelně a bez agramatismů, mohou konverzovat na ulici, telefonují, užijí si koncert.
I tady však jde o čas. Dítě, které se narodilo neslyšící nebo prakticky neslyšící a jehož rodiče si přejí, aby bylo rehabilitováno mluvenou řečí, má s implantátem nejlepší a nejrychlejší výsledky, pokud k implantaci dojde mezi prvním a druhým rokem života. bez systematického plošného vyhledávání dětí s poruchou sluchu, tedy screeningu, je však obtížné se do tohoto časového okna vejít.
Screening probíhá v celé řadě zemí, Česká republika však mezi nimi není. Není zde přitom třeba budovat rozsáhlou síť diagnostických kapacit. Již v prvních dnech života lze provést vyšetření otoakustických emisí. Je relativně levné a může je provádět i zaškolená sestra. Teprve když je tento první test opakovaně pozitivní, je nutné využít náročnější technologie, především vyšetření bERA (brainstem Evoked Responses Audiometry), tedy měření odpovědí podkorových center na akustické podráždění.
Rezervy v léčbě dospělých
Novým světovým trendem je oboustranná implantace, k níž se však v České republice z ekonomických důvodů zatím nepřistupuje. Velké rezervy jsou i v dostupnosti této léčby pro dospělé pacienty. Také pro ně je v Česku jediné centrum, a to na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Zde zatím dostalo kochleární implantát 140 pacientů, u dalších šesti byl použit implantát do mozkového kmene.
U dospělých by se nyní mohl ve větší míře uplatnit nový typ přístroje, Nucleus Hybrid, jejž lze poněkud zjednodušeně označit za kombinaci digitálního sluchadla a kochleárního implantátu. Je určen především nemocným, kteří mají mírné až střední sluchové ztráty na hlubokých frekvencích a závažnou až velmi závažnou poruchu sluchu na frekvencích vysokých. U těchto pacientů je typickým výsledkem vyšetření v audiologické laboratoři tzv. padající audiogram.
Kompenzace sluchu u pacientů s tímto specifickým typem sluchové ztráty je velmi obtížná. Pro zachovaný sluch na hlubokých frekvencích nebyli dosud vhodnými kandidáty na kochleární implantaci a zároveň přílišné ztráty na vysokých frekvencích nedokázalo účinně kompenzovat sluchadlo. Nový přístroj prostřednictvím elektrické stimulace implantátem poskytuje sluchové vjemy na vysokých frekvencích, zatímco hluboké frekvence, kde je sluch částečně zachován, jsou zesilovány jeho akustickou složkou -zvukovodovým sluchadlem, které je spojeno se zvukovým procesorem. "Máme již vytypované pacienty, kteří by pro toto zařízení byli vhodní. Předpokládáme, že by přístroj mohl být k dispozici na podzim, čekáme na vyjádření odborné společnosti a jeho zařazení do sazebníku výkonů," říká MUDr. Jiří Skřivan, CSc., z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol.
Zdroj: MT