Nový výzkum: Noční hluk z dopravy zatěžuje srdce a cévy

Nová studie publikovaná v časopise Cardiovascular Research ukazuje, že jediná noc hluku z dopravy na úrovních typických pro obyvatele města zatěžuje srdce a cévy. Zjištění mohou pomoci vysvětlit, proč lidé vystavení dlouhodobému hluku z dopravy mají vyšší výskyt vysokého krevního tlaku a srdečních onemocnění.

Randomizovaná, dvojitě zaslepená studie zjistila, že nízkoúrovňový noční hluk z dopravy zhoršuje funkci cév, zvyšuje srdeční frekvenci a narušuje spánek. Studie také odhalila změny krevních bílkovin spojené se zánětem a stresem u účastníků vystavených nočnímu hluku.

„I jediná noc vystavení hluku ze silniční dopravy zatížila kardiovaskulární systém. Nečekali jsme, že u lidí vystavených hladinám hluku typickým pro bydlení v blízkosti silnice nalezneme tak konzistentní biologické změny,“ zdůraznil hlavní autor studie Dr. Omar Hahad z Univerzitního lékařského centra Univerzity Johanna Gutenberga v Německu. Zjištění podporují výzvy Evropské kardiologické společnosti (ESC) a Světové zdravotnické organizace k přísnější regulaci hluku. Zdůrazňují potřebu urbanistického plánování, které chrání spánek a kardiovaskulární (KV) zdraví v prostředí se stále větším množstvím hluku.

Studie se účastnilo 74 zdravých dospělých účastníků po dobu tří nocí. Každou noc byli vystaveni jedné ze tří hlukových podmínek: žádný hluk (kontrolní skupina), 30 epizod hluku z dopravy nebo 60 epizod hluku z dopravy. Studie byla dvojitě zaslepená, což znamená, že ani účastníci, ani výzkumníci, kteří prováděli jejich zdravotní měření, nevěděli, jakému hluku byli každou noc vystaveni. Účastníci se museli během studie zdržet alkoholu, kofeinu, nikotinu, rekreačních látek a namáhavé fyzické aktivity. Zvukové nahrávky si přes noc přehrávali ve své ložnici, přičemž dodržování pravidel bylo monitorováno nepřetržitým záznamem hladiny zvuku. Dopravní hluk byl záznamem z reálného provozu a každý hluk z dopravy dosáhl maximálních hodnot přibližně 60 decibelů.

Následující ráno účastníci podstoupili řadu zdravotních vyšetření, včetně flow-mediated dilatace, což je standardní test funkce cév. Nižší procento rozšíření cév v tomto testu ukazuje na zhoršenou funkci cév a je spojeno se zvýšeným rizikem KV onemocnění. Míra flow-mediated dilatace činila u kontrolní skupiny 9,35 procenta, zatímco u účastníků vystavených 30 nočním epizodám dopravního hluku byla 8,19 procenta a při 60 nočních hlukových událostech 7,73 procenta. Analýza vzorků krve od účastníků vystavených hluku ukázala změny v signalizaci interleukinů a chemotaxi u účastníků, kteří také zažili nejhorší účinky na cévy. Tyto změny se podílejí na zánětlivých a stresových reakcích.

„Jedná se o podobné klíčové biologické dráhy, u nichž bylo ve studiích na myších modelech zjištěno, že jsou ovlivněny hlukem, což znamená, že nyní můžeme vysvětlit molekulární patomechanismy vyvolané hlukem u lidí na základě preklinických mechanistických poznatků,“ vysvětlil profesor Andreas Daiber, vedoucí výzkumné skupiny Molekulární kardiologie v Univerzitním lékařském centru Univerzity Johanna Gutenberga a koordinátor konsorcia EU pro výzkum životního prostředí MARKOPOLO.

Expozice hluku také zvýšila průměrnou srdeční frekvenci účastníků o 1,23 tepu za minutu. Subjektivně hodnocená kvalita spánku a pocit odpočinku byly po expozici hluku ve všech sledovaných dimenzích významně sníženy. „I když spíme, naše tělo stále poslouchá. Opakovaná aktivace stresových reakcí noc co noc může pomoci vysvětlit, proč lidé vystavení dlouhodobému hluku z dopravy mají vyšší míru vysokého krevního tlaku a srdečních onemocnění. Ochrana našeho spánku prostřednictvím řešení hlukového znečištění by měla být součástí toho, jak přemýšlíme o prevenci kardiovaskulárních onemocnění ve městech a obcích po celém světě,“ upozorňuje Dr. Hahad.

„Snížení expozice hluku v ložnici, pokud je to možné, je rozumným opatřením – například přemístěním ložnice dále od silnice nebo pořízením vysoce izolačních oken. Špunty do uší mohou také snížit hlukovou zátěž, i když zatím nemáme dostatek přesvědčivých důkazů, že chrání před kardiovaskulárními riziky. Ochranný účinek by měly také změny životního stylu, jako je zdravější strava a pravidelná fyzická aktivita,“ vysvětlil Dr. Hahad důsledky studie pro jednotlivce i tvůrce politik. Největší pozitivní dopad by však podle něho měla strukturální a společenská opatření, jako je snížení noční dopravy, tišší povrchy silnic, lepší urbanistické plánování a dobrá izolace budov.

Jak poznamenal prof. Thomas Münzel, hlavní autor a předseda pracovní skupiny Evropské kardiologické společnosti pro životní prostředí a udržitelnost, dopravní hluk by měl být v budoucích klinických doporučeních pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění formálně uznán jako nezávislý, netradiční kardiovaskulární rizikový faktor, a to vzhledem k konzistentním epidemiologickým a mechanistickým důkazům spojujícím chronickou expozici s hypertenzí, ischemickou chorobou srdeční, cévní mozkovou příhodou a kardiometabolickou dysfunkcí při hladinách nižších, než jsou současné regulační limity.

„Tato studie poskytuje experimentální důkazy u lidí o tom, že akutní noční expozice hluku ze silniční dopravy zhoršuje endoteliální funkci, zvyšuje srdeční frekvenci a narušuje subjektivní kvalitu spánku u mladých a jinak zdravých dospělých osob. Tyto účinky byly pozorovány již po jediné noci vystavení hluku ze silniční dopravy, a to při hladinách a vzorcích hluku odpovídajících typickému městskému prostředí. Zjištěné cévní a autonomní změny jsou v souladu s mechanismy podílejícími se na časném rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem k tomu, že endoteliální dysfunkce je uznávaným předstupněm aterosklerózy a prediktorem budoucích kardiovaskulárních příhod, mají tato zjištění přímý klinický význam. To zdůrazňuje potřebu přesně cílených preventivních strategií zaměřených na environmentální determinanty kardiovaskulárního zdraví,“ shrnují autoři této práce. Nicméně připomínají, že se jednalo o krátkodobou studii u mladých a zdravých dospělých a je zapotřebí dalšího výzkumu k pochopení toho, jak tyto výsledky souvisejí s dlouhodobým rizikem KV onemocnění. V budoucnu by chtěli potvrdit změny krevních proteinů v rozsáhlejší studii.

Podle nedávných odhadů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) je přibližně 150 milionů lidí, což je více než 30 procent populace v Evropském hospodářském prostoru, který zahrnuje všechny členské státy EU a také Island, Lichtenštejnsko a Norsko, vystaveno dlouhodobým nezdravým hladinám hluku z dopravy (hladiny hluku ve dne-večer-noci nad 55 decibelů neboli Lden) v porovnání s doporučenými hodnotami Světové zdravotnické organizace, přičemž silniční doprava představuje hlavní zdroj a týká se většiny exponovaných osob.