Nutriční screening a následná nutriční intervence

Malnutrice

Malnutrice je stav zhoršené výživy, který v širším slova smyslu zahrnuje jakoukoli odchylku od stavu dobré výživy, to znamená nejen důsledky nedostatečného příjmu energie nebo bílkovin vzhledem k potřebám organismu, ale i důsledky nedostatečného příjmu vitaminů (hypovitaminózy) a stopových prvků. Podle této definice by do této klinické jednotky mohly spadat i stavy opačné, to znamená stavy způsobené nadbytečným příjmem energie a ostatních živin oproti potřebám, ale u těchto poruch (obezita apod.) se výraz malnutrice neužívá. O malnutrici v užším slova smyslu (vlastní malnutrici) hovoříme v případě, že příjem energie nebo bílkovin je ve srovnání s potřebami (resp. výdejem) nižší. Deskriptivně se malnutrice rozdělovala na energetickou, proteinovou a proteinoenergetickou, v současné době se rozděluje podle adaptace na snížený příjem energie či živin – na hypometabolický a hypermetabolický typ, případně podle přítomnosti či absence choroby na chronickou adaptaci na hlad a malnutrici spojenou s onemocněním (DRM – disease related malnutrition).

Malnutrice je spojena s vyšším rizikem komplikací v průběhu léčení chorob, zvýšenou frekvencí a horším hojením infekcí, vyšší frekvencí komplikací chirurgických výkonů i jiných terapeutických intervencí, s čímž souvisí i vyšší frekvence reoperací a zhoršené hojení ran. Přítomnost malnutrice je dále spojena s prodlouženou dobou hospitalizace, prodlouženou dobou léčení na jednotce intenzivní péče a dokonce se zvýšenou mortalitou. Je však málokdy (kromě stavů nádorové kachexie) uváděna jako komplikace do protokolu o ohledání mrtvého či do zprávy o příčině úmrtí.

Malnutrice je běžným jevem u vážně nemocných, a to jak v ambulantní péči, tak v ústavech sociální péče (domovech a penzionech seniorů, ošetřovatelských domech, ústavy sociální péče pro děti apod.), tak především v péči nemocniční.

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2008, strana 61

Zdroj: