O alergiích se jednalo v Barceloně
Jak při zahájení kongresu uvedl prezident EAACI prof. Roy Gerth van Wijk, je v současnosti postiženo některým z alergických onemocnění na 100 milionů Evropanů, přičemž kolem 25 procent z nich jsou děti, a incidence a prevalence dále rostou. Za klíčové faktory přispívající k tomuto vývoji se považují změny životního stylu obyvatel rozvinutých zemí, v čele s rostoucí urbanizací, poklesem fyzické aktivity a zvyšující se expozicí stále potentnějším alergenům. Jak zdůraznil prof. Joaquim Mullol, ideální prevencí by samozřejmě bylo snižovat výskyt alergenů nebo zabránit kontaktu s nimi, to je však vzhledem k jejich rostoucímu počtu i potenci a také vzhledem k narůstající zkřížené vícečetné senzibilizaci velmi obtížné. Proto i navzdory všem dosavadním pokrokům v diagnostice a léčbě alergií potřeba stále nových terapeutických možností neslábne.
V průběhu kongresu proto byla velká pozornost věnována výsledkům některých nových studií s novými i staršími molekulami v nejrůznějších indikacích. Tak např. jedna ze studií hodnotila dlouhodobou bezpečnost a účinnost léčby urtikarie levocetirizinem. Oproti dřívějším nejvýše čtyř- až šestitýdenním studiím šlo v tomto případě o podávání v délce dvanácti týdnů pro léčbu mírné až středně těžké persistující idiopatické kopřivky. Do této nezaslepené studie bylo zařazeno 132 pacientů ve věku 12 až 65 let, jimž byl podáván levocetirizin v dávce 5 mg denně. Výsledky ukázaly v aktivně léčené skupině statisticky významný ústup závažných symptomů (velkých kožních lézí, těžkého pruritu) – 29,4 % versus 1,5 % – i symptomů středně závažných – 54 % versus 15,1 procenta. Více než polovina (53,3 %) nemocných bylo po dvanáctitýdenní léčbě levocetirizinem zcela bez příznaků. Ke zlepšení přitom docházelo velmi rychle, takže již po jednom týdnu trpělo těžkými příznaky jen 5,4 % a středně těžkými pouze 18,2 % pacientů. Léčbu pro nežádoucí účinky nepřerušil žádný z účastníků studie.
Jedna ze sekcí kongresu byla věnována rovněž problematice anafylaktických reakcí; bylo v ní mj. zdůrazněno, že vedle monofázických anafylaxí přibývá též reakcí bifázických (symptomy potlačené léčbou se mohou projevit opětovně, za 30 minut až 72 hodin) – dnes se jejich výskyt odhaduje již na 20 procent. Myslet na tuto možnost je extrémně důležité, neboť nemocní s anafylaxí jsou zatím ponecháváni v nemocnici nejvýše po dobu několika hodin. V první linii profylaxe je klíčové podání adrenalinu, to se však dostává nejvýše třetině postižených. Někteří autoři proto doporučují vybavit rizikové pacienty intramuskulárními autoinjektory, aby si tak mohli potřebnou dávku (dávky) aplikovat sami.
Nová studie autorů z University of Southampton (Velká Británie), zabývající se dětmi s atopiemi (Isle of Wight Birth Cohort Study), znovu prokázala význam odebrání rodinné anamnézy pro vyhodnocení budoucího rizika alergického onemocnění u dětí. Jejich výsledky byly založeny na sledování kohorty dětí narozených na ostrově Wight v roce 1989, a to v jednom roce, dvou, čtyřech a deseti letech. Autoři zjistili, že výše rizika se významně liší v závislosti na tom, jaká kritéria jsou zvolena pro definování pozitivní rodinné anamnézy (pouze matka, oba rodiče, celá rodina).
Zdroj: