O astmatu bez kávové přestávky
Pneumologové a alergologové se mohli 7. dubna zúčastnit odborného semináře, aniž by museli opustit svoji ordinaci. Umožnil jim to on‑line webinář na téma Lze s astmatem sportovat?, který zorganizovala společnost GSK. Lékaři, kteří našli ve své e‑mailové schránce pozvánku a vyplnili registrační formulář, dostali v den konání webináře další zprávu s aktivním odkazem. Kliknutím na něj virtuálně vstoupili přímo do sídla Prague International Marathonu (PIM). Právě PIM, známý pořadatel maratonů a půlmaratonů, se stal partnerem výzvy Vyběhněte s astmatem. Na otázku, zda to vůbec jde, odpovídala dětská pneumoložka MUDr. Zuzana Vančíková, CSc., český reprezentant v běhu na lyžích Lukáš Bauer a reprezentant‑maratonec a profesionální trenér PIM Jan Kreisinger.
Po zkušenosti s podobnými internetovými akcemi jsem na zaslaný odkaz klikala poněkud rozechvělou rukou. Vše totiž záleží na technice a ta je, jak dobře víme, nevyzpytatelná. Neuvidím jen černo v monitoru a není zasednutí společně s ostatními v improvizovaném studiu větší jistotou? Ukázalo se však, že „pohodlí domova“ má také něco do sebe, a věřím tomu, že nejen pro novináře.
Stránka, na níž webinář běžel, zobrazovala veškeré dění ve studiu. Při přednášce se rozdělila tak, abychom viděli přednášejícího i prezentovaná fakta. Všechno krásně čitelné a 30 centimetrů před očima. Bylo tedy možné sledovat mluvčí a současně vyrábět screenshoty, ať již pro získání obrázků, nebo podkladů pro psaní textu. Díky interaktivnímu formuláři jsme my, virtuální hosté, nebyli ochuzeni ani o možnost posílat dotazy a hlasovat, když jsme byli vyzváni. Diktafon u reproduktoru všechno nahrával, a tak člověk nemusel hledat místo v sále, kde jsou mikrofony nejlépe slyšet, případně se drát do předních řad, pokud se přednášející rozhodne, že je mikrofon zbytečný. Promítání videí v přímém přenosu a skype spojení s Lukášem Bauerem už byly jen třešničkou na internetovém dortu.
Pokud se účastník webináře smíří s faktem, že přijde o občerstvení po akci, poskytuje webinář dokonalý zážitek. Když si ale dopředu připraví zákusek, chlebíčky, banán a kávu z vlastních zdrojů, může si užívat plnohodnotně a bez rizika, že raut zmizí dříve, než se k němu probojuje. Oželet jsme bohužel museli následné běhání ve Stromovce pod dohledem zkušeného trenéra. Ale co nám bránilo zaklapnout po webináři notebook a vyběhnout si kolem kanceláře nebo ordinace? Kdo pozorně poslouchal rady trenéra, ten jistě běhal správně.
Je lepší být zdatný a úspěšný astmatik
A jaká je odpověď na otázku položenou v názvu webináře? Jednoznačně vyznělo, že s astmatem sportovat lze a sport je astmatikům doporučen. Někteří sportovci trpí po extrémních výkonech pozátěžovým astmatem, tedy bronchokonstrikcí s příznaky astmatu. Pozátěžovou bronchokonstrikcí bez dalších příznaků astmatu po definované zátěži reaguje podle studií osm až deset procent zdravých jedinců a může to být další předstupeň k rozvoji astmatu. U neléčených astmatiků je fyzická zátěž jedním z nejintenzivnějších podnětů k bronchokonstrikci.
Na patogenezi pozátěžového astmatu, zejména u vytrvalostních sportů, se podílí řada vlivů. Uvažuje se o kombinaci psychiky s vlivy neurologickými, endokrinními a imunologickými. Další příčinou je vysušení sliznice způsobené hyperventilací, vazodilatace cév v průduškách, zvýšený tonus parasympatiku a prostředí, ve kterém se sportovci pohybují. Zimní sportovci hyperventilují studený suchý vzduch, plavci chloraminy, bruslaři zplodiny ze strojů upravujících led, v halách je prach a venku navíc ještě pyly a exhalace z dopravy. Nejvíce astmatiků najdeme mezi lyžaři běžkaři a triatlonisty.
Pro zajímavost uvedla MUDr. Vančíková, jaký je vliv astmatu na zisk olympijské medaile. Podle statistik porovnávajících cenné kovy získané na posledních letních i zimních olympiádách zdravými sportovci a těmi, kteří byli vedeni na seznamu astmatiků, mají dobře léčení astmatici dvakrát větší šanci na medaili než jejich zdraví soupeři. Pokud sportovec podává maximální výkon v pětiminutových až osmiminutových intervalech, je riziko pozátěžového astmatu nízké. Všechny kolektivní sporty, kde zátěž trvá kontinuálně přibližně osm minut či více, mají riziko středně vysoké. Nejvíce astmogenní jsou vytrvalostní sporty s dlouhodobou zátěží a hyperventilací chladného vzduchu.
Sportovec trpící astmatem by měl dodržovat preventivní opatření, především zvolit vhodný sport, a pokud to lze, vyhýbat se smogu a pylům. Před větším výkonem je vhodné se připravit až dvacetiminutovým zahřátím na úrovni střední zátěže. Po ní nastává refrakterní perioda, která umožňuje uběhnout půlmaraton až celý maraton, což většině sportovců stačí k podání jejich sportovního výkonu. Při sportování ve studeném vzduchu jsou doporučovány masky k ohřátí vzduchu, ve vrcholovém sportu spíš nereálné.
Pravidelné sportování na středním stupni zátěže má preventivní protizánětlivý účinek, zvyšuje fyzickou zdatnost a aerobní kapacitu. Nezlepšuje funkci plic, ale celkový fyzický stav astmatika. V léčbě jsou první volbou krátkodobě působící betamimetika nebo kromony podané před plánovanou zátěží. Pokud je jejich užití nutné častěji než dvakrát za měsíc, doporučuje se nasadit protizánětlivou léčbu (kortikoidy, antileukotrieny, kromony, případně jejich kombinace). Důležité je léčit komorbidity, především alergickou rýmu, a u závodních sportovců vždy myslet na dodržení antidopingových pravidel.
Světová antidopingová agentura (WADA) vydává každý rok seznam zakázaných léků. Pokud je závodník potřebuje, musí si sjednat terapeutickou výjimku. Antiastmatika se musela donedávna deklarovat, od roku 2012 WADA sportovcům povolila používání inhalačního salbutamolu, formoterolu a salmeterolu bez povinnosti hlášení. U prvních dvou je omezena maximální denní dávka, salmeterol se podává v souladu s SPC. Je rovněž povoleno podávání inhalačních a topických kortikoidů, jejich celkové podání je povoleno pouze v období mimo závod.
Z on‑line hlasování a ankety mezi lékaři ve studiu vyplynulo, že podle nich astmatici sportují stejně jako neastmatici. „Jsem ráda, že jste tak pozitivní,“ řekla v závěru MUDr. Vančíková. „Je určitě dobře stimulovat astmatiky ke sportu, protože rekreační aerobní sport astmatikům prospívá. Nemusejí přímo běhat, mohou pravidelně chodit, i to se počítá, na začátek je to výborná aktivita. Pozátěžové potíže astmatika jsou známkou toho, že buď není dostatečně léčen, nebo dobře trénován. Spekuluje se o tom, proč astmatici dosahují lepších výkonů. Jednou z verzí je, že někteří jedinci trénují tak intenzivně, že si astma přivodí, ale jak jsme viděli, tito sportovci mají k medailím blíže. Můžeme‑li si tedy vybrat, zda být zdatní, krásní, úspěšní, bohatí a možná trochu astmatici, anebo nevýkonní, tlustí, chudí, zakomplexovaní a také astmatici, je odpověď jednoznačná,“ rozloučila se s posluchači MUDr. Vančíková.
Zdroj: