O bezpečí na jedno kliknutí myši

Prošli jsme Portálem kvality MZ ČR za vás a nalezli zde mj. řadu zajímavých statistických údajů. Zahraniční studie, které probíhají od konce osmdesátých let minulého století, ukazují, že u přibližně 10 % hospitalizací dochází k poškození pacientů. Studie Institute of Medicine v USA odhaduje, že ročně ve Spojených státech umírá 44 až 98 tisíc hospitalizovaných pouze v důsledku pochybení zdravotníků, což je více úmrtí než v důsledku dopravních nehod, AIDS či karcinomu prsu.

Podobné výsledky přinesly studie provedené v rámci EU - britské ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že ročně dochází v zemi k přibližně 850 tisícům nežádoucích událostí vedoucích k poškození pacientů, a k podobným výsledkům došly i studie provedené ve Španělsku, Francii a Dánsku.

Občané EU hodnotí bezpečí zdravotní péče velmi zodpovědně a podle studie Eurobarometer z ledna 2006 pokládá 78 % z nich chyby při poskytování zdravotní péče ve vlastní zemi za závažný problém.

V ČR dosud žádná souhrnná studie výskytu nežádoucích událostí neproběhla, při znalostí prostředí tuzemských zdravotnických zařízení je však nutno počítat s rizikovými faktory, jako jsou zastaralá infrastruktura, nesjednocené technologické vybavení, nesystémové řízení rizikových procesů, nesystémové šetření nežádoucích událostí, převažující důraz na produktivitu a nákladovou efektivitu zdravotnických zařízení, a také nedostatečné řízení lidských zdrojů, tedy absence systematické kontroly odborných kompetencí zaměstnanců.

Za těchto podmínek lze předpokládat, že výskyt nežádoucích událostí bude v ČR stejný, nebo spíše o něco vyšší, než je uváděných 10 procent.

Lucemburská deklarace znamenala zlom

V dubnu 2005 byla schválena na summitu členských států EU tzv. Lucemburská deklarace k bezpečí pacientů (Luxembourg Declaration on Patient Safety), již lze na Portálu kvality MZ ČR rovněž najít, a to v plném znění. Její součástí jsou následující doporučení pro členské státy EU:

* Umožnit pacientům úplný a volný přístup k informacím, které o nich byly shromážděny v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Přitom zajistit správnost těchto informací i jejich srozumitelnost pro pacienty. Prosazovat princip, že informovaný pacient je lépe vybaven pro péči o své zdraví.

* Zvážit výhody zavedení národního dobrovolného systému hlášení nežádoucích událostí a nedokonaných pochybení.

* Postupně zavádět procesy v oblasti řízení rizik ve zdravotnictví - například vytvářením algoritmů a indikátorů kvality v rámci systému externího hodnocení kvality ve zdravotnictví.

* Optimalizovat využití nových technologií například zaváděním elektronické formy zdravotnické dokumentace. Taková dokumentace by měla obsahovat základní informace o zdravotním stavu pacientů a programy usnadňující rozhodovací proces (např. s cílem minimalizovat chyby při podání léků).

* Zřídit národní fóra zabývající se problematikou bezpečí pacientů.

* Sledovat bezpečí pracovních podmínek ve zdravotnictví a zajistit, aby postupy při náboru nových zaměstnanců byly v souladu s principy bezpečí pacientů.

* Prosazovat intenzivní školení uživatelů technologií ve zdravotnictví s cílem zajistit jejich bezpečné používání.

* Zahrnout informace o bezpečí pacientů do standardního vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. * Zajistit, aby národní legislativa chránila soukromí pacientů i důvěrnost zdravotnické dokumentace a aby současně zajistila účelnou dostupnost informací o pacientech pro zdravotnické pracovníky.

* Vytvářet prostředí, kde jsou chyby využity k poučení, nikoli ke svalování viny, vytváření ovzduší hanby a k trestání "pachatelů".

* Spolupracovat s pacienty a jejich blízkými s cílem informovat je o existenci nežádoucích událostí při poskytování zdravotní péče včetně tzv. nedokonaných pochybení.

Přispělo i české předsednictví Radě EU

Na zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) bylo 9. června loňského roku – tedy v průběhu českého předsednictví Radě EU – v L ucemburku všemi ministry zdravotnictví EU přijato Doporučení Rady EU o bezpečnosti pacientů.

Jeho přípravu iniciovala rok předtím Evropská komise (EK) na základě zjištění, že nárůst výskytu nežádoucích událostí souvisejících s poskytováním zdravotní péče je v celé Evropě alarmující a nutí všechny zamyslet se nad kroky k zajištění maximální bezpečnosti pacientů a nutnosti kontinuálního zvyšování jejich bezpečí.

Doporučení o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí, jehož znění najdete jako dokument Rady EU č. 10120/09 rovněž na Portálu kvality Ministerstva zdravotnictví ČR, vyzývá členské státy, aby zavedly nebo zlepšily své národní strategie zvyšování bezpečnosti pacientů prostřednictvím prevence a kontroly všech potenciálně nežádoucích událostí ve všech zdravotnických zařízeních, zejména:

`` zlepšováním systému hlášení a výuky;

`` podporou vzdělávání a školení zdravotnických pracovníků;

`` poskytováním relevantních informací pacientům a jejich zapojením do rozvoje bezpečnostních opatření;

`` podporou šíření příkladů dobré praxe a ve spolupráci s EK rozvojem společných definic a indikátorů bezpečnosti pacientů a infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče na všech úrovních.

Tento dokument také vyzývá EK k vypracování hodnotící zprávy o implementaci tohoto doporučení, která by posoudila jeho dopad a případně zvážila potřebu dalších akcí.

Zdroj: Medical Tribune