Očkování může vymýtit celou jednu skupinu zhoubných nádorů
Téměř tři tisíce lidí v Česku si ročně vyslechnou diagnózu karcinomu spojeného s infekcí lidskými papilomaviry (HPV), jak vyplývá z údajů ÚZIS ČR. Nejčastěji je tato nákaza dávána do souvislostí s nádory děložního čípku, které jsou nově diagnostikovány u zhruba 750–800 žen za rok. Takřka stejný je ale i výskyt orofaryngeálních nádorů, jejichž původcem je také HPV, v průměru překonává hranici 800 nových případů ročně. Postihuje mladší, až dosud zdravé jedince, častěji muže než ženy.
Celá skupina zhoubných nádorů spojených s infekcí vysokorizikovými typy HPV, kam patří i nádory vulvy a pochvy, řiti a řitního kanálu nebo penisu, by přitom nemusela vůbec existovat. „Z epidemiologických studií s jistotou víme, že u osob, které jsou proti HPV očkovány, se tyto nádory nevyvinou, respektive pravděpodobnost jejich vzniku je extrémně nízká,“ uvedl na říjnové konferenci ONKO PACIENT 2025, určené onkologickým pacientům, jejich blízkým a široké veřejnosti, doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP a FN Olomouc, lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny, národní ředitel velké výzkumné evropské infrastruktury pro translační medicínu EATRIS‑CZ a předseda správní rady Nadace pro výzkum rakoviny Česká republika, která toto setkání letos uspořádala již třetím rokem – a tentokrát se zaměřením právě na onkologická onemocnění spojená s infekcí HPV.
„Naším hlavním posláním je edukace pacientů a široké veřejnost nejen o možnostech prevence, diagnostiky a léčby rakoviny, ale také podpora jejího výzkum, na který může naším prostřednictvím, třeba jen drobným finančním darem, přispět opravdu každý,“ říká Peter Vanek, ředitel nadace.
Letošní ročník konference ONKO PACIENT 2025 byl součástí programu EATRIS Spotlight, který představuje na evropské úrovni špičkové české aktivity v oblasti translační medicíny a slouží k propojování vědy, klinické praxe, průmyslu a pacientů. Cílem je přiblížit nejnovější výsledky výzkumu veřejnosti a ukázat, jak se inovace z laboratoří dostávají až k pacientům – například v oblasti prevence, včasné diagnostiky a moderní léčby rakoviny.
Klíčová role primární a sekundární prevence
Jak připomněl doc. Hajdúch, virem HPV se během svého života nakazí asi 80 procent populace, někdo i opakovaně. Většina s pomocí své imunity infekci bez problémů zvládne a virus z těla vyloučí. Pokud se tak nestane a infekce v těle přetrvává, vysokorizikové typy HPV poškodí DNA lidských buněk, což může vést k poruchám kontroly buněčného růstu. „Tímto mechanismem může chronická infekce HPV způsobit nádorové onemocnění. Tento proces však trvá až 15 let, což nám dává dostatek času jej rozpoznat, například při pravidelných vyšetřeních v rámci programu screeningu nádorů děložního hrdla, a včas zasáhnout,“ zdůraznil M. Hajdúch. Očkování chrání proti hlavním rizikovým typům HPV, pravděpodobnost infekce, poškození DNA a vzniku rakoviny závislé na HPV je tedy u očkovaných osob výrazně snížena. Na datech z ÚZIS ČR se ukazuje že, proočkovanost dívek narozených v roce 2010 se blíží 80 procentům, proočkovanost chlapců narozených v roce 2010 pak přesahuje 55 procent.
Nejedná se ovšem zdaleka o jediný typ nádorového onemocnění, kterému se lze prevencí vyhnout – udává se, že čtyřem z deseti nádorů je možné předejít, především úpravou životního stylu v primární prevenci. Podle organizace Cancer Research UK zaviní každoročně v celém světě milion všech úmrtí na rakovinu kouření tabáku, dalších 600 000 úmrtí na rakovinu jde na vrub nadměrného požívání alkoholu, 200 000 jich má na svědomí znečištění ovzduší a 34 000 strava s vysokým obsahem zpracovaného masa.
Vedle primární prevence je klíčová i prevence sekundární, především účast ve screeningových programech včasného záchytu zhoubných onemocnění, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Například screening nádorů děložního hrdla patří mezi úspěšné intervence v sekundární prevenci. V ČR je jím pokryto ve tříletém intervalu až 80 procent žen ve věku 25–59 let. Od roku 2008, kdy byl tento organizovaný program zaveden, poklesla morbidita a mortalita v důsledku tohoto zhoubného onemocnění přibližně o třetinu. Zato možnosti screeningu orofaryngeálních nádorů jsou zatím omezené, protože nejsou k dispozici dostupné a spolehlivé neinvazivní metody pro záchyt přednádorových stavů. Na pracovišti doc. Hajdúcha probíhá vývoj kloktacích testů, s jejichž pomocí by bylo možno v ústní dutině a hltanu odhalit přítomnost vysokorizikových typů HPV, a identifikovat tak možný rozvoj nádorů v těchto oblastech.
O nutnosti posílit primární i sekundární prevenci zhoubných nádorů obecně svědčí i údaje Světové zdravotnické organizace, které M. Hajdúch uvedl jako naléhavý apel: „V roce 2020 zemřelo v důsledku nádorových onemocnění celosvětově 10 milionů lidí. Pokud se něco zásadně nezmění, do roku 2040 to bude již 28 milionů. Na takový nárůst onkologických pacientů není připraven žádný zdravotní systém nikde na světě – ani co se týče kapacity či zdravotnického personálu, ani pokud jde o finanční zdroje.“
Jedinou cestou, jak této situaci předejít, je tedy důsledná prevence, aby případů rakoviny rapidně nepřibývalo. Což není vůbec jednoduchý úkol – doc. Hajdúch v této souvislosti citoval slova Niccola Machiavelliho z knihy Vladař: „Základní lidskou slabostí je, že člověk nepředvídá bouři, když je pěkné počasí…“
Mýty a realita očkování pacientů s rakovinou
O mýtech a realitě očkování u pacientů s nádorovými onemocněními hovořil na konferenci ONKO PACIENT 2025 prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP. „Očkování je u onkologických pacientů často přehlíženou, ale přitom zásadní součástí jejich léčby i prevence. Mezi lidmi je rozšířena řada mýtů, například že očkování není u nemocných se zhoubným nádorem účinné, že může jejich onemocnění zhoršit, nebo dokonce znovu vyvolat,“ uvedl prof. Chlíbek – a vysvětlil, proč je opak pravdou. Zhoubný nádor oslabuje imunitu pacientů, na vině je jak samotný nádor, tak jeho léčba. Aby nádorové buňky unikly pozornosti imunitního systému a vyhnuly se tak svému zničení, vytvářejí si kolem sebe prostředí, které snižuje schopnost imunitních buněk bojovat proti nádoru, ale i proti běžným infekcím. Nádor ovlivňuje i samotnou tvorbu krevních a imunitních buněk v kostní dřeni. Klesá tak počet leukocytů, které jsou pro boj s infekcemi zásadní.
Jak dále upozornil R. Chlíbek, imunitu pacientů narušuje také onkologická léčba, která může leukocyty poškodit, navíc často vede k únavě, podvýživě a oslabení celkové kondice. To znamená, že pacienti s nádorem mají vyšší riziko infekcí, které u nich mohou mít závažný průběh. Důsledkem je nutnost přerušení onkologické léčby, potřeba hospitalizace, zhoršení kvality života a soběstačnosti i vyšší riziko úmrtí.
Prof. Chlíbek zdůraznil, že moderní vakcíny při správném, individuálně přizpůsobeném použití pacienty se zhoubnými nádory neohrozí, nemohou zhoršit jejich onemocnění, natož vyvolat nový nádor, a umějí překonat i sníženou výkonnost imunity v důsledku nemoci nebo její léčby. V této souvislosti upozornil i na důležitost očkování nejbližšího okolí pacienta – tedy zejména jeho rodiny.
Vedle očkování proti respiračním nákazám (covid‑19, chřipka, infekce RS viry) se onkologickým pacientům doporučuje také očkování proti pneumokokům, meningokokům, klíšťové encefalitidě, pásovému oparu, tetanu a virovým hepatitidám. Vakcinaci je vhodné absolvovat před zahájením léčby, ideálně co nejdříve po stanovení diagnózy. Je ji ale možné aplikovat i během léčby a po jejím skončení – v různých odstupech podle typu vakcíny a zotavení pacientovy imunity.
„Očkování rozhodně není u pacientů s rakovinou jen doplňkovou prevencí, ale je součástí komplexní péče, která pomáhá chránit jejich život, udržet účinnost onkologické léčby a zlepšit celkovou prognózu,“ zdůraznil Roman Chlíbek a dodal: „Účinnost očkování může být u těchto pacientů nižší, přesto jim přináší benefit a je pro ně bezpečné.“