Očkování proti sezónní chřipce pomůže i proti té prasečí
Jak vážná je z odborného pohledu současná situace kolem prasečí chřipky u nás, máme-li přes dvě stovky pacientů a všechny s lehkým průběhem?
Současná situace v České republice není dramatická. V době vydání tohoto rozhovoru jsme na našem území registrovali přibližně 180 až 200 případů prasečí chřipky. Kromě ve statistikách uváděných aparentních případů existují v poměru 1 : 2 ještě inaparentní případy onemocnění. Těch skrytých je však méně než u sezónní chřipky, kde poměr klinických a inaparentních případů může být 1: 6 až 1: 10.
Klinický průběh označovaný jako lehký znamená, že onemocnění až na výjimky probíhají bez významnějších komplikací, tedy bez bronchitid, pneumonií, zhoršení základního chronického onemocnění. Z pohledu pacientů to však může vypadat jinak, neboť ve většině tzv. lehkých případů onemocnění jsou upoutáni na lůžko a sami cítí, že potřebují odpočívat. Počáteční únava a bolest svalů a kloubů jsou výrazné.
Čím je nižší výskyt komplikací dán?
Do značné míry souvisí s ročním obdobím, jež nepřeje cirkulaci původců, především bakteriálních, kteří by sekundární komplikace mohli způsobit. Druhým důvodem je výskyt chřipky u velmi zdravých a odolných starších adolescentů a mladších dospělých. Nikoli náhodou došlo k většímu výskytu onemocnění v době prázdnin a cestování -proto jsou postiženy v Evropě hlavně cestovatelské velmoci, jako je Velká Británie a Německo. Mladí lidé mají v populaci nejvyšší sociální kontakty během celého roku. Z této věkové skupiny chřipka postupně přejde ke starším dospělým a také dětem.
Jaký vývoj lze očekávat?
Jiná situace nastane zhruba od října, kdy začínají cirkulovat další viroví původci, a to rinoviry, adenoviry, viry parachřipky a RS viry, a v populaci bude vyšší výskyt bakteriálních původců zodpovědných za respirační onemocnění. Během září a října zaznamenáme pomalý nárůst počtu nových onemocnění prasečí chřipkou a v závislosti na počasí bude vzestup pokračovat až do konce tohoto roku či ledna roku příštího. Podle mého názoru žádnou druhou vlnu onemocnění během následujících 12 měsíců neuvidíme. Jen pro připomenutí uvádím, že za epidemii sezónní chřipky se u nás označuje výskyt 2 000 akutních respiračních onemocnění (ARI) na 100 000 obyvatel - víme totiž z dlouhodobých statistik, že ve struktuře ARI tvoří chřipka 30 až 50 procent. Klasická epidemie sezónní chřipky trvá čtyři až osm týdnů a epidemie prasečí chřipky na našem území bude trvat přibližně stejně dlouho. Z toho můžeme usuzovat, že až počet případů prasečí chřipky přesáhne přibližně 600 nemocných na 100 000 obyvatel, dojde k promoření většiny české populace během následujících asi dvou měsíců.
Co pomalý nástup prasečí chřipky znamená v praxi?
V zásadě je velmi výhodný, protože osoby se základním chronickým onemocněním budou zasaženy postupně a zdravotní systém bude schopen tyto nemocné absorbovat. Nepůjde ani tak o léčbu samotné chřipky jako spíše o nastavení léčby chronického onemocnění. Stačí se podívat do statistik chronicky nemocných a uvědomit si, že v naší populaci existuje téměř 750 000 diabetiků - kdyby byli všichni hospitalizováni najednou jen ke stabilizaci diabetu a nastavení léčby na tři až pět dnů, pak by se asi zdravotní systém s takovým náporem jen těžko vyrovnával.
Jaké potenciální nebezpečí hrozí na podzim, až se objeví také sezónní chřipka?
Určitě by bylo výhodou, kdyby se ohrožené skupiny, především osoby se základním chronickým onemocněním a osoby starší 60 až 65 let, nechaly proti sezónní chřipce očkovat; i kvůli tomu, aby sezónní chřipka nevytvořila dobré podmínky pro následnou prasečí chřipku. Musíme si uvědomit dobře známý fakt, že při infekci se uplatňuje klasický interferenční efekt, kdy uvolnění a působení interferonu při jedné virové infekci znemožňuje duální infekci druhým virem, což je důvod, proč lidské tělo není vhodným prostředím pro rekombinaci chřipkových virů. Působení interferonu po prvotní infekci však není delší než tři až čtyři týdny a po této době může dojít k další virové infekci, třeba právě virem prasečí chřipky.
Protože klasický průběh onemocnění zabírá zhruba sedm dní a rekonvalescence může trvat až dvojnásobnou dobu, následná chřipková infekce by pak mohla vstoupit do relativně oslabeného organismu. Duální infekce sezónním a prasečím chřipkovým virem v jeden okamžik u jednoho člověka je téměř nemožná (snad by mohla nastat u osob se specifickou poruchou imunity), ale následný průběh dvou chřipek určitě může velmi výrazně ohrozit na zdraví především osoby starší a se základním chronickým onemocněním. Jistě je namístě pacientům radit, že před chřipkovou sezónou i během ní je dobré organismus nepřetěžovat a dbát na dobrý a zdravý způsob života, včetně dostatečného přísunu vitaminů a minerálů.
Jaký je rozdíl ve vakcinaci proti prasečí chřipce a proti chřipce sezónní?
Aby bylo očkování proti pandemické chřipce účinné, měly by být aplikovány dvě dávky vakcíny s rozestupem tří týdnů. U sezónní chřipky se aplikuje jedna injekce do deltového svalu. Na rozdíl od viru prasečí chřipky máme v populaci určitou imunologickou zkušenost s cirkulujícími sezónními chřipkovými viry (výjimkou jsou snad jen děti do věku až 36 měsíců, které třeba žádnou chřipku neprodělaly), a tak je sezónní očkování v podstatě přeočkováním, jež přináší pro nás jen ty nové epitopy chřipkových antigenů. Naproti tomu pandemický virus je v populaci nový, a tak je nutné aplikovat nejprve první dávku vakcíny, která má spíše indukční efekt (nastartuje imunitní systém), zatímco druhá dávka má spíše efekt produkční (ihned po aplikaci se tvoří protilátky). Určitě je výhodou, pokud se aplikace dvou dávek vakcíny provede do stejné aplikační oblasti, např. do levého deltového svalu u praváků, aby došlo ihned k tvorbě prvoliniových protilátek v regionálních - axilárních uzlinách.
Z výše uvedeného je patrné, že se musí aplikace dvou dávek vakcíny proti prasečí chřipce dobře naplánovat. Jako první je nutno očkovat ty, kdo se budou starat o nemocné, aby nezkolaboval zdravotní systém, a společně očkovat seniory a mladší osoby s chronickým onemocněním. Mezi další musejí patřit skupiny obyvatel zajišťující chod státu (policie, vojsko, úřady, energetika atd.). Očkovací plány je nutné před aplikací vakcíny aktualizovat regionálně a není asi vhodné přidělovat vakcínu dle počtu obyvatel, protože jsou regiony, kde je více zdravotnických zařízení, domovů důchodců, léčeben pro dlouhodobě nemocné. Máme také regiony s jadernou energetikou, kde by bylo dobré očkovat, aby byli odborníci během epidemie prasečí chřipky v ČR k dispozici. Mám dojem, že se tímto směrem MZ vydalo, a to je velmi dobré.
Jaké jsou z klinického pohledu rozdíly mezi jednotlivými vakcínami? Jak vnímáte určitý mediální rozruch kolem očkovací látky společnosti Baxter?
Na světě existuje celá řada výrobců vakcín proti chřipce a jejich produkty mají svá specifika. Pokud pominu způsob přípravy (na tkáňových kulturách či na kuřecích embryích), pak je zásadní rozdíl v tom, že pandemická vakcína v porovnání se sezónní obsahuje až třikrát méně antigenu chřipkového viru. Ze zkušeností z klinických studií s pre- či pandemickými vakcínami osobně vím, že jsou velmi dobře tolerovány. Často se neobjevuje ani bolestivost, ani zarudnutí v místě vpichupo očkování a celkové příznaky jako únava, bolest hlavy čihorečka se nevyskytují vůbec. Vakcíny se od sebe ještě rozlišují také tím, zda obsahují či neobsahují adjuvantní prostředek - ten násobí imunitní reakci, a tak vakcína může obsahovat méně antigenu pro stejný účinek v organismu. To má za následek, že je možné vyrobit větší množství vakcíny.
Proč nakonec nebyla vybrána vakcína společnosti Baxter, asi souvisí spíše s tím, že oba dodavatelé vakcíny proti prasečí chřipce pro ČR patří mezi velmi zkušené výrobce. V minulosti vyrobili desítky až stovky milionů dávek vakcín proti sezónní chřipce, a tak mají obrovskou klinickou zkušenost. Mezi povinnosti výrobce patří totiž i sledování všech reakcí po aplikaci, a pokud tuto zkušenost máte z aplikace milionů dávek, dokážete lépe posoudit, co je jako reakce po očkování běžné a co se již normálu vymyká. Rozdíl mezi sezónní a pandemickou vakcínou většinou není tak velký - pouze doj de ke změně antigenu, a tak je klinická zkušenost z výroby, aplikace a sledování sezónní chřipky jen těžko nahraditelná. Oba výrobci vakcíny proti chřipce pro naši zemi mají v této oblasti v Evropě pozici podobnou postavení Mercedesu a BMW v automobilovém průmyslu.
Co doporučit pacientům, kteří přicházejí k lékaři s obavou z prasečí chřipky?
Pokud mají skutečně důvodné podezření na prasečí chřipku (počáteční horečka nad 38,5 °C, bolest svalů a kloubů, suchý dráždivý kašel, únava znemožňující běžné denní aktivity), pak aby spíše konzultovali svůj stav s lékařem po telefonu a raději se vyhnuli cestování do ordinace např. hromadným dopravním prostředkem. Léčba prasečí chřipky až do středně těžkého klinického průběhu by měla být jen symptomatická (např. antipyretika, antitusika), doplněná klidem na lůžku s dostatečným množstvím tekutin a s příjmem vitaminů. Při těžkém klinickém průběhu a u těhotných žen se doporučuje nasadit antivirotika (Relenza, Tamiflu). Jejich podání musí však indikovat lékař.
Zdroj: MT