Očkování proti sezónní chřipce

Doporučení WHO je podloženo sledováním globálního výskytu chřipky a genetických mutací chřipkových kmenů. Vakcíny určené pro severní polokouli jsou všechny vyráběny s antigenně ekvivalentními virovými kmeny.

Rozlišujeme několik typů chřipkových vakcín - celovirionové, splitové (štěpené) a subjednotkové, které jsou méně reaktogenní než prvně jmenované. Jedna dávka vakcíny bývá tvořena minimálně 45 μg virové suspenze nebo hemaglutininu (subjednotkové antigeny) a neuraminidázy dvou kmenů viru chřipky typu A (30 μg) a jednoho kmene viru chřipky typu B (15 μg). Novinkou v oblasti subjednotkových vakcín je rozšířená verze, která obsahuje hemaglutinin vázaný na adjuvantní emulzi MF-59. Tyto vakcíny jsou cílené pouze na osoby starší 65 let, u nichž vyvolávají vyšší imunitní odpověď než standardní subjednotková vakcína.

Pouze živá chřipková vakcína je schopna vyvolat slizniční imunitu, která hraje významnou roli při prevenci respiračních onemocnění. První živá atenuovaná vakcína proti chřipce "FluMist" je registrovaná od roku 1995 pouze v USA, v České republice není dostupná. Jedná se o živou trivalentní, intranasálně podávanou vakcínu připravenou za studena, obsahující geny chřipkových virů typu A i B a geny z doporučeného současného divokého typu chřipkového viru, kódující povrchové antigeny hemaglutininu a neuraminidázy. Tato vakcína je schopna vyvolat protektivní imunitu v nosohltanu, a tak dále zamezit šíření divokých respiračních virů při vstupu do dýchacích cest. Bylo prokázáno, že očkovaný jedinec je schopen šířit vakcinační viry i více než dva dny po provedení očkování, i když v koncentraci nižší v porovnání s nakaženým jedincem.

Zhruba dva týdny po primoinfekci bývají v sérech pacientů prokazatelné specifické protilátky proti neuraminidáze, které dosahují vrcholu asi 3-4 týdny po infekci. Po reinfekci se protilátková odpověď významně urychlí. Neznamená to, že by očkovaný jedinec nemohl také prodělat po naočkování chřipkové onemocnění, nicméně jeho průběh nebude již tak prudký a zejména dojde ke snížení rizika vzniku přidružených komplikaci, což je obzvláště významné u starší populace.

Indikace

Vakcinace je určena pro dospělé, zejména starší 65 let, děti ve věku od šesti měsíců a mladistvé. Je především indikována jako pravidelné očkování u jedinců s chronickými onemocněními respiračního a kardiovaskulárního systému, onemocněním ledvin a jater, chronickými metabolickými chorobami, s vrozenou nebo získanou nedostatečností imunitního systému aj., u osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, v domovech pro seniory.

Vakcinace se dále doporučuje u osob vystavených zvýšenému riziku infekce v zaměstnání, především pracovníkům ve zdravotnictví a osobám, jež by mohly chřipku přenést na vysoce rizikové osoby. Očkování se provádí v období před očekávaným výskytem chřipky, tj. od září do poloviny prosince, a je nutno je každoročně opakovat, vzhledem k rychlým genetickým změnám divokých chřipkových kmenů.

Vakcína 0,5 ml se podává zpravidla jednorázově (u starších osob je možné dávku opakovat na základě imunologického vyšetření pro dosažení odpovídající séroprotekce). Děti od šesti do 36 měsíců se očkují dvakrát poloviční dávkou (0,25 ml) v rozmezí čtyř týdnů. U dětí od tří do šesti let (pokud nebyly nikdy očkovány nebo nikdy neprodělaly chřipku) se doporučuje podat dvě plné dávky (0,5 ml) v intervalu jednoho měsíce. Vakcína se aplikuje intramuskulárně, nejčastěji do deltoidní oblasti, u malých dětí do gluteální oblasti. Nesmí se aplikovat intravasálně. Aplikace vakcíny je kontraindikována u osob, jež mají akutní horečnaté onemocnění.

Celkové údaje o vlivu vakcinace u těhotných žen na plod a matku jsou omezené, přesto se o použití vakcíny může uvažovat od druhého trimestru těhotenství. Pro gravidní ženy se zdravotním stavem zvyšujícím riziko vzniku komplikací chřipky se podání vakcíny doporučuje bez ohledu na stadium jejich těhotenství. Vakcinaci je možné provést během kojení.

Účinnost komerčních vakcín

Inaktivované trivalentní očkovací látky proti chřipce registrované v ČR (dle Státního zdravotního ústavu, 2008):

* Begrivac (Novartis) - štěpená vakcína,

* Fluad (Novartis) - subjednotková adjuvantní vakcína,

* Fluarix (GlaxoSmithKline) - štěpená vakcína,

* Inflexal V (Berna Biotech) - subjednotková virosomová vakcína,

* Influvac (Solvay) - subjednotková vakcína,

* Optaflu (Novartis) - subjednotková vakcína připravená na buněčných kulturách,

* Vaxigrip (Sanofi Pasteur) - štěpená vakcína.

Farmaceutické firmy se při výrobě vakcín řídí doporučením Světové zdravotnické organizace týkajícím se vakcinačních chřipkových kmenů pro danou sezónu a zpravidla používají pouze tyto uvedené kmeny. Nicméně jejich obsah se ve vyráběných vakcínách liší, což může vyvolávat zdání rozdílu účinnosti komerčních vakcín. Tyto rozdíly však nebývají statisticky významné, jak také potvrdila řada českých studií sledujících imunogenitu komerčních vakcín během různých chřipkových sezón.

Pro období 2009-2010 se doporučuje, aby vakcíny obsahovaly typy a subtypy kmenů A/Brisbane/59/2007 (HlNl)-like virus, A/Brisbane/10/2007 (H3N2)-like virus a B/Brisbane/60/2008-like virus. Vakcinaci provádějí zpravidla zdravotní ústavy (dříve krajské a okresní hygienické stanice), vakcinační centra a praktičtí lékaři.

Zdroj: Medical Tribune