Od Mečnikova k mezinárodní vědecké komunitě

Rozvoj teoretických i praktických poznatků v oblasti probiotik a prebiotik vedl i k potřebě sdružování pracovníků zabývajících se touto tematikou. Tak vznikla mezinárodní organizace International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP) a jednotlivé národní organizace zabývající se touto problematikou, včetně české Společnosti pro probiotika a prebiotika, o které lze nalézt více informací na internetových stránkách www.probiotika‑prebiotika.cz.

Celá tato oblast má i významného firemního „sponzora“ – je jím koncern Danone se sídlem v Paříži. Málokdo ví, že vznikl v roce 1996 sloučením dvou firem, které předtím vyráběly skleněné obaly. Když si uvědomily, že sklo jako obalový materiál brzy svůj monopol ztratí, rozhodly se pro zcela novou strategii. Místo přeorientování se na výrobu obalů z plastů či jiných materiálů se rozhodly pro strategii „od obalu k obsahu“. A tak nová firma kupuje mj. pivovar, společnost produkující minerální vodu Evian, kapacity na výrobu těstovin, sýrů, omáček a sušenek a v roce 1973 i firmu Gervais Danone. Tak se stává francouzskou jedničkou ve výrobě potravin a dětské výživy, posiluje své pozice v západní Evropě a po pádu berlínské zdi vstupuje i do Evropy střední a východní a od roku 1994 se - nyní již jako společnost Danone - stává společnosti s globální působností.

V této souvislosti je ovšem třeba připomenout, že historie původní firmy Danone sahá až k počátku minulého století a souvisí s již zmíněnými Mečnikovovými objevy. Jeho výzkumy totiž inspirovaly židovského lékaře Isaaca Carassa ze Soluně (dnešní Thessaloniki), aby po svém přestěhování do Španělska založil společnost na výrobu jogurtů. Pojmenoval ji Danone podle katalánské podoby jména svého syna Daniela. Jogurtové kultury získal z Bulharska a z Mečnikovovy laboratoře pařížského Pasteurova institutu a v roce 1919 zahájil průmyslovou výrobu jogurtů, které se zpočátku prodávaly jen na doporučení lékařů v lékárnách.

Tato tradice úzkého vztahu k medicíně a lékařské vědě zůstala ve firmě zachována dodnes. I proto v roce 1983 zakládá Mezinárodní výzkumné centrum Daniela Carassa a v roce 1998 Institut Danone, jejichž úkolem je podněcovat, podporovat a provádět nutriční výzkum, zlepšovat složení potravin, zdokonalovat znalosti veřejnosti o výživě a zlepšit kvalitu výživy populace. Jinak řečeno - vytvářet most mezi základním výzkumem, klinickou vědou a praxí a vývojem zdravých potravin. Za tím účelem firma mj. organizuje pravidelná mezinárodní vědecká symposia, jejichž průběh i výsledky potvrzují, že jde nepochybně o významnou oblast biologické terapie se značnými perspektivami, která právě nyní po letech podceňování, opomíjení až marginalizace zažívá oprávněnou renesanci.

Konečně o významu celé problematika svědčí mj. i to, že nedávno zahájený projekt HMP - Human Microbiome Project - je považován za obdobu nedávno dokončeného projektu přečtení lidského genomu. Mikrobiom, čili soubor genomů všech mikrobiálních symbiontů člověka a faktorů ovlivňujících distribuci a evoluci jednotlivých mikroorganismů žijících v symbióze s ním, je třeba poznat, máme-li porozumět evidentně existující genetické a fyziologické diverzitě člověka, jakož i celé lidské evoluci. Je třeba poznat, do jaké míry je, či není tento mikrobiom společný všem vyšším živočichům či alespoň všem příslušníkům lidského rodu, jak se mění či nemění v závislosti na proměnách našeho života a jeho podmínek a hlavně jak ovlivňuje naše zdraví a predispozice k různým chorobným stavům. Pokud je střevo chápáno jako určitý „ostrov v prostoru a čase“, pak by složení výsledné mikrobní komunity mělo významně záviset na pořadí, v němž jednotlivé živočišné druhy (nebo i  jedinci téhož druhu?) vstupovaly na scénu.

Na Zemi dnes žije více než 6,7 miliardy lidí a bude mimořádně zajímavé a užitečné znát, do jaké míry mají stejný obecný vzorec a v čem se navzájem liší. A také jak to ovlivňuje různé funkční charakteristiky, jako je absorpce a zpracování živin a energie z potravy, syntéza vitaminů, metabolizace xenobiotik, obnova intestinálního epitelu, rozvoj a aktivita imunitního systému atd. Možná že právě přesuny mikrobů z jednoho hostitele do druhého jsou jednou z příčin toho, proč právě člověk je v evolučním vývoji tak úspěšný. Střevo je totiž jakýmsi bioreaktorem a i poměrně velmi malé posuny ve složení střevní mikroflóry proto mohou mít velmi významné fyziologické důsledky. Projekt je sice teprve v začátcích, již dnes si však lze představit řadu disciplín, jež se na jeho základě zrodí - od komparativní a funkční genomiky a metagenomiky až po mikrobiomiku. A i když ani ty zpočátku třeba neovlivní každodenní klinickou praxi, nesporně velmi brzy rozšíří možnosti tzv. personalizace medicíny.

Zdroj: