Přeskočit na obsah

Odbory žádají příští rok nárůst tarifů o 15 procent

Zdravotnické a lékařské odbory žádají růst platových tarifů ve zdravotnictví příští rok o 15 procent. Aby mohly nemocnice takový nárůst zaplatit, měly by dostat úhradovou vyhláškou meziročně zhruba o 13 miliard korun více jen na platy.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch předběžně mluvil o pěti procentech, což je podle odborů naprosto nedostatečné.

Celkově by měly nemocnice podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové dostat meziročně přidáno zhruba o 25 miliard korun, aby kromě platů měly i na další rozvoj. Takový nárůst podle ní odpovídá významu nemocnic. Jestliže stát příští rok přidá do zdravotního pojištění 50 miliard korun navíc vyšší platbou za státní pojištěnce, může 25 miliard z toho nasměrovat do nemocnic, uvedla Žitníková.

Ministr by podle odborů neměl dokončovat úhradovou vyhlášku na příští rok, dokud nebudou uzavřená jednání o platech. Úhradová vyhláška má přitom vyjít do konce října. Jednání o navýšení tarifů jsou na počátku. „Máme zhruba pět týdnů na jednání. Je to nešťastné, že se úhradová vyhláška vydává tak brzo, když jednání o platech ve státní sféře startují až v září s přípravou státního rozpočtu,“ řekl předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Odbory upozorňují, že personál v nemocnicích má letos větší zátěž než obvykle. Po náročném jaru, kdy se lidé museli přizpůsobit práci v ochranných pomůckách, následovalo nadobyčejně hektické léto, kdy se nemocnice snaží dohánět výkony odkládané kvůli koronavirovým protiepidemickým opatřením.

Predikce celkových prostředků, které budou v roce 2021 na zdravotnictví k dispozici, je kvůli mimořádné situaci v ekonomice problematická. Během dohodovacího řízení o úhradách na příští rok, které přineslo dohodu pro všechny segmenty kromě nemocnic a léčeben, se počítalo s podstatně nižším nárůstem než zmiňovaných 50 miliard. Ministerstvo zdravotnictví koncem června při ukončení dohodovacího řízení o úhradách odhadovalo meziroční nárůst příjmů systému veřejného zdravotního pojištění v příštím roce o 13,3 mld. Kč. Z toho 6,9 miliardy si podle ministerstva vyžádá růst mandatorních výdajů. Mezi jednotlivé segmenty by se tak rozdělovalo 6,4 miliardy korun navíc.

Podle důvodové zprávy k novele, která platby za státní pojištěnce zvedla na příští rok o 50 miliard, bylo účelem vyrovnat propad výběru zdravotního pojištění. Ten ale nejspíše nebude tak prudký, jak se původně očekávalo.

Čeká se mimo jiné na srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí, ze které vychází i odhad příjmů od plátců zdravotního pojištění a odhad počtu státních pojištěnců.

V tuto chvíli je nastavená výše platby za jednoho státního pojištěnce. Ta roste nevídaně. Místo 1067 korun v roce 2019 a v prvním pololetí 2020 bude od ledna 2021 činit 1767 korun, tedy téměř o 70 procent více.

Odhaduje se, že stát vydá za státní pojištěnce v roce 2021 meziročně o 50 miliard korun víc, záležet bude na jejich počtu. To ale neznamená čistý nárůst příjmů zdravotního pojištění o 50 miliard, protože tento odhad státních výdajů stojí na předpokladu růstu počtu státních pojištěnců a úbytku plátců zaměstnanců. A zaměstnanci platí v průměru významně víc.

Kromě příjmů od státu a od plátců zdravotního pojištění financují zdravotní pojišťovny letos zdravotní služby také z přebytků, které na účtech nashromáždily v předchozích letech. VZP začátkem července očekávala, že už letos z úspor rozpustí 19 miliard korun.

U některých zdravotních pojišťoven už nemusí být v roce 2021 financování z rezerv možné, nebo ne v takové míře. I proto Svaz zdravotních pojišťoven v dohodovacím řízení nepřistoupil na dohodu s nemocnicemi. „Základní snahou pojišťoven bylo dohodnout nárůst úhrad mezi roky 2020 a 2021 do 2,5 procenta. Je to proto, že v roce 2020 očekáváme takový deficit v hospodaření, že jej v roce 2021 již nemůžeme opakovat,“ uvedl v červenci prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. „U nemocnic výše úhrad již několik let stoupá rychleji než v ostatních segmentech,“ poznamenal.

S takovými odhady ale odbory nesouhlasí, podle nich jsou podhodnocené. „Peněz je ve zdravotním pojištění dost. Podle nás by měly jít na zdravotní péči,“ řekla Žitníková. „Výpadek příjmů nebude takový, jak se odhadovalo. A není dobré nechávat peníze na účtech zdravotních pojišťoven,“ uvedl rovněž Engel.

Pro srovnání, jaký nárůst si vyjednaly ostatní segmenty na rok 2021 v dohodovacím řízení (dle ministerského odhadu dopadu dohod): v segmentu praktických lékařů má dojít k navýšení zhruba o 500 milionů korun, v segmentu ambulantních specialistů o 780 milionů korun.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Lymfoproliferativní onemocnění

28. 6. 2022

V hematologickém bloku na 17. kongresu Interní medicína pro praxi v Olomouci zazněly od MUDr. Jozefa Michalky z Interní hematologické a onkologické…