Oddělení centrální sterilizace funguje

podobně jako ledviny v lidském organismu

Centrální sterilizace je oddělení, kde se scházejí veškeré zdravotnické prostředky ze všech oddělení nemocnice, projdou zde předsterilizační přípravou – mytím a dezinfekcí, balením, setováním a následnou sterilizací. Po skončení tohoto procesu jsou distribuovány na jednotlivá oddělení, a to ve stejném počtu, v jakém sem přišly.

O tom, že oddělení centrální sterilizace patří k těm nejdůležitějším v každé nemocnici, nás dokonale přesvědčila Marie Šeflerová, vrchní sestra Oddělení centrální sterilizace Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, která nás zdejším provozem provedla. Z jejího zasvěceného vyprávění bylo znát velké zaujetí prací i hrdost na perfektně fungující provoz, moderní vybavení oddělení a profesionální personál.

Naše návštěva Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se nesla ve znamení hned několika unikátů. Vinohradská nemocnice patří spolu s Masarykovou nemocnicí v Ústí nad Labem k jediným zdravotnickým zařízením, která disponují dvěma odděleními centrální sterilizace. Obě oddělení v Praze jsou vybavena prokládacími myčkami – v tomto případě je to Miele G 7828 i nejnovější model Miele PG 8528.

M. Šteflová hned zpočátku vysvětluje prozaické důvody, proč se zde nacházejí dvě oddělení centrální sterilizace – v areálu nemocnice totiž mají značné množství oborů, jejichž specifické potřeby bylo z důvodu kapacitních i časových nutno rozdělit do pavilonů. Obě oddělení jsou plně vytížena, a tak se ve vinohradské nemocnici dezinfikují a sterilizují především nástroje a další zdravotnický materiál z interních oddělení. „Naše pracoviště jsou v provozu permanentně, pracujeme zde skutečně nonstop. Za jeden měsíc u nás připravíme zhruba 6 000 až 8 000 kontejnerů,“ říká vrchní sestra.

Na oddělení centrální sterilizace putuje veškeré instrumentárium a další zdravotnický materiál, včetně prádla – pokud není jednorázové. Po následném mycím, dezinfekčním a sterilizačním procesu se vše vydává zpět na jednotlivá oddělení, přesně dle jejich písemných požadavků.

Využíváme vysoce kvalitní mycí programy

Samozřejmostí je jasné oddělení zóny septické, mezoseptické a aseptické, pro niž existují extrémně přísná hygienická pravidla, charakteristická pro operační sály. „Veškeré instrumentárium a další materiál k nám musejí přijít už dekontaminované, tedy ponořené do dekontaminačního roztoku, a ve sterilizačních boxech z tvrzeného hliníku. Tento materiál je užíván proto, že už samotný obsah kontejneru je většinou velmi těžký, a proto je nutno celý náklad alespoň částečně odlehčit,“ říká M. Šeflerová.

Poté už náklad putuje na sítech do myček Miele, s nimiž je M. Šeflerová nadmíru spokojena a dodává: „Na oddělení jsme kdysi začínali s jednou neprokládací myčkou, ale dnes máme kvůli současným normám na našem pavilonu dvě myčky prokládací.“ M. Šeflerová vysvětluje, že české normy týkající se dezinfekce jsou v celoevropském měřítku poměrně přísné, dříve navíc musely všechny přístroje a další zdravotnický materiál procházet jak termodezinfekcí, tak chemodezinfekcí, nemluvě o tom, že celý proces se prováděl ručně na jednotlivých odděleních, čemuž se dnes ani nechce věřit. Z tohoto hlediska jsou podle vrchní sestry současné moderní mycí a dezinfekční automaty Miele skutečně nedocenitelnými pomocníky.

Myčky jsou vybaveny jedinečným ovládacím systémem PROFITRONIC+ s dotekovým displejem, který umožňuje individuální nadefinování textů i protokolů. Rovněž disponují vysoce kvalitními mycími programy, např. patentovaným Oxivaro plus. Tento speciální program je určen pro kritické instrumentárium k prevenci iatrogenního přenosu a už na první pohled jsou patrny jeho skvělé výsledky při čištění a odstraňování veškerých organických nečistot. Ve výbavě myček Miele nechybí ani kontrola ostřikovacích ramen, dávkování médií na bázi ultrazvuku či měření vodivosti.

Návratnost instrumentária zpět

na oddělní trvá několik hodin

Z druhé strany myčky, tedy v mezoseptické části pracoviště, už vychází veškerý materiál vydezinfikován a připraven ke sterilizaci. Vydezinfikovaný materiál se kompletuje dle katalogů a uloží do vysterilizovaných kontejnerů, případně do jednorázové obalové techniky (netkané textilie, speciálních papírových sáčků apod.). Do vnější i vnitřní části kontejneru se vloží interní a externí indikátor. Poté se kontejnery uloží do jednoho ze tří velkokapacitních sterilizačních přístrojů BMT – jednoho o objemu 450 l a dvou o objemech 610 litrů. Parní sterilizátory jsou napájeny demineralizovanou vodou, která je kvalitnější než voda destilovaná.

V parních přístrojích však nelze sterilizovat veškerý materiál, a tak jsou termolabilní předměty sterilizovány v plazmových sterilizátorech (ve vinohradské nemocnici mají přístroje STERRAD od firmy Johnson & Johnson) při teplotě zhruba 40 až 45 °C.

Jednotlivé přístroje disponují vlastní tiskárnou, každý cyklus se eviduje a protokoluje. Veškeré závady jsou okamžitě nahlášeny a přístroj je zprovozněn až po jejich odstranění.

Po vyjmutí ze sterilizátorů je všechen materiál roztříděn, vložen do transportního obalu a expedován do sterilního skladu, odkud je expedován dle požadavků jednotlivých oddělení.

„Občas se stane, že někteří kolegové nemají reálný pojem o tom, jak dlouho celý proces sterilizace trvá, a chtějí materiál ihned zpět. Tak jednoduché to samozřejmě není,“ říká M. Šeflerová, a dodává, že návratnost instrumentária na oddělení je obvykle 4 až 4,5 hodiny. „Někdy je potřeba náročnost celého procesu našim kolegům podrobně vysvětlit,“ doplňuje vrchní sestra.

Zdroj: