Odhad prognózy nemocného díky genovému profilu nádoru
Anémie je u řady nádorů negativním prognostickým faktorem a výrazně zhoršuje kvalitu života nemocných. Multicentrická studie ECAS, která v roce 2003 proběhla ve 24 zemích včetně České republiky, ukázala, že anémie onkologických nemocných je závažným problémem, anemických je totiž 20 až 60 % pacientů s nádorovým onemocněním a 60 % z nich nemá anémii nijak léčenu. V srpnu 2004 bylo vypracováno nové doporučení Evropské organizace pro výzkum a léčbu rakoviny (EORTC) pro léčbu pacientů s nádorovou anémií, podle kterého by se rekombinantní erytropoetin měl podávat u pacientů se symptomy anémie při poklesu koncentrace hemoglobinu na hodnoty 90 až 110 g/l. Cílové hodnoty koncentrace hemoglobinu jsou 120 až 130 g/l. Rekombinantní erytropoetin by neměl být podáván preventivně při normálních hodnotách hemoglobinu. V roce 2003 byla léčba erytropoetinem určena jen pro některé vyjmenované diagnózy hematologických a solidních nádorů a prováděna ve jmenovitě uvedených centrech ve větších nemocnicích v České republice. Vyhláška MZ ČR o úhradách léčiv a potravin z roku 2004 i číselník VZP od ledna 2005 již neomezuje podání erytropoetinu na diagnózu, ale podmínkou je absolvování radikální cytostatické nebo radiační léčby. Rozhodnutí je v rukách onkologů, hematologů, internistů a pediatrů.Proteiny stimulující erytropoezu
Od začátku letošního roku byly možnosti podpůrné léčby anémie u nemocných s nádorovým onemocněním rozšířeny o nový erytropoezu stimulující protein, darbepoetin. Ten má díky změněné struktuře proti rekombinantnímu erytropoetinu delší poločas účinku při stejné účinnosti a nezvýšeném množství nežádoucích účinků. Odborníci se na konferenci zabývali současnými kritérii pro indikaci proteinů stimulujících erytropoezu v ČR. Z diskuse vyplynulo, že tato léková skupina by měla být podávána se záměrem zlepšit kvalitu života a snížit množství transfuzí, nikoli zlepšit výsledky onkologické léčby. Řečníci v panelu nepovažovali omezení indikace proteinů simulujících erytropoezu na vyjmenované diagnózy za rozumné. Zvlášť vyzdvihli individuální přístup k jednotlivým pacientům. Pro zlepšení komfortu pacientů je možno doporučit prodloužení intervalů v aplikaci, což nové lékové formy umožňují. V době aplikace by měla být monitorována koncentrace železa, folátu i vitaminu B12 a podle potřeby zajištěna jejich substituce. Změna obsahu vyhlášky MZ ČR z listopadu 2004 a číselníku VZP od ledna 2005 je podle nich chvályhodným uvolněním preskripčních kritérií pro individuální použití proteinů stimulujících erytropoezu v onkologii.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2005, strana 11
Zdroj: