Přeskočit na obsah

Onkolytické viry vypadají slibně – a přitahují i investory

Povzbudivé výsledky klinických studií podnítily zájem vědců i farmaceutických firem. Vědci se pokoušejí posílit účinnost virů ničících zhoubné nádory tak, aby dokázaly léčit třeba onkologická onemocnění mozku.

Farmaceutický gigant Johnson & Johnson 2. května oznámil, že by zaplatil až miliardu dolarů za společnost, která svůj vývoj zacílila na viry účinné proti zhoubným nádorům. Jde o pozoruhodnou podporu léčby, která zatím ještě nebyla prokázána, avšak tato nabídka je především nejnovějším důkazem toho, že průmysl i akademická půda jsou novému přístupu nakloněny.

V únoru souhlasil Merck, sídlem v Kenilworthu v New Jersey, s cenou 394 milionů dolarů za australskou firmu pracující na onkolytických virech. A v dubnu se na kapacitně přeplněné akci International Oncolytic Virus Conference v anglickém Oxfordu sešlo okolo 300 lidí. Když se konference konala někdy v roce 2000 poprvé, účastníků bylo pouze asi 60. „Šlo o velmi komorní setkání těchto bláznivých lidí pracujících s viry,“ říká Jean‑Simon Diallo, molekulární biolog z Hospital Research Institute v Ottawě. „Skutečně je vidět posun.“

Diallo jako příčinu uvádí souhru vývoje a rozběhnutí oboru. Jedním z klíčových momentů bylo rozhodnutí FDA z roku 2015 schválit modifikovaný herpes virus s názvem talimogene laherparepvec (Imlygic) pro léčbu některých forem melanomu. Šlo o první virus bojující s nádory, který získal podporu regulatorních orgánů na lukrativním americkém trhu. Dalším faktorem jsou objevující se důkazy, především ze studií na zvířatech, že viry by mohly pracovat lépe v kombinaci s další léčbou, konkrétně s checkpoint inhibitory, které posilují imunitní odpovědi proti tumorům.

„Souběh těchto dvou skutečností vážně oživil oblast onkolytických virů,“ říká Diallo. „Checkpoint inhibitory opravdu pro všechny změnily věci k lepšímu.“



Všechny mouchy jednou ranou

Vědci ve snaze využít stoletých pozorování onkologických pacientů, u kterých nastala po virové infekci remise zhoubného onemocnění, zkoušeli vyvinout onkolytické viry po celá desetiletí. To podnítilo týmy k vývoji celé škály virů – některé z nich byly upraveny za účelem větší bezpečnosti nebo účinnosti proti tumorům –, jež prošly všemi úskalími klinických studií.

Většina z těchto studií se však setkala jen s malým úspěchem. Ani Imlygic nedosáhl během pivotní klinické studie statisticky signifikantního zlepšení v přežití pacientů. Nicméně výsledky byly dostačující na to, aby přesvědčily FDA o vhodnosti schválení přípravku pro terapii melanomu rezistentního k jiné léčbě. Tato studie také zažehla naději mezi vědci, neboť ukázala, že virus aplikovaný injekčně do jednoho nádoru by mohl držet na uzdě i nádory jinde v těle.

Děje se tak spuštěním imunitní odpovědi. Poté, co virus infikuje a zabije nádorové buňky, vstoupí do hry imunitní systém, aby virus eliminoval a rovnou se zbavil i mrtvých nádorových buněk. „Vedlejším efektem odstraňování viru je systémové imunitní rozpoznání buněk zhoubného bujení,“ říká Tomoki Todo, neurochirurg z University of Tokyo. „Poté začne imunitní systém útočit i na ty nádorové buňky, které nejsou virem napadeny.“



Opatrný optimismus

Vědci vysvětlují, že podpora takové imunitní odpovědi, například použitím checkpoint inhibitoru, by mohla zesílit tento nepřímý efekt. Zhruba v době, kdy byl schválen Imlygic, se checkpoint inhibitory začaly jevit slibně v léčbě několika různých typů nádoru, včetně melanomu a karcinomu plic. V některých případech umožnily několikaletou remisi onkologického onemocnění, avšak účinkovaly jen u frakce pacientů.

Studie na myších naznačují, že kombinací checkpoint inhibitorů s onkolytickými viry by se toto procento mohlo zvýšit. A v malé klinické studii zahrnující 21 osob s pokročilým melanomem dokázal Imlygic společně s checkpoint inhibitorem pembrolizumabem signifikantně zmenšit tumory u 62 procent účastníků a zcela je odstranit ve 33 procentech případů.

Při kombinaci checkpoint inhibitorů s jinými typy léčby se vědci setkali se smíšenými výsledky. Některé horlivě očekávané kombinace v klinických studiích selhaly. „Mohlo by se totéž stát s onkolytickými viry? Jistě,“ říká Dmitriy Zamarin, onkolog z Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New York City.

Avšak Zamarin i ostatní jsou opatrně optimističtí. „Mnoho kombinací checkpoint inhibitorů cílí na specifický protein, zatímco onkolytické viry vyvolávají mnohem širší imunitní reakci, která může zacílit na nádorové buňky několika různými způsoby,“ poznamenává Zamarin a dodává: „To nás trochu uklidňuje.“



Zdroj: Ledford H. Cancer‑killing viruses show promise — and draw billion‑dollar investment. Nature. 2018 May; 557(7704):150–151. doi: 10.1038/d41586‑018‑05104‑1.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené

Dum spiro, spero…

7. 12. 2021

Jeden kongres, jedno sympozium, ale hned dvě témata – jednak CHOPN, jednak deprese. To, co je spojuje, jsou třeba smutná čísla ze statistik. Podle…

Krátce

7. 12. 2021

Co je nového u nealkoholické steatohepatitidy? Vzhledem k rostoucímu významu nealkoholického ztukovatění jater (NAFLD) a jeho zánětlivých projevů …

Nejen ukolébavky

7. 12. 2021

Na svět ročně přichází asi 15 milionů předčasně narozených dětí. Různou, někdy dlouhou dobu žijí na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče.…