Operační roboty nejsou v ČR optimálně rozmístěny
Operačních robotů bude letos v ČR devět, v dubnu se začal využívat robot ve Fakultní nemocnici v Motole a na startu je v brněnském Masarykově onkologickém ústavu. O robotické chirurgii a vybavení ČR roboty jsme hovořili s docentem MUDr. Vladimírem Študentem, Ph.D., přednostou Urologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc a předsedou České společnosti robotické chirurgie ČLS JEP.
- Pane docente, početní údaje ministerstva zdravotnictví a pojišťoven se liší. Kolik operačních robotů je nyní v České republice, je jejich počet dostatečný a jsou optimálně rozmístěny?
V ČR je nyní devět aktivních robotických systémů – v Praze v Nemocnici Na Homolce, Ústřední vojenské nemocnici a ve Fakultní nemocnici v Motole, dále v Ústí nad Labem, Hradci Králové, Mostištích, Olomouci, Novém Jičíně a ve zkušebním provozu už i v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Celkový počet robotů není dostatečný, všechny kraje nejsou stejně pokryty.
- Jaký počet operačních robotů by byl pro ČR optimální? Jaké počty výkonů by na nich měly být prováděny?
Optimální počet robotických systémů je těžké určit, protože se tento obor dynamicky rozvíjí a rychle se rozšiřuje i spektrum indikací. Celkový počet robotických výkonů celosvětově každoročně roste dvouciferně, a to i v zemích, kde je penetrace roboticky prováděných výkonů velmi vysoká (radikální prostatektomie dosahuje 90 procent penetrace roboticky asistovaných výkonů). Je to způsobeno rychlým nástupem nových indikací nejen v urologii (resekce ledvin, cystektomie), ale i v dalších oborech. Například v gynekologii kromě roboticky asistovaných výkonů v onkologických indikacích narůstají počty výkonů u sakrokolpopexí a v chirurgické léčbě endometriózy. Nejvíce rostou celosvětově počty robotických výkonů v obecné chirurgii, především v oblasti kolorektální chirurgie (tumory tlustého střeva), hrudní chirurgie a také v léčbě ventrálních a tříselných kýl.
S ohledem na fakt, že maximální počet výkonů prováděných na jednom robotickém systému je cca 400 ročně, řeší se situace s růstem výkonů a indikací v mnoha zavedených a erudovaných centrech i nákupem vícečetných robotických systémů pro jedno centrum.
- Jak může k optimálnímu rozmístění přispět přístrojová komise na ministerstvu zdravotnictví, podle jakých kritérií by měla nové roboty do nemocnic schvalovat?
Komise by měla zajistit, aby byly robotické systémy umístěny tak, aby byla rovnoměrně zajištěna péče, což by mělo být hlavním kritériem.
- Je budoucností operativy přechod na robotické systémy, jak se o tom mluví u prostatektomie, nebo a v jakých případech bude optimální laparoskopie či klasická otevřená operace?
Zodpovědností každého lékaře je provést výkon nejen onkologicky radikálně, ale i maximálně šetrně vzhledem k maximálnímu zachování kvality života. To platí zejména u radikální prostatektomie, kde je například průměrný věk mužů v našem centru 63 let a jejich další životní vyhlídka nejméně 15–20 let. Máme vlastní zkušenosti s téměř 3 000 pacienty, u kterých byla provedena radikální prostatektomie (2 200 robotických a 800 klasicky otevřených). Víme, že robotická radikální prostatektomie je ze všech modalit léčby karcinomu prostaty onkologicky nejúspěšnější a nejlépe uchová kvalitu života mužů. Navíc robotické provedení má potenciál neustálého vylepšení operační techniky, naše pracoviště v roce 2017 publikovalo v prestižním časopise European Urology originální „plastiku svalů pánevního dna“, která významně redukuje pooperační inkontinenci.
- Seznam rozmístění operačních systémů da Vinci na stránkách odborné společnosti a na webu ministerstva zdravotnictví se liší. V ministerském seznamu chybí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Který z obou seznamů je aktuální?
Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny pracoval robotický systém do 1. čtvrtletí 2013. Tato nejstarší verze robotického systému dnes již není provozuschopná, proto pravděpodobně není v seznamu uvedena.
Zdroj: MT